Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sasko-Gobursko-Gothská dynastie
Blason Duché de Saxe-Cobourg et Gotha.svg
Znak vévodství Saxe-Coburg und Gotha
Země Sasko-Kobursko-Gothajsko, Belgie, Bulharsko,
Portugalsko, Spojené království
a Commonwealth Realm
Mateřská dynastie Wettinové
Tituly král Spojeného království
král Belgičanů
král Portugalska
Bulharský car
Vévoda Sasko-Cobursko-Gothajský
Zakladatel Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský
Konec vlády pořád u vlády
Poslední vládce Filip Belgický
Alžběta II.
Současná hlava Filip Belgický
Větve rodu Dynastie Windsor
Dynastie Branganza-Wettin
Dynastie Koháry

Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha) nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha, dynastie Sasko-Gobursko a Goth(aj)ská nebo Sasko-Gobursko-Goth(aj)ští je původem německá dynastie, v současnosti vládnoucí v Belgii, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Rodu se někdy říká prostě jen Gothajští. Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha či česky Sasko-Coburg a Gotha je větev velké dynastie Wettinů, která svým původem pochází ze Saska. Dynastie Sasko-Cobursko-Gothajská vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský, ale posledním vládnoucím mužským členem rodu je belgický král Filip.

Původ rodu[editovat | editovat zdroj]

Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).

A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak významnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a tím i celého světa.

Obsazování trůnů a vzestup rodu[editovat | editovat zdroj]

Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.

Belgičtí králové[editovat | editovat zdroj]

Znak belgického království

Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda George Christiana Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.

Portugalští králové[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha.

Roku 1836 se princ Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.

Titulární králové Portugalska:

Britští králové[editovat | editovat zdroj]

Znak Spojeného království
Související informace naleznete také v článku Dynastie Windsor.

Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.

Bulharští carové[editovat | editovat zdroj]

Zank bulharského carství

V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001-2005 stal bulharským premiérem.

Titulární carové Bulharska:

Rozsah vlády[editovat | editovat zdroj]

Velký znak vévodství Sasko-Coburg-Gotha

Ovládaná území na počátku 20. století[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.

Ovládaná území na počátku 21. století[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu