Élisa Bonaparte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Élisa Bonaparte

Élisa Bonaparte (3. ledna 1777, Ajaccio, Korsika7. srpna 1820, Villa Vicentina, Cervignano), původně Maria Anna Elisa Buonaparte byla nejstarší sestrou Napoleona Bonaparte.

Provdala se 1. května 1797 za Pasquala Felixe Baciocchiho, korsického šlechtice bez nadání, ale i bez ambic. Jediný talent, který měl, byla hra na housle. Nebyla právě oblíbenkyní Napoleonovou (neměl rád příliš inteligentní a schopné ženy, navíc mu byla svou výbušnou povahou a chováním velmi podobná), přesto se stala roku 1804 kněžnou z Luccy a Piombina a roku 1809 velkovévodkyní toskánskou. V těchto zemích vládla do roku 1814. Jejím milencem byl mimo jiné houslový virtuoz Paganini. Později žila odloučeně od svého manžela. Měla 4 děti, z nichž jen dcera Napoleone-Élisa se dožila dospělosti a provdala se za Filipa hraběte Camerata-Passioneï di Mazzolini.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Elisa Baciocchi ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
Karel Ludvík
Znak z doby nástupu Titulární toskánská velkovévodkyně
18081814
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand III.