Napoleon II.

František, vévoda Zákupský

Napoleon František Josef Karel Bonaparte (fr. Napoléon-François-Joseph-Charles Bonaparte) (20. březen 1811 Paříž - 22. červenec 1832 Vídeň). Jediný legitimní syn francouzského císaře Napoleona I., který se měl jako Napoleon II. stát jeho nástupcem. Při narození dostal titul římský král (roi de Rome), po otcově abdikaci byl pak nazýván princem z Parmy (1814-17). Zemřel ve Vídni jako vévoda zákupský (od roku 1818) na tuberkulózu hrtanu. Roku 1940 nechal Adolf Hitler přemístit sarkofág s jeho tělem do pařížské Invalidovny. a pohřbít vedle jeho otce Napoleona I. Hitler si chtěl tím činem získat sympatie Francouzů na svou stranu. Napoleon II. měl v Čechách přezdívku Orlík (francouzsky: L’Aiglon = syn orla).

Příbuzenstvo

otec	Napoleon I.
matka	Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská
děd	Karel Buonaparte
babička	Letizia Ramolino
děd	František I.
babička	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Život

malý římský král Napoleon s matkou

Napoleon František jako dítě, Thomas Lawrence, 1818/19

Napoleon František prožil první část života jako vytoužený korunní princ francouzského císaře, tu druhou pak jako obtížný vnuk císaře rakouského.

Rodiče

Když se Napoleon I. stal francouzským císařem, byl na vrcholu své slávy. Dobře si však uvědomoval, že potřebuje dědice, kterého mu jeho manželka císařovna Josefína, ač z prvního manželství děti měla, porodit už nemůže.
Bylo tedy nutné připravit císařův rozvod a francouzští agenti se začali poohlížet po vhodné nevěstě, která by císaři nejen porodila syna, ale také přinesla jeho domu vznešený původ.
Poté, co ztroskotaly námluvy s ruskou velkokněžnou, byla navržena arcivévodkyně Marie Luisa z rodu Habsburků (Habsbursko-Lotrinská dynastie), dcera rakouského císaře Františka I..
Rakouská vojska už několikrát podlehla Napoleonově Grande Armée, proto se rakouský císař, podporovaný kancléřem Metternichem (je považován za původce připravovaného sňatku), rozhodl svou dceru za Korsičana provdat. Sňatek Marie Luisy a Napoleona I. se uskutečil 1. dubna 1810 v Louveru.

Malý římský král

Porodní bolesti zastihly Marii Luisu při procházce s manželem v zahradách Tuilerií, večer 19. března 1811. Ihned se dostavilo 22 slavnostně oblečených osob (např. strýc Marie Luisy arcivévoda Ludvík), které čekaly na narození dítěte v předpokoji a posléze měly potvrdit, že dítě nebylo podvrženo. Porod byl komplikovaný, protože dítě leželo v děloze napříč a matka sužovaná bolestmi se obávala, že bude obětována za dítě. Nakonec přišel 20. března 1811 krátce po deváté hodině na svět porodnickými kleštěmi chlapec, který nejevil známky života. Naštěstí začalo dítě po pár minutách v naruči doktora Corvisarta křičet.
Na počest narození syna a následníka trůnu byla vypálena 101 dělová salva. Ještě téhož večera byl chlapec pokřtěn na Napoleona Františka Karla Josefa. Slavnostní křest se konal o šest týdnů později. Otec udělil při narození malému Napoleonovi titul král římský a císař František Řád svatého Štěpána.

Na císařském dvoře

V letech 1814 až 1815 se konal Vídeňský kongres, v jehož duchu se Orlíkovi dostává titulu vévoda zákupský. Zákupské vévodství bylo pro něj vytvořeno z panství Zákupy a zaniklo jeho smrtí roku 1832. V roce 1847 formálně převzal panství zpátky císař Ferdinand I. (u nás V.) Dobrotivý, který ho popužíval jako letní sídlo. Orlík se během svého krátkého života do Zákup nikdy ani nepodíval . Na jeho památku byl po něm pojmenován na tamním náměstí před rokem 1939 postavený velký hotel.

Odkazy

Literatura

• TULARD Jean, Napoleon II.: legendy a skutečnost, vydala Mladá fronta, Praha 1994, ISBN 80-204-0502-X
• HOLLER Gerd, Orlík, vévoda Zákupský : Napoleonův syn, vydavatelství Brána, Praha 1999, ISBN 80-7243-038-6
• LIŠKA Vladimír, Záhadné postavy českých dějin : osobnosti českých dějin 1. díl, nakladatelství Fontána, Olomouc 2003, ISBN 80-7336-120-5
• AMELUNXEN Clemens, Napoleonův klan : rodina ve stínu imperátora, vydal Knižní klub, Praha 1998, ISBN 80-7176-889-8