Evžen de Beauharnais
Evžen de Beauhernais, francouzsky: Eugène Rose de Beauharnais, (3. září 1781, Paříž - 21. února 1824, Mnichov) byl francouzským princem, italským místokrálem, dědičným frankfurtským velkovévodou, vévodou z Leuchtenberku a knížetem z Eichstättu.
Obsah |
Rodina [editovat]
Narodil se Marii Rose de Beauharnais, rozené de Tascher de la Pagerie, a jejímu manželovi vikomtu Alexandrovi de Beauhernais. Josefína (Marie Rose) vyrostla na Martiniku jako dcera majitele cukrové plantáže a v patnácti letech byla poslána do Francie, aby se tam provdala za svého bratrance Alexandra. Alexandr byl synem martinického guvernéra, markýze de la La Ferté-Beauharnais Françoise de Beauharnais, a Marie de Chastullé. Po matčině smrti se Alexandrův otec znovu oženil s Evženií de Tascher de la Pagerie.
Manželství mezi Evženovými rodiči nebylo šťastné. Matka nakonec po klášterním vyhnanství požádala roku 1785 o rozluku a vrátila se na Martinik. Roku 1789 (počátek Francouzské revoluce) se vrátila do Paříže a její salón se stal místem schůzek poslanců Národního shromáždění, včetně jejího manžela. Během pár let se revoluce změnila v krvavou hrůzovládu, jíž padly za oběť tisíce aristokratů včetně krále Ludvíka XVI. a královny Marie Antoinetty.
Evženův otec byl obžalován ze spiknutí a 23. července 1794 sťat gilotinou. Veškerý majetek "zrádce" republika zabavila. Matka tomuto osudu unikla a roku 1796 se provdala za generála Italské armády, Korsičana Napoleona Bonaparta. Na jeho přání začala používat jméno Josefína, madam Bonaparte.
Od roku 1804 byl členem francouzské císařské rodiny.
Život [editovat]
Evžen i jeho sestra Hortensie navštěvovali přední školy v Saint-Germain. Bojoval v Egyptě, Rakousku, Španělsku a Rusku.
Po Napoleonově pádu přesídlil do Mnichova. 14. listopadu 1817 mu byl bavorským králem Maxmiliánem I. udělen titul vévody z Leuchtenberka a knížete z Eichstättu.
Potomci [editovat]
Roku 1806 se oženil s bavorskou princeznou Augustou (1788 - 1851), s níž měl sedm dětí:
- Karolína (1816 - 1816)
- Joséphine (1807 - 1876) ~ 1823 korunní princ a pozdější norský a švédský král Oskar I.
- Evženie (1808 - 1847) ~ 1826 kníže Konstantin Hohenzollern-Hechingen
- August (1810 - 1835), leuchtenberský vévoda ~ 1835 portugalská královna Marie II.
- Amélie (1812 - 1873) - 1829 brazilský císař Pedro I.
- Teodolinda (1814 - 1857) - 1841 württemberský hrabě Vilém
- Maxmilián (1817 - 1852), leuchtenberský vévoda a kníže ~ 1839 ruská velkokněžna Marija Nikolajevna Romanovová, dcera cara Mikuláše I.
Literatura [editovat]
- GULLAND Sandra, Různé životy a tajné smutky Josefíny B., TALPRESS, Praha 2003, BN 80-7197-207-X
- GULLAND Sandra, Příběhy vášně, příběhy žalu, TALPRESS, Praha 2004, ISBN 80-7197-208-8
- GULLAND Sandra, Poslední velký tanec na zemi, TALPRESS, Praha 2004, ISBN 80-7197-220-7
| Předchůdce: - |
Italský vicekrál 1805 - 1814 |
Nástupce: - |
| Předchůdce: - |
Leuchtenberský vévoda 1817 - 1824 |
Nástupce: August |