Anne-Marie Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anne-Marie Dánská
královna řecká
Portrét
Anna Marie Dánská v roce 1987, foto Allan Warren
Doba vlády19641973
Úplné jménoAnna Marie Dagmar Ingrid, princezna dánská, titulární královna řecká
Titulydánská princezna
Křest9. října 1946
Narození30. června 1946
Dánsko Amalienborg, Kodaň
PředchůdceFrederika Hannoverská
ManželKonstantin II. Řecký
PotomciAlexie
Pavel
Nikolaos
Teodora
Filippos
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecFrederik IX.
MatkaIngrid Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řecká královská rodina
Řecká královská rodina

Královna Anne-Marie


Královna Sofie Španělská
Princezna Irena


Michal Řecký a Dánský
Marina, choť prince Michaela


Řecká královská rodina je od roku 1973 nevládnoucí.

Dánská královská rodina
Dánská královská rodina

Královna Markéta


Rozšířená královská rodina

Anna Marie, princezna dánská, titulární královna řecká, (celým jménem Anna Marie Dagmar Ingrid Dánská dánsky Anne-Marie Dagmar Ingrid prinsesse til Danmark, řecky: Άννα-Μαρία Βασίλισσα των Ελλήνων) (* 30. srpna 1946, zámek Amalienborg v Kodani) je rodem dánská princezna a sňatkem řecká královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Anne-Marie se narodila jako nejmladší ze tří dcer dánského krále Frederika IX. a jeho manželky, švédské princezny Ingrid; je nejmladší sestrou současné dánské královny Markéty II. a sestřenicí současného švédského krále Karla XVI. Gustava. Vdala se za řeckého krále Konstantina II., jenž abdikoval po referendu v roce 1973 a 1974. Její titul „královna řecká“ (nebo též „královna Helénů“) není uznáván podle stanov republikánské řecké ústavy,[1] nicméně podle mezinárodních zvyklostí jsou nositelé některých dřívějších postů i nadále jejich držiteli coby čestného titulu po zbytek svého života.[2]

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959, ve věku 13 let, poznala svého budoucího manžela – vzdáleného bratrance Konstantina, prince Řeckého a Dánského a pozdějšího řeckého krále, který spolu se svými rodiči přijel do Dánska. Podruhé se setkali v roce 1961 opět v Dánsku a tehdy Konstantin sdělil svým rodičům, že se s Anne-Marií hodlá oženit. Potřetí se setkali v květnu roku 1962 v Aténách na svatbě Konstantinovy sestry princezny Sofie s princem Juanem Carlosem, pozdějším španělským králem Juanem Carlosem I., a pak v roce 1963 na oslavách stého výročí řecké monarchie.

Anne-Marie Dánská se svým manželem Konstantinem II., a jejich dvěma vnoučaty (1998)

V červenci roku 1964 se uskutečnilo oficiální zasnoubení a 18. září téhož roku se Anne-Marie v Athénách za Konstantina (v té době již řeckého krále – jeho otec Pavel I. zemřel půl roku před jejich sňatkem) provdala; je tak švagrovou španělské královny Sofie, starší Konstantinovy sestry.

Exil[editovat | editovat zdroj]

V listopadu roku 1967 došlo ke státnímu převratu a vojenská junta, složená z plukovníků, které sám jmenoval po úspěšném coup d‘état během předcházejícího dubna, Konstantina zradila a svrhla jej z trůnu. V prosinci téhož roku se král Konstantin pokusil o protipuč proti vojenské juntě, ten se však nezdařil a celá rodina musela prchnout do exilu, nejprve do Itálie (kde královna, zřejmě v důsledku těchto dramatických událostí potratila).[3] Rodina žila po dva měsíce na řecké ambasádě a poté dalších pět let v domě na předměstí Říma. Roku 1973 přesídlili do Anglie. Žili nejprve v Chobhamu v hrabství Surrey, později se přemístili na předměstí Londýna, do Hampsteadu, kde stále žijí. Když po turecké anexi Kypru v roce 1974 byla vojenská junta svržena, bylo 8. prosince téhož roku vypsáno referendum, v němž se však 68,8 % voličů vyjádřilo k monarchii zamítavě.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 založili Anne-Marie a Konstantin v Londýně Řeckou kolej – bilingvní školu, kde studovaly i jejich děti. Anne-Marie je čestnou ředitelkou koleje.

