V tomto článku je použita zastaralá šablona "Infobox Belgie obec". Náhradou za ni má být šablona "Infobox - sídlo světa", tou by se měla nahradit.

Heist-op-den-Berg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heist-op-den-Berg
[[Soubor:{{{obrázek}}}|290px]]
Symboly obce
Heist-op-den-Berg – znak Heist-op-den-Berg – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
Heist-op-den-BergLocatie.png BelgiumAntwerp.png
Poloha obce v arr. Mechelen a v provincii Antverpy Poloha provincie Antverpy v Belgii
Zeměpisné údaje
Region Flag of Flanders.svg Vlámsko
Společenství Flag of Flanders.svg Vlámské
Provincie Flag of Antwerp.svg Antverpy
Arrondissement Mechelen

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 86,46 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
38 537 (1. 7. 2006)
49,65 %
50,35 %
446 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
20,74 %
61,20 %
18,06 %
Cizinci 1,15 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 8,82 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 12 494 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Luc Vleugels (CD&V)
Vládnoucí strany CD&V, VLD
Počet zastupitelů 33
Další informace
PSČ 2220, 2221, 2222, 2223
Telefonní předvolba 015 - 014 - 016 - 03
Oficiální web www.heist-op-den-berg.be

Heist-op-den-Berg je obec v Belgii. Nachází se ve Vlámském regionu, v provincii Antverpy a v okrese (arrondissementu) Mechelen. Obec zahrnuje vesnice Booischot (včetně osady Pijpelheide), Hallaar, vlastní Heist-op-den-Berg (včetně osad Heist-Goor[1], Heist-Station, Heist-Centrum a Bruggeneinde[2]), Itegem, Schriek, Zonderschot a Wiekevorst. Čítá 38 537 obyvatel (1. července 2006) a rozkládá se na ploše 86,46 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Heist leží na 48 metrů vysokém kopci, který vznikl na počátku doby ledové. Poloha na kopci se promítla do názvu obce – op-den-Berg česky znamená „na kopci“. Území bylo obydlené již v pravěku, jak dokazují artefakty vystavené v muzeu na hlavním náměstí obce. Později byla oblast osídlena Římany, kteří však byli nuceni ustoupit kvůli invazi Germánů ve 3. a 4. století. Krátce poté byla oblast pokřesťanštěna. První osadou, která vznikla na území dnešní obce, je vesnice Itegem na řece Nete, jak napovídá dokument z roku 976. Ve 12. století byly v Hallaaru a Itegemu vybudovány kaple. V témže století vzniklo vévodství Brabant, kterému patřila celá tato oblast.

Kolem roku 1200 byla na místě dnešního hradu Ter Laken na území vesnice Booischot vybudována vojenská pevnost. Ve vesnici Schriek, založené roku 1125, byla roku 1260 postavena kaple a v roce 1340 byl vybudován hlavní kostel v Heistu. Obě tyto duchovní budovy utrpěly značné škody během náboženských válek kolem roku 1600. Nejdůležitější hospodářskou aktivitou bylo po většinu středověku zemědělství a vzniklo několik velkých zemědělských panství, z nichž některá fungují ještě dnes (např. Wimpelhoeve ve Wiekevorstu, jehož stopy sahají do 12. století, a Pandoerenhoeve ve Schrieku z roku 1624). V 17. a 18. století byla vesnice Hallaar cílem poutníků díky dřevěné soše Panny Marie s dítětem, uložené ve zdejším kostele.

Roku 1844, čtrnáct let po osamostatnění Belgie, byla postavena současná radnice. Dnes je Heist-op-den-Berg především obytnou zónou a centrem služeb pro své okolí.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Heist-op-den-Berg je známý nedělními dopoledními blešími trhy.
  • Historickým jádrem obce je náměstí s kostelem (Kerkplein), kde se nachází jedna ze starých vodních pump, jakož i muzeum vlaků (Treinmuseum) a regionální zemědělské muzeum (Heemmuseum).
  • Na území obce je starý větrný mlýn, poslední v oblasti Mechelenu, a krajina je poseta kostely, kaplemi a statky, z nichž mnohé mají ještě původní vodní pumpy.
  • V obci (zejména v Itegemu) se nachází několik hradů, z nichž většina je v soukromém vlastnictví, a tedy nepřístupná veřejnosti.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference a externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heist-op-den-Berg na anglické Wikipedii.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Goor je staré nizozemské slovo pro bažinu. Území bylo totiž dříve močálovité.
  2. Bruggeneinde je česky „konec mostu“.