Alexandra Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandra Dánská
 Alexandra Dánská, princezna waleská
Alexandra Dánská, princezna waleská, na portrétu od F. X. Winterhaltera z roku 1864.
Manžel Eduard VII.
Korunovace 9. srpna 1902
Narození 1. prosince 1844
Kodaň, Dánsko
Úmrtí 20. listopadu 1925
Norfolk, Anglie
Pochována Kaple svatého Jiří ve Windsoru
Předchůdce Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Následník Marie z Tecku
Potomci Jiří V.
Rod Glücksburkové
Otec Kristián IX.
Matka Luisa Hesensko-Kasselská

Alexandra Carolina Marie Charlotte Louise Julia z rodu Hessen-Kassel, zvaná Alix (1. prosince 1844 Kodaň20. listopadu 1925), rodem dánská princezna, sňatkem britská princezna a později královna, manželka krále Eduarda VII.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Alexandra byla dcerou dánského krále Kristiána IX. a jeho ženy Luisy Hesensko-Kasselské; králové byli i její bratři – Frederik VIII. v Dánsku a Jiří I. ŘeckýŘecku, sestra Dagmar byla jako manželka cara Alexandra III. pod jménem Marie Fjodorovna ruskou carevnou. Alexandra byla považována za nejkrásnější ze tří dcer dánského krále.

Třebaže Alexandra pocházela z královské rodiny, nebyla vychovávána v mimořádných podmínkách a bohatství. Jejich dům čas od času navštěvoval Hans Christian Andersen a vyprávěl dětem pohádky před spaním. Budoucí královna Anglie se dělila o svůj pokoj se sestrou Marií.

Když královna Viktorie a princ Albert začali hledat ženu pro svého nejstaršího syna, následníka trůnu, Alexandra Dánská nebyla jejich první vyhlédnutou princeznou. V hledání nevěsty jim pomáhala jejich dcera Viktorie, pruská císařovna (manželka císaře Fridricha III.) Přestože byla většina britské královské rodiny spřízněna s německými dynastiemi a Dánsko bylo právě v té době s Pruskem ve válečném stavu, dostala se Alexandra z nedostatku jiných kandidátek do "užšího výběru" jako vhodná nevěsta.

Princezna Waleská[editovat | editovat zdroj]

24. září 1861 seznámila Viktorie svého bratra Eduarda s princeznou Alexandrou ve Špýru, avšak teprve o rok později, 9. září 1862 (po romanci s Nellie Clifdenovou a smrti svého otce) se Eduard s Alexandrou zasnoubil na královském zámku v Laeken, v sídle belgického krále Leopolda I.

O několik měsíců později se Alexandra odebrala z rodného Dánska do Velké Británie (do GravesenduKentu), aby se zde za waleského prince Eduarda, následníka britského trůnu, provdala; svatba se uskutečnila několik dní nato, 7. března 1863. Eduardova volba se zpočátku nesetkala s nadšením ze strany jeho matky, královny Viktorie, sympatizující s Němci, nakonec však princeznu akceptovala.

Výběr místa svatebního obřadu, kaple sv. Jiřího na zámku ve Windsoru byl kritizován: že je to sídlo nepříliš prostorné, takže mnoho lidí nedostalo pozvání, třebaže by se měli a chtěli obřadu zúčastnit, navíc že jde o místo vzdálené od Londýna, takže svatba nemohla být podívanou pro mnoho lidí, kteří chtěli ceremonii spatřit. Královna Viktorie se nemohla vyrovnat s nedávnou ztrátou svého manžela, dvůr byl tedy stále poznamenán smutkem a i během slavnosti bylo povoleno nosit šaty pouze v barvě lila nebo fialovorůžové.

Alexandra Dánská se svou sestrou, ruskou carevnou Marií Fjodorovnou.

