Leopold I. Belgický

Leopold I.
král Belgičanů
Leopold I.
Doba vlády	21. červenec 1831 – 10. prosinec 1865
Úplné jméno	Leopold Jiří Kristián Frederik
Tituly	kníže Sasko-Coburský a Gothajský
Narození	16. prosince 1790
	Coburg, Bavorsko
Úmrtí	10. prosince 1865
	Laeken, Belgie
Předchůdce	Ustanovena monarchie
Nástupce	Leopold II.
Manželky	Šarlota Augusta Hannoverská Luisa Marie Francouzská
Potomci	Ludvík-Filip Belgický Leopold II. Princ Filip, hrabě Flanderský Charlotta Belgická
Rod	Sasko-Coburg-Gotha
Dynastie	Wettinové
Otec	František, vévoda Saxe-Coburg-Saalfeld
Matka	Augusta Reuss-Ebersdorf

Leopold I., celým jménem Leopold Jiří Kristián Frederik (holandsky Leopold George Christian Frederick; německy Leopold Georg Christian Friedrich, princ sasko-cobursko-saalfeldský, později princ sasko-coburský a gothajský, vévoda saský) (16. prosince 1790 Coburg – 10. prosince 1865 Laeken) se stal od 21. července 1831 prvním králem Belgičanů. Jde o zakladatele belgické linie sasko-cobursko-gothajské dynastie.

Roku 1825 odmítl nábídku stát se řeckým králem. V roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. O rok později se podruhé oženil a vzal si za ženu Marii Luisu Orleánskou. Roku 1839 uznal Vilém I. belgickou nezávislost.

Dětství

Byl nejmladším synem Františka Bedřicha Antonína Sasko-Cobursko-Saalefeldského a hraběnky Augusty Reuss-Ebersdorfové a později se stal princem sasko-coburským a gothajským. Mimoto byl strýcem britské královny Viktorie jakož i jejího manžela Alberta.

Roku 1795 v dětském věku byl jmenován plukovníkem Izmaylovského carského regimentu v Rusku. O sedm let později se stal generálmajorem. Když v roce 1806 napoleonští vojáci obsadili vévodství sasko-coburské, Leopold odešel do Paříže. Napoleon Bonaparte mu nabídl post pobočníka, ten ovšem nabídku odmítl. Naopak se rozhodl pro vojenskou kariéru v ruském carském jezdectvu. Agitoval proti Napoleonovi a vyznamenal se v bitvě u Chlumce v čele své jednotky kyrysníků. Roku 1815 dosáhl hodnosti generálporučíka v ruské carské armádě.

V Carlton House se 2. května 1816 oženil s princeznou Šarlotou Augustou z Walesu, jediným legitimním potomkem britského prince regenta (pozdějšího krále Jiřího IV.) a tudíž následnicí britského trůnu a byl jmenován britským polním maršálem a rytířem podvazkového řádu. 5. listopadu 1817 princezna Šarlota porodila jediného syna a následujícího dne sama zemřela. Pokud by žila, byla by se stala královnou Spojeného království po smrti svého otce a Leopold by, podobně jako později jeho synovec princ Alberta, byl ve funkci prince-manžela Velké Británie a nikdy by se nebyl stal králem Belgičanů. Navzdory skonu Šarloty Augusty mu 6. dubna 1818 princ regent udělil titul v britské podobě Royal Highness výnosem Order-in-Council. Na počest své první ženy dal jméno Charlotte své prvorozené dceři z třetího manželství, která se později stala císařovnou Carlotou Mexickou.

2. července 1829 se uskutečnila svatba pochybné platnosti (soukromý sňatek bez duchovních a bez veřejných ceremonií) s herečkou Caroline Bauerovou, jíž byl udělen titul Countess of Montgomery, sestřenkou jeho poradce Christiana Friedricha von Stockmara. 'Manželství' údajně skončilo roku 1831 a v následujícím roce, 9. srpna 1832, se oženil s francouzskou princeznou Luisou Marií Orleánskou na zámku Compiègne ve francouzském Compiègne.

Král Belgičanů

Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Nizozemí, Belgické národní shromáždění z několika kandidátů nakonec vybralo Leopolda, aby se stal králem nového státu. Byl zvolen 4. června a schválen a dne 26. června 1831 se stal "králem Belgičanů". Přísahal věrnost ústavě před chrámem svatého Jakuba v paláci Coudenbergh v Bruselu 21. června 1831. Tento den se stal belgickým národním svátkem. Jules Van Praet se stal jeho osobním tajemníkem.

Král Leopold I., královna Louise-Marie, korunní princ Leopold, princ Filip, princezna Marie-Charlotte

O méně než dva týdny později, 2. srpna, Nizozemsko vojensky napadlo Belgii. Rozmíšky trvaly osm let, ale roku 1839 se obě země na londýnské konferenci dohodly na uznání nezávislosti Belgie. Otevřením železničního spojení mezi Bruselem a Mechelenem 5. května 1835 se jedno z nejhlubších přání krále Leopolda — vybudovat první železnici v kontinentální Evropě — stalo skutečností.

Roku 1840 vystrojil svatbu své neteři, britské královně Viktorii, dceři své sestry princezny Viktorie Sasko-Cobursko-Saalfeldské a svému synovci princi Albertovi Sasko-Coburskému a Gothajskému, synovi svého bratra Arnošta I., vévody Sasko-Coburského a Gothajského. Ještě před tím, než princezna Viktorie z Kentu nastoupila na trůn, jí pomáhal radami v dopisech, a po jejím nástupu byl jedním z lidí, kteří ji v počátcích kralování ovlivnili.

Roku 1842 se neúspěšně pokusil o prosazení zákonů na regulaci ženské a dětské práce. V té době se však Evropou prohnala vlna revolucí po sesazení krále Ludvíka Filipa z francouzského trůnu roku 1848. Belgie zůstala, především díky jeho diplomatickým schopnostem, neutrální.

Roku 1816 se stal 649. rytířem Podvazkového řádu, roku 1835 947. rytířem Řádu zlatého rouna ve Španělsku a 35. Velkokříž Řádu věže a meče.

11. října 1850 ztratil další ženu v mladém věku, když královna Louisa Marie zemřela na tuberkulózu ve věku 38 let. Král sám zemřel dne 10. prosince 1865 v 11:45 v Lakenu. Je pohřben v královských katakombách chrámu Naší Paní na laekenském hřbitově v Bruselu v Belgii.

Potomci

Všichni přeživší potomci Leopolda I. pocházeli z jeho třetího manželství s Luisou Marií Orleánskou. Pár měl čtyři děti; první syn však zemřel v útlém dětství:

• Ludvík Filip Belgický (1833-1834);
• Leopold (ur. 1835) – jako Leopold II. druhý král Belgů
• Filip, (1837-1905);
• Charlotta (1840-1927), manželka mexického císaře Maxmiliána.

Leopold měl další dva syny se svou milenkou Arcadií Meyer (rozenou Claret):

• George (* 1849)
• Arthur (* 1852)

Po Leopoldově smrti v roce 1862 oba dostali titul Freiherr von Eppinghoven a Arcadia se stala baronkou von Eppinghoven.

Externí odkazy

• Belgická královská rodina
• Vévodská dynastie sasko-cobursko-gothajská
• Královský dům Velké Británie
• Královský dům Francie

Předchůdce: nový titul

Belgický král 1831 – 1865

Nástupce: Leopold II. Belgický