Leopold III. Belgický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopold III.
král Belgičanů
Leopold III w 1926.JPG
Doba vlády 23. únor 193416. červenec 1951
Narození 3. listopadu 1901
Brusel, Belgie
Úmrtí 25. září 1983
Woluwe-Saint-Lambert, Belgie
Předchůdce Albert I.
Nástupce Baudouin I.
Manželky Astrid Švédská
Mary Lilian Baels
Rod Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec Albert I. Belgický
Matka Alžběta Gabriela Bavorská

Leopold III. (3. listopadu 1901 v Bruselu25. září 1983 v Woluwe-Saint-Lambert), celým jménem Leopold Filip Karel Albert Meinrad Hubert Maria Miguel (Leopold Philippe Charles Albert Meinrad Hubertus Marie Miguel) vládl jako král belgický v letech 1934 - 1951, kdy musel abdikovat ve prospěch svého syna, následníka trůnu Baudouina. Pocházel z německého šlechtického rodu knížecího domu Sasko-Koburského a Gothajského.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Leopold III. s otcem Albertem I.

Leopold se narodil v Bruselu jako princ Leopold Belgický. Byl nejstarším synem Alberta I. Belgického a princezny Alžběty Gabriely Bavorské.

Korunní princ Leopold táhl jako prostý voják s 12. belgickým regimentem do bojů I. světové války. Po válce vystudoval St. Anthony Seminar v Santa Barbaře v Kalifornii. Nastoupil na belgický trůn po svém otci Albertu I. 23. února 1934.

Za II. světové války se belgická armáda postavila na odpor nacistické invazi, ale německá vojska měla velkou převahu. I přes hrozící brzkou porážku odmítl král Leopold opustit zemi se členy belgické vlády, což způsobilo mezi ním a vládou rozkol. Následně se 27. května 1940 vzdal Němcům. Protože odmítal spolupráci s nacisty, zřídili Němci v Belgii vojenskou vládu a Leopolda III. drželi v domácím vězení v královském paláci v Bruselu. Odtud ho roku 1944 i s rodinou převezli do Německa, kde byl držen nejprve na saském hradu Hirschstein a posléze v rakouském Stroblu.

Královská rodina byla počátkem května 1945 osvobozena americkými vojáky, návrat do Belgie jim však nebyl umožněn. Exilová vláda vinila krále z kolaborace s nacisty, z níž byl roku 1946 sice očištěn, ale v zemi i nadále panovaly spory ohledně jeho opětovného návratu do vlasti. Leopold III. žil až do roku 1950 s rodinou v exilu v Ženevě, zatímco Belgii spravoval coby regent jeho mladší bratr princ Karel. Po návratu do Belgie Leopold abdikoval ve prospěch svého syna Balduina, který se stal belgickým králem 16. července 1951.

Po své abdikaci byl Leopold až do Balduinova sňatku roku 1960 synovým poradcem. Poté se věnoval svým koníčkům - sociální antropologii a etymologii, přičemž hodně cestoval po světě. Zemřel roku 1983 v belgickém Woluwe-Saint-Lambert.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

4. listopadu 1926 se tehdy ještě belgický následník trůnu Leopold oženil ve Stockholmu s princeznou Astrid (1905-1935), vnučkou švédského a norského krále Oskara II., dcerou prince Karla, vévody Westrogothského (1861–1951) a jeho ženy, dánské princezny Ingeborg (1878–1958). Astrid tragicky zahynula 29. srpna 1935 při autohavárii poblíž Lucernského jezera ve Švýcarsku. Z jejich svazku vzešly tři děti:

Během svého domácího vězení v nacisty okupovaném Bruselu se Leopold III. oženil s Mary Lilian Baelsovou (1916-2002), dcerou guvernéra Západních Flander Henriho Louise Baelse (1878-1951) a jeho ženy Anne Marie de Visscher. Církevní sňatek se odehrál 11. září 1941, občanský až 6. prosince 1941. Lilian se po sňatku nestala královnou, ale pouze princeznou belgickou s titulem princezny de Réthy. Z jejich svazku vzešly tři děti:

  • Alexandre (1942–2009), princ belgický ∞ 1991 Léa Inge Dora Wolman
  • Marie-Christina (*1951), princezna belgická ∞ 1981 Paul Drucker (rozvod 1985), ∞ 1989 Jean Paul Gourges
  • Marie-Esméralda (*1956), princezna belgická ∞ 1998 Salvador Enrique Moncada

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Leopold III. Belgický Nástupce
Albert I. Belgický State Coat of Arms of Belgium.svg
král Belgičanů

19341951
Baudouin I. Belgický