Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kníže Karl von Hohenzollern-Sigmaringen
Karl von Hohenzollern-Sigmaringen (1852)

Karl Anton Friedrich Meinrad Fidelis von Hohenzollern-Sigmaringen (20. února 1785, Sigmaringen11. března 1853, Bologna) byl v letech 18311848 kníže von Hohenzollern-Sigmaringen.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Karel se narodil jako druhý (avšak jediný přeživší) syn knížete Antona Aloyse von Hohenzollern-Sigmaringen (1762–1831) z jeho manželství s Amalií Zephyrinou (1760–1841), dcerou knížete Philippa Josepha von Salm-Kyrburg. Jeho matka považovala život v malém provinčním Sigmaringen, kam přišla v roce 1784, za „„nesnesitelně stísňující““ a deset týdnů po porodu svého druhého (v podstatě však jediného) syna zanechala dítě v Sigmaringen a převlečená za muže prchla nejprve ke svému bratrovi do Kirnu a posléze do Paříže, kde strávila větší část svého života. Zde zabránila mediatizaci hohenzollernských knížectví. Svého jediného syna hodlala oženit co nejlépe a za změněné politické situace po francouzské revoluci a po nástupu Napoleona na francouzský trůn se nejvýhodnější jevilo spojení s Napoleonovou rodinou; naplánovala tedy sňatek Karla s neteří Caroliny Bonaparte, nejmladší sestry Napoleonovy.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Plány se podařilo dovést k úspěšnému konci a Karel, který platil za spíše ostýchavého, se tedy oženil 4. února roku 1808 v Paříži s Antoinette (1793–1847), o osm let mladší dcerou Pierre Murata, bratra neapolského krále Joachima Murata, Napoleonova maršála a švagra (manžela jeho nejmladší sestry Caroline). Nerovný sňatek byl pruským panovnickým domem smluvně uznán, aby děti z něho vzešlé byly legitimizovány.

Z tohoto manželství se narodily čtyři děti – syn a tři dcery:

∞ 1. 1839 hrabě Friedrich Franz Anton von Hohenzollern-Hechingen (1790–1847)
∞ 2. 1850 Johann Stäger von Waldburg (1822–1882)
∞ 1834 princezna Josefína Bádenská (1813–1900)
∞ 1835 princ Eduard von Sachsen-Altenburg (1804–1852)
∞ 1844 markýz Gioacchino Napoleone Pepoli (1825–1881)

Po smrti své první manželky (v roce 1847) se Karel 14. března roku 1848 v Kupferzell oženil podruhé, a to s Kateřinou (1817–1893), dcerou knížete Karla Albrechta von Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst a vdovou po hraběti Franzi Erwinovi von Ingelheim.

Kníže[editovat | editovat zdroj]

Polních tažení napoleonských válek se účastnil Karel jako příslušník francouzské armády a často byl v osobních službách Napoleonových, roku 1813 však přešel na stranu spojenců.

Karel kníže zu Hohenzollern-Sigmaringen

Roku 1831 po smrti svého otce se stal knížetem von Hohenzollern-Sigmaringen, již předtím však se významně účastnil vládních záležitostí. Roku 1833 svolal ustavující zemský sněm a vyhlásil přitom ústavu jako zemský zákon knížectví. Roku 1838 povolal Ludwiga Hasenpfluga do čela vnitřní správy knížectví. Založil zemskou nemocnici a nechal postavit veřejné budovy na Leopoldově náměstí (Leopoldplatz) v Sigmaringen (dnes sídlo Hohenzollernské zemské banky). Karlovou zásluhou bylo také zrušení nevolnictví, založení Antonovy a Karlovy ulice v Sigmaringen a řady dalších staveb. Byl považován za velmi sečtělého a vedl korespondenci s významným vědcem Alexandrem von Humboldtem.

Za revolučních událostí v roce 1848 odstoupil Karel 25. srpna z trůnu knížectví ve prospěch svého liberálně vzdělaného a liberálně smýšlejícího syna Karla Antona.

Zemřel 20. února roku 1785 v Bologni na cestě do Říma.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Otto Hintze: Die Hohenzollern und ihr Werk 1415–1915. Solingen 1982, ISBN 3921564182
  • Gustav Schilling: Geschichte des Hauses Hohenzollern in genealogisch fortlaufenden Biographien aller seiner Regenten von den ältesten bis auf die neuesten Zeiten, nach Urkunden und andern authentischen Quellen. Fleischer, Leipzig 1843, S. 300ff.
  • Heinrich August Pierer: Pierer's Universal-Lexikon der Vergangenheit und Gegenwart: oder, Neuestes encyclopädisches Wörterbuch der Wissenschaften, Künste und Gewerbe, Band 9, 1860, S. 315.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles, Prince of Hohenzollern-Sigmaringen ve Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl (Hohenzollern-Sigmaringen) na německé Wikipedii.