Albert I. Belgický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albert I.
král Belgičanů
Albert I.
Doba vlády 23. prosinec 190917. únor 1934
Úplné jméno Albert Leopold Clément Marie Meinrad
Tituly kníže Sasko-Coburský a Gothajský
Narození 8. duben 1875
Brusel, Belgie
Úmrtí 17. únor 1934
Marche les Dames, Belgie
Předchůdce Leopold II.
Nástupce Leopold III.
Manželky Alžběta Gabriela Bavorská
Potomci Leopold
Karel
Marie Josefa
Rod Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec Princ Filip, hrabě Flanderský
Matka Marie Hohenzollernská

Albert I., rodným jménem Albert Leopold Clément Marie Meinrad (8. dubna 187517. února 1934) byl třetí belgický král. Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Mezi jeho koníčky patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého staršího bratra Balduina, který zemřel ve svých 22 letech bezdětný v roce 1891, se stal Albert třetím v pořadí na belgický trůn. Později, v roce 1905 po smrti svého otce Filipa, se Albert stal flanderským hrabětem a zároveň belgickým korunním princem. Konečně, v roce 1909 po smrti Albertova strýce a krále Leopolda, se stává Albert králem Belgičanů.

Na počátku první světové války se Německé císařství rozhodlo neuznat mezinárodní smlouvy o neutralitě Belgie a přejít přes ni na Francii. Proti tomu se však Albert ohradil výrokem „Belgie je národ, nikoli silnice,“ který řekl císaři Vilémovi II. a sám se postavil do čela belgické armády. Během německého útoku ztratil Albert velkou část Belgie, ale pomohl spojencům, aby mohli připravit na Německou invazi zastavit ji na Marně.

Albert se války účastnil po celé čtyři roky, kdy se mu zprvu v roce 1914 uhájit Antverpy, později vedl úspěšněji armádu do bitvy o Yser a na konci války dobyl Belgii zpět. Později, když se vrátil do Bruselu, byl vítán lidem jako národní hrdina.

Ve svém soukromém životě se choval Albert velmi pokrokově a sám sebe považoval pouze za obyčejného občana a sám také někdy vycházel do ulic. K jeho koníčkům patřily různé sportovní disciplíny, jako jízda na koni a horolezectví. K horolezectví se dostal ve svých třiceti letech, ale o to více si ho oblíbil.

Po válce slezl několik náročných útesů ve Švýcarsku a Tyrolech. Až na domácí půdě, v jeho oblíbených skalách Marche les Dames ho dostihla smrt, když vystupoval na k místu La vieux bon Die (Starý dobrý Pán Bůh), kde bylo nalezeno jeho bezvládné tělo. Vzhledem k absenci svědků tragédie se vyrojilo několik teorií o tom, že král Albert byl zavražděn, avšak to se nezdá pravděpodobné. Ovšem někteří tvrdí, že těsně před pádem byl vidět nůž v něčí ruce. Také se jeho smrt velice hodila nacistickému Německu. Ta byla předpovězena s dalšími vraždami (popř. neúspěšnými) Rolandem Koesterem (ministrem zahraničí Německa 1934-Hitler ho ještě nestačil vystřídat) v rozhovoru s Tabouisovou. Uvedl Duku, Dollfusse, krále Jugoslávie Alexandra, Titulesca, Louise Barthoua, Eduarda Beneše a krále Alberta.[zdroj?]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1926 princezna Astrid Švédská
1941 Lilian Baels

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BUDINSKÝ, Libor. Tragédie slavných. Praha : Knižní klub, 2006. ISBN 80-242-1559-4. S. 5–6.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert I of Belgium na anglické Wikipedii.

Předchůdce Albert I. Belgický Nástupce
Leopold II. Znak Belgických králů
král Belgičanů

19091934
Leopold III.