Papoušek Alexandřin
 Papoušek Alexandřin | |
|---|---|
 Samec papouška Alexandřina | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Craniata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Podřád | papouškovití (Psittacidae) |
| Čeleď | Psittaculidae |
| Podčeleď | Psittaculinae |
| Tribus | Polytelini |
| Rod | Polytelis |
| Binomické jméno | |
| Polytelis alexandrae Gould, 1863 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Papoušek Alexandřin (Polytelis alexandrae) je papoušek z čeledi Psittaculidae. Spolu s papouškem kouřovým a papouškem nádherným patří do rodu Polytelis. Byl pojmenován podle princezny Alexandry Dánské.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Papoušek Alexandřin je středně velký papoušek, dosahující výšky 34 až 46 cm a vážící 110 až 120 g. Je pestře zbarven: na temenu hlavy má šedomodré peří, na břiše šedozelené, na zádech tmavě modré, pod zobákem růžové, na horní části křídel olivově zelené, na letkách střídavě světle zelené (až žluté) a modré peří, na stehnech namodralé peří a na ocase střídavě červené, modré a zelené peří. Běháky jsou šedé nebo růžové s černými drápy, zobák výrazně červený (u samic matněji zbarvený) a v oku je viditelná výrazná červená duhovka (u samic hnědá). Samci mají delší ocas a výraznější zbarvení než samice.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Papoušek Alexandřin žije na území střední a jihozápadní Austrálie a nevyskytuje se příliš často. Jeho populace ve volné přírodě je mezinárodní organizací BirdLife International odhadována na 7 500 jedinců, z nichž je pět tisíc pohlavně vyspělých.[2] Žije v suchých lesích a v křoví, obzvláště tvořených hrotnokřídleci (Triodia), blahovičníky a akáciemi. Živí se semeny z křovin a trav.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Samice hnízdí většinou v dutinách blahovičníku či akácie, kam obvykle snese čtyři až šest bílých vajec, na kterých sedí 19 dní, než se vylíhnou mláďata. Ta hnízdo opouštějí přibližně 35 dní po vylíhnutí.
Chov[editovat | editovat zdroj]
Navzdory nízkému počtu volně žijících papoušků Alexandřiných se v chovech vyskytují běžně. Existuje několik barevných mutací, z nichž nejběžnější jsou Lutino (žlutá s růžovým temenem a prostorem pod zobákem), modrá (šedomodré zbarvení se světle modrými křídly, přičemž prostor pod zobákem není růžový, ale bílý) a Albino (bílé zbarvení vzniklé zkřížením mutace Lutino a modré mutace). V Česku byl poprvé odchován v roce 1971, k významnému rozšíření mezi chovatele došlo v roce 1974, v 80. letech 20. století začaly být v Česku odchovávány i barevné mutace. V zajetí se podařilo papouška Alexandřina zkřížit s jinými druhy papoušků, jako například papouškem amboinským nebo papouškem červenokřídlým. V Česku jej nechová žádná zoologická zahrada.[2]
Papoušci mohou v zajetí vydávat hlasité zvuky. Nemají příliš rozšířené schopnosti napodobovat zvuky, i tak se ale někteří jedinci jsou schopni naučit mluvit.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess parrot na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b Ararauna.cz [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu papoušek Alexandřin na Wikimedia Commons 
Taxon Polytelis alexandrae ve Wikidruzích
