Caroline Bonaparte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Caroline Bonaparte
Caroline Bonaparte
Caroline Bonaparte
Narození 25. března 1782
Ajaccio
Úmrtí 18. května 1839 (ve věku 57 let)
Florencie
Manžel/ka Joachim Murat
Děti Achille Murat a Lucien Murat
Rodiče Carlo Buonaparte a Laetitia Ramolino
Příbuzní bratři Jérôme Bonaparte, Lucien Bonaparte, Napoleon Bonaparte, Josef Bonaparte a Ludvík Bonaparte
sestry Élisa Bonaparte a Pauline Bonaparte
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caroline Bonaparte (25. března 1782 Ajaccio, Korsika; Francie18. května 1839 Florencie, Itálie), původně Maria Annunziata Carolina Buonaparte, byla nejmladší sestrou Napoleona Bonaparte.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1793 byla celá rodina Bonapartů přinucena korsickými nacionalisty opustit Korsiku a žila nejprve v poměrně nuzných poměrech v Marseille. Následoval prudký mocenský vzestup jejího bratra Napoleona. Caroline se zamilovala do jeho podřízeného generála Joachima Murata a roku 1800 se za něj provdala. Spřátelila se s Hortensií Beauharnais, dcerou Josefíny Beauharnais, Napoleonovy manželky a od roku 1804 císařovny, se kterou se naopak upřímně nesnášela.

Caroline byla cílevědomá a mocichtivá, stejně jako její slavný bratr. Roku 1806 byl její manžel Joachim Murat na její žádost Napoleonem jmenován velkovévodou z Cleve a Bergu a roku 1808 králem neapolským. Caroline se po jeho boku stala napřed velkovévodkyní a poté královnou. Uměla být velmi dobrou a tvrdou diplomatkou (byla nazývána „muž v sukni“), ale dovedla být i vlídná a společenská a navazovala přátelství (a také intimní vztahy) s vlivnými muži. Mezi její blízké přátele bylo možné počítat generála Junota, ministry Talleyranda a Fouchého a později i rakouského ministerského předsedu Klemense Metternicha. Milovala umění i umělce, podporovala vykopávky v Pompejích. Za nepřítomnosti krále Joachima byla regentkou království. Poté, co její švagrová Marie Louisa porodila syna Napoleona II. se zhroutila její vize, že by její syn Napoleon Achille Murat se mohl stát Napoleonovým nástupcem.

Naprosto nelogický a netaktický postup krále Murata, který 15. března 1815 zahájil neapolskou válku proti Rakousku (jediné velmoci, která ho podporovala), vedl k tomu, že byl Murat nakonec na rozkaz bourbonského krále Ferdinanda IV. v městě PizzoKalábrii 13. října 1815 popraven zastřelením. Jeho vdova Caroline poté odešla do nuceného rakouského exilu. Žila pak v Terstu pod pseudonymem „hraběnka z Lipona“ (anagram pro Napoli).

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Napoleon Achille Murat (1801-1847) - roku 1826 se oženil s Cartherine Willis.
  2. Laetitia Murat (1802-1859) – roku 1831 se vdala za Guido-Tadeo Pepoli hraběte z Castiglione
  3. Napoleon Lucien Charles Murat (1803-1878) - roku 1831 se oženil s Caroline Georgina Fraser
  4. Louise Julie Murat (1805-1889) - vdala se roku 1825 za hraběte Giulio Rasponi
Giuseppe Cammarano: Královna Karolina v šatu neapolské selky , 1813

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AMELUNXEN, Clemens. Napoleonův klan: rodina ve stínu imperátora. Praha : Brána, 1998. 352 s. ISBN 80-85946-99-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]