Řecká vláda nedovolila královskému páru návrat do Řecka do roku 1981, kdy jim umožnila vstoupit na několik hodin na řeckou půdu u příležitosti pohřbu bývalé královny Frederiky, Konstantinovy matky. Anne-Marie a její rodina uskutečnily soukromou návštěvu Řecka v roce 1993. Návštěvy jsou častější po roce 2003, kdy byla uzavřena otázka kompenzací soukromého majetku královské rodiny: řecká vláda po svržení monarchie zkonfiskovala jejich palác v Tatoi i další majetek, po úspěšné apelaci k Evropskému soudu pro lidská práva se však zavázala k finančnímu vyrovnání.

Tyto finanční prostředky použil královský pár k založení Nadace Anne-Marie, jež poskytuje pomoc obětem přírodních pohrom v Řecku. Anne-Marie je prezidentkou této nadace.

14. srpna roku 2004 Anne-Marie se svým manželem navštívili poprvé od roku 1967 svůj starý domov v Athénách, bývalý královský palác, nyní sídlo prezidenta. Byli přijati tehdejším prezidentem Konstantinem Stephanopoulosem a dalšími členy Mezinárodního olympijského výboru, jehož byl Konstantin čestným členem. V prosinci roku 2004 Anne-Marie a její děti byli pozváni znovu k návštěvě prezidenta Stephanopoulose.

Anne-Marie je stále titulována jako královna Anne-Marie Řecká většinou panovnických domů (např. britským, španělským, lucemburským či jordánským). Jako královna Anne-Marie (bez označení země na konci jména) je označována dvorem dánským a švédským. Nizozemský dvůr ji nazývá bývalou královnou Anne-Marií z Řecka. Při zahraničních cestách užívá Anne-Marie dánský cestovní pas na jméno Anne-Marie de Grecia, což je španělská forma jejího jména.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Kristián X.
 
 
 
 
 
 
Karel XV.
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
Frederik IX.
 
 
 
 
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Michail Nikolajevič Ruský
 
 
Anastázie Michailovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Cecilie Bádenská
 
'Anne-Marie Dánská'
 
 
 
 
 
Oskar II. Švédský
 
 
Gustav V.
 
 
 
 
 
 
Žofie Nasavská
 
 
Gustav VI. Adolf
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Bádenský
 
 
Viktorie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 
 
Ingrid Švédská
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Artur Sasko-Koburský
 
 
 
 
 
 
Viktorie
 
 
Margareta z Connaughtu
 
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Pruský
 
 
Luisa Markéta Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Anhaltsko-Desavská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek 4, Hlava 7 ústavních bodů, „Šlechtické tituly nebo řády nemohou být řeckým občanům udělovány ani uznávány.“ Viz též úplný text.
  2. Mezinárodně jsou určití držitelé titulů stále považováni za oprávněné k užívání jejich někdejšího titulu jako forma osobního čestného titulu po celou dobu jejich života. Mezi těmi, kterým jejich tituly náleží, jsou někdejší panovníci a jejich choť, bývalí presidenti Spojených států (kteří jsou i nadále oslovováni jako prezident), bývalí kongresmani a senátoři USA a také bývalí velvyslanci určitých zemí. Abdikovaní monarchové jsou označováni jako „exkrálové“ nebo „exkrálovny“ nebo svým podřazeným titulem. Žádný z těchto titulů neznačí, že jeho držitel je i současným držitelem určitého úřadu jako protiklad k dřívějšímu stavu.
  3. CNN.com Transcripts – Larry King Live Interview With King Constantine of Greece

.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Řecká královna
Předchůdce:
Frederika Hannoverská
19641967/73
Anne-Marie Dánská
Nástupce:
Řecká republika
Titulární řecká královna
Předchůdce:
od r. 1973
Anne-Marie Dánská
Nástupce: