Alexandre Colonna-Walewski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandre Florian Joseph, hrabě Colonna-Walewski

Alexandre Florian Joseph, hrabě Colonna-Walewski (* 4. května 1810 ve Walewicích u Varšavy, Polsko; † 27. října 1868 ve Štrasburku, Francie) byl nemanželský syn Napoleona I. a jeho milenky hraběnky Marie Walewské. Významný politik Francie v období druhého císařství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Alexandra Colonna-Walewského (1856)

Svým otcem zajištěn titulem hrabě císařství a roční rentou 160 000 zlatých franků, ztratil roku 1817 matku. Jeho děd z matčiny strany hrabě Theodor Martin Laczynski jej vychovával na rodinném statku v Kiernoži, nedaleko Walewic a později jej poslal do privátní školy v Ženevě. Ve 14 letech věku se mladý Alexandre vrátil do Polska, kde jej velkokníže Konstantin Romanov (bratr Alexandra I.) přemlouval ke vstupu do jeho služeb jako jeho osobní adjutant, což Alexandre odmítl a vrátil se zpět do Ženevy. Do Polska se vrátil až roku 1830 a podílel se na celonárodním povstání. V roce 1831 obdržel vyznamenání Virtuti Militari. Jakmile bylo jasné, že povstání bude potlačeno, byl poslán s dalšími dvěma šlechtici Poláky (hrabě Zamojski a hrabě Wielopolski) do Londýna, aby se snažil získat pro povstání podporu britské vlády. V Londýně pak prožil konec povstání a zůstal 2 roky v Londýně. Tam se též oženil. Jeho chotí se stala britská aristokratka Caroline Mintagu. V roce 1833 odjel Walewski do Francie a vstoupil do francouzské armády, nejprve do cizinecké legie, ale brzy po obdržení francouzského občanství (prosinec 1833) do pravidelné armády a byl přeložen do Alžírska. Roku 1837 odešel do civilu a působil jako novinář a spisovatel. Založil časopis Le Messager. V roce 1840 byl Ludvíkem Filipem využit v diplomatických službách, nejprve v Egyptě, pak v misi do Buenos Aires. Když jeho bratranec Napoleon III. získal vládu nad Francií, stal se Walewski jednou z hybných pák francouzské politiky. Byl vyslancem ve Florencii (1849), Neapoli (1850), Madridu (1851) a téhož roku převzal vedení vyslanectví v Londýně. Vrcholem jeho kariéry bylo jmenování ministrem zahraničí Francie (7. května 1855). V této funkci zůstal až do 4. ledna 1860, kdy podal demisi. Roku 1866 byl jmenován vévodou a členem Akademie krásných umění. Obdržel též velkokříž Čestné legie. Zemřel náhle na mozkovou apoplexii a je pohřben na pařížském hřbitově Pere Lachaise.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

První manželství (1. prosince 1831) – chotí se stala Catharine Caroline Montagu (1808 - 1833), dcera hraběte George Johna Sandwiche a Luisy Mary Anne Hariet Corry:

  • Luise Marie Colonna-Walewska
  • George Eduard Auguste Colonna-Walewski

Obě děti zemřely v dětském věku.

Druhé manželství (4. června 1846)- chotí se stala Anna Maria Ricci, dcera hraběte Zanobi di Ricci a Isabelly roz. princezny Poniatowské :

  • Isabelle Colonna-Walewska – (nar. 1847), zemřela v kojeneckém věku
  • Charles Colonna-Walewski nar. 1848, byl roku 1916 zavražděn, svobodný, bezdětný
  • Catherine Elise Colonna-Walewska (1849-1927) – roku 1871 uzavřela sňatek s Felixem hrabětem Bourqueney
  • Eugenie Colonna-Walewska ((1856-1902) zde není vyloučeno otcovství Napoléona III.) – uzavřela sňatek roku 1875 s Fredericem hrabětem Matheus.

Ze vztahu s Rachel Felix (1821-1858) – přední francouzská herečka

  • Alexandre Antoine Colonna-Walewski (1844 - 1897, otcem uznán ihned po narození a roku 1860 adoptován). Zanechal četné potomky a jeho zásluhou pokračuje přímá linie Napoleona I. dodnes.