Alexandra chovala velký odpor k Prusku. Její špatný vztah k této zemi byl důsledkem války v roce 1864, kdy Prusko odebralo Dánsku Šlesvicko-Holštýnsko. Budoucí královna považovala válku za bezpráví pruských vojsk na malém a chudém Dánsku. Později svou nenávist k Prusku dávala najevo, kdykoli měla příležitost, postupem času ji přenesla i na svého muže. Společně se svou sestrou, ruskou carevnou Marií Fjodorovnou, se pokoušela vytvořit protiněmeckou koalici Británie a Ruska. K velké zlosti královny Viktorie i její nejstarší dcery, pruské královny a německé císařovny Viktorie, princ Eduard Dány v jejich válce s Prusy podporoval.

Alexandra sňatkem získala titul princezny waleské, který nosila přes 38 let, nejdéle v historii. Její manželství nebylo nejšťastnější, princ Eduard se ženě a dětem příliš nevěnoval ani na ně nebral velké ohledy – měl různé milenky (např. herečku Lillie Langtry, Daisy Greville, filantropku Alici Keppel nebo hraběnku z Warwicku; mezi jinými také Jennie Jerome, matku Winstona Churchilla). Alexandra mu však zachovávala celý život věrnost.

V počátečních letech byla známa svou fyzickou aktivitou, milovala tanec a lyžování, byla nadšenou amatérskou fotografkou. Mnoho času věnovala dětem; jejím velkým životním traumatem byla smrt nejstaršího syna Alberta v roce 1892 ("Pochovala jsem svého anděla a s ním i své štěstí"). Její fyzické aktivity měly za následek bolesti šíje, následek úrazu utrpěného v dětství. Na veřejnosti se projevovala důstojně a majestátně, v soukromí však byla vřelá a veselá. Alexandra, skutečná amazonka, milovala lov, k velké nelibosti královny Viktorie, která se ji snažila v této zálibě bezúspěšně omezit. Největší bariéru mezi Viktorií a její snachou však vystavěl Alexandřin odpor vůči Němcům.

Všechny Alexandřiny děti se narodily předčasně. Alexandra nechtěla, aby se královna účastnila porodů, proto ji uváděla v omyl stran pravděpodobného data slehnutí. Při porodu třetího dítěte, princezny Luisy v roce 1867 byla Alexandra vystavena velkému riziku smrti komplikacemi způsobenými revmatickou horečkou, která pak u ní zanechala následky na celý život.

Královna[editovat | editovat zdroj]

Po smrti královny Viktorie (22. ledna 1901) zdědil Alexandřin manžel anglický trůn a současně i titul indického císaře. 9. srpna 1902 byl královský pár ve Westminsterském opatství slavnostně korunován; na trůně však nesetrval dlouho – v roce 1910 král Eduard zemřel.

Jako manželka krále a posléze po Eduardově smrti jako královna-matka byla Alexandra jednou z nejpopulárnějších postav britské královské rodiny. Byla činná v řadě charitativních organizací, žila v podstatě občanským životem. Zachovala si dlouho mladistvý zevnějšek, přesto však během první světové války její vzhled značně sešel. Začala nosit trvalou a přehnaně se líčila, za to sklízela dosti kritiky. Ke konci života měla problémy s pohybem, vyjadřováním i pamětí.

Zemřela na srdeční mrtvici 20. listopadu 1925 ve venkovské královské rezidenci Sandringham House, kterou dříve s manželem zcela přebudovali.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Z manželství Alexandry a Eduarda vzešlo šest dětí:

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

V roce 1912 založila Alexandra u příležitosti padesátého výročí svého zasnoubení charitativní akci nazvanou Alexandra Rose Day, která se koná dodnes. Na její počest byl pojmenován fotbalový klub Crewe Alexandra FC, založený roku 1877. Existuje také koktejl Alexandra, vyráběný z ginu nebo brandy, kakaového likéru a smetany.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alejandra de Dinamarca na španělské Wikipedii a Aleksandra (żona Edwarda VII) na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Britská královna
Předchůdce:
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
19011910
Alexandra Dánská
Nástupce:
Marie z Tecku