Mechelen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mechelen
Malines1.jpg
Radnice
Symboly obce
Mechelen – znak Mechelen – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
MechelenLocatie.png BelgiumAntwerp.png
Poloha obce v arr. Mechelen a v provincii Antverpy Poloha provincie Antverpy v Belgii
Zeměpisné údaje
Region Flag of Flanders.svg Vlámsko
Společenství Flag of Flanders.svg Vlámské
Provincie Flag of Antwerp.svg Antverpy
Arrondissement Mechelen

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 65,2 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
78 680 (1. 7. 2006)
48,83 %
51,17 %
1207 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
23,60 %
58,51 %
17,89 %
Cizinci 7,35 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 11,94 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 13 910 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Bart Somers (VLD)
Vládnoucí strany VLD, CD&V, Groen!, N-VA, nezávislí
Počet zastupitelů 41
Další informace
PSČ 2800, 2801, 2811, 2812
Telefonní předvolba 015 - 03
Oficiální web www.mechelen.be

Mechelen (francouzsky Malines, německy Mecheln) je belgické město a správní centrum jednoho z arrondissementů provincie Antverpy ve Vlámském regionu. Obec Mechelen kromě vlastního města zahrnuje bývalé obce Heffen, Hombeek, Leest, Muizen a Walem a patří k ní i osady Nekkerspoel a Battel. S 80 176 obyvateli je Mechelen desátým největším městem v Belgii.

Mechelen se nachází v metropolitní oblasti známé jako vlámský diamant na půli cesty mezi Bruselem a Antverpami ve vzdálenosti asi 25 km od obou z nich. Leží na řece Dijle, a proto bývá označováno jako „Dijlestad“.

Roku 1559 se Mechelen stal sídlem arcibiskupství a od roku 1962 sdílí tuto funkci s Bruselem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy, které dokazují osídlení území mezi Bruselem, Lovaní a Antverpami v době laténské, se koncentrují zejména v okolí Mechelenu, kde se původně nacházely mokřady. Mezi tyto nálezy patří 8,4 m dlouhá kanoe z dubového kmene a osada s asi pěti dřevěnými domy u Nekkerspoelu.[1]

Území Mechelenu u řeky Dijle bylo osídleno i v době Galorománů, jak dokazuje několik římských ruin a cest. V 3.-4. století byla oblast za slábnoucího vlivu Římanů osídlena germánskými kmeny. Podle tradice oblast v 8. století pokřesťanštil skotský nebo irský misionář svatý Rumold (nizozemsky Rombout) a pravděpodobně zde i založil klášter.

Roku 1303 Mechelenu udělil městská práva brabantský vévoda Jan II. V té době také začala rivalita mezi Mechelenem a Antverpami. V 15. století se Mechelen dostal pod vládu burgundského vévodství a nastalo období rozkvětu. Roku 1473 Karel Smělý do města přesunul několik politických institucí a až do Velké francouzské revoluce Mechelen sloužil jako sídlo vrchního soudu. V pozdním středověku Mechelen bohatl díky obchodu se suknem a v první polovině 16. století za vlády Markéty Rakouské se stal dokonce hlavním městem Nizozemí (přibližně dnešní Nizozemsko, Belgie a Lucembursko).

V průběhu 16. století prudce poklesl politický vliv Mechelenu, poněvadž mnoho vládních institucí bylo přesunuto do Bruselu. Ztrátu politické moci však vynahradil vzestup v církevní hierarchii – roku 1559 se stal Mechelen sídlem arcibiskupství, a tedy duchovním hlavním městem Nizozemí. Roku 1572 během osmdesátileté války město vypálili a vyplenili Španělé. Po této události muselo být město přestavěno. V tomto období začala tradice výroby nábytku, která přetrvává dodnes. Roku 1781 nařídil císař Josef II. zbourání městských hradeb. Na jejich místě se dnes nachází vnitřní silniční okruh.[2]

19. století znamenalo nástup průmyslové revoluce. Roku 1835 byla otevřena první železniční trať na evropském kontinentu mezi Bruselem a Mechelenem, který se stal belgickým železničním uzlem. To vedlo k rozvoji různých odvětví kovodělného průmyslu, mimo jiné železničního strojírenství, které je ve městě zastoupeno ještě dnes.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Katedrála svatého Rumolda (Sint-Romboutskathedraal) byla postavena ve 13.-16. století ve stylu brabantské gotiky. Její věž má výšku 97 m (ačkoliv původní plány počítaly s výškou 167 m) a byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Má dvě zvonkohry, každou se 49 zvony.
  • Ve městě se nachází několik dalších kostelů, jako např. Sint-Janskerk (kostel sv. Jana), Kerk van Onze-Lieve-Vrouw-over-de-Dijle, barokní bazilika Basiliek van Onze-Lieve-Vrouw-van-Hanswijk nebo Sint-Pieter en Pauluskerk (kostel sv. Petra a Pavla).
  • Na náměstí Grote Markt se nachází radnice a četné historické domy. K budově radnice patří bývalá gotická tržnice se suknem (Lakenhal) a hláska (Belfort), která figuruje na Seznamu světového dědictví.
  • Klein Begijnhof a Groot Begijnhof (malý a velký dvůr bekyní) byly roku 1998 zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Palác Markéty z Yorku, nevlastní babičky Karla V., má gotickou fasádu a slouží jako divadlo.
  • Palác Markéty Rakouské, tety Karla V., byl původně sídlem vrchního soudu a dnes slouží jako justiční palác. Jeho renesanční zahrady jsou přístupné veřejnosti.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí fotbalové kluby KV Mechelen[3] a KRC Mechelen.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Socha Markéty Rakouské a katedrála sv. Rumolda

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mechelen na anglické Wikipedii.

  1. (nizozemsky) Virtueel museum: De metaaltijden – archeoweb.mechelen
  2. (nizozemsky) Mapa cca. z roku 1781, která znázorňuje opevnění, které muselo být zbouráno – beeldbankmechelen.be
  3. KV Mechelen na transfermarkt.com (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Mechelen ve Wikimedia Commons