Élisa Bonaparte
|
|||||||||||
Élisa Bonaparte (3. ledna 1777, Ajaccio, Korsika - 7. srpen 1820, Villa Vicentina, Cervignano), původně Maria Anna Elisa Buonaparte byla nejstarší sestrou Napoleona Bonaparte.
Provdala se 1. května 1797 za Pasquala Felixe Baciocchiho, korsického šlechtice bez nadání, ale i bez ambic. Jediný talent, který měl, byla hra na housle. Nebyla právě oblíbenkyní Napoleonovou (neměl rád příliš inteligentní a schopné ženy, navíc mu byla svou výbušnou povahou a chováním velmi podobná), přesto se stala roku 1804 kněžnou z Luccy a Piombina a roku 1809 velkovévodkyní toskánskou. V těchto zemích vládla do roku 1814. Jejím milencem byl mimo jiné houslový virtuoz Paganini. Později žila odloučeně od svého manžela. Měla 4 děti, z nichž jen dcera Napoleone-Élisa se dožila dospělosti a provdala se za Filipa hraběte Camerata-Passioneï di Mazzolini.
| Předchůdce: Karel Ludvík |
Titulární toskánská velkovévodkyně 1808 - 1814 |
Nástupce: Ferdinand III. |