Bonapartové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
„Čtyři Napoleonové“ - koláž pocházející přibližně z roku 1858
Erb rodu Bonapartů

Bonapartové (či Buonapartové) byla původní patricijská rodina ze Sarzana, která od roku 1529 prokazatelně žila v Ajacciu na Korsice a od roku 1567 tam měla také své sídlo. Po korunovaci Napoleona I. v roce 1804 na císaře, se stala francouzskou císařskou rodinou. S Napoléonovými vítězstvími zaujímali i členové jeho rodiny významná místa jako vládci jednotlivých zemí, které podlehly jeho Grande Armée.

Korunované hlavy rodu Bonapartů[editovat | editovat zdroj]

Francouzští císařové[editovat | editovat zdroj]

Holandští králové[editovat | editovat zdroj]

Neapolští králové[editovat | editovat zdroj]

Westfálský král[editovat | editovat zdroj]

Španělský král[editovat | editovat zdroj]

Toskánská velkovévodkyně[editovat | editovat zdroj]

Členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Karel Buonaparte1764 Laetitia Ramolino

Josef Bonaparte[editovat | editovat zdroj]

18061808 neapolský král
1808 - 1813 španělský král
1. srpna 1794 se oženil s Julií Claryovou, sestrou Napoleonovy lásky Désirée:

  1. Zenaida Karla Julie Bonaparte (8. červenec 1801 - 8. srpen 1854) ∞ 1822 Karel Lucien Julius Laurent Bonaparte
  2. Karla Bonaparte (31. říjen 1802 - 3. březen 1839) ∞ 1825 Napoleon Ludvík Bonaparte

Napoleon Bonaparte[editovat | editovat zdroj]

1799 - 1804 první konzul
1804 - 1814, 1815 francouzský císař
1796 Joséphine
1810 Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská:

  1. Napoleon František Bonaparte (20. březen 1811 - 22. červenec 1832) - 1811 římský král

Lucien Bonaparte[editovat | editovat zdroj]

18031816 člen Francouzské akademie
1794 Kristýna Boyerová
1803 vdova Alexandra de Bleschamp, zvaná Madame Jouberton:

  1. Karel Lucien Julius Laurent Bonaparte (24. květen