Anna Žofie Dánská
Anna Žofie Dánská (1. září 1647, Flensburg - 1. července 1717, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská princezna a sňatkem saská kurfiřtka.
[editovat] Biografie
Narodila se jako nejstarší dcera dánského krále Frederika III. (1609–1670) a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické (1628–1685).
Anna Žofie byla sestrou dánského krále Kristiána V., švédské královny Ulriky Eleonory, falcké kurfiřtky Vilemímy Ernestiny a anglického spolukrále Jiřího.
Tak jako ostatním jejím sourozencům se jí dostalo dobrého vzdělání. Ovládala řadu jazyků - kromě rodné dánčtiny i němčinu, latinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu. Po smrti jejího otce 6. února roku 1670 nastoupil na dánský trůn její nejstarší bratr Kristián jako Kristián V.; s ním Anna Žofie udržovala velmi intenzivní korespondenci, v níž spolu pojednávali otázky dánské politiky.
9. října roku 1666 se provdala za saského kurfiřta Jana Jiřího III. (1647–1691). Z manželství se narodili dva synové:
- Jan Jiří IV. Saský (1668–1694), jako následník svého otce saský kurfiřt
- August II. Silný (1670–1733), jako následník svého bratra saský kurfiřt a posléze volbou polský král
Její manžel měl řadu milenek; s operní zpěvačkou Margaritou Salicola měl nelegitimního syna a s Ursulou Margaretou von Haugwitz měl mít dceru, Magdalenu Sibyllu von Neidschutz. Zemřel v Tübingen 12. září roku 1691 při epidemii, pravděpodobně cholery nebo moru, a byl pohřben v katedrále ve Freibergu.
V roce 1685 k ní do Saska přijela a zůstala u ní na zámku Lichtenburg u Prettinu pobývat její ovdovělá sestra, falcká kurfiřtka Vilemína Ernestina. Zemřela 22. mebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro Annu Žofii. Ta zemřela o jedenáct let později, 1. července roku 1717, a byla uložena po boku své sestry. Náhrobek byl v roce 1811 přeložen do knížecí kaple dómu ve Freibergu.
