Leopold II. Belgický
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold II. Belgický (9. dubna 1835 - 17. listopadu 1909) byl belgický král.
Společně s manželkou Marií Henriettou, rakouskou arcivévodkyní, měl tři dcery (Luisa, Stephanie, Clementine) a syna Leopolda, který zemřel v dětském věku. Smrt syna král těžce nesl. Druhá dcera Stephanie se později provdala za následníka Rakousko-uherského trůnu, korunního prince Rudolfa Habsburského, syna císaře Františka Josefa I. a jeho ženy, císařovny Alžběty Bavorské. Král Leopold II. Belgický se po smrti své první manželky oženil podruhé s dlouholetou milenkou, se kterou předtím zplodil dva nemanželské syny, které později uznal za své. Proslul svou tvrdostí a bezcitností, především ke svému nejbližšímu okolí. Vládl čtyřicet čtyři roky a zanechal Belgii bohatou a silnou - jak si přál. Bohatství pocházelo především z afrického Konga, které dobyl svou politickou obratností bez vojenského zásahu. Sám Leopold se nechal oslovovat svrchovaným králem tohoto afrického státu. V roce 1865 se ujal vlády v Belgii. Finančně podporoval cestovatele H. M. Stanleyho. Ve své závěti odkázal všechna svá vlastnická práva na konžskou kolonii belgického státu. Byl jedním z největších vlastníků kolonií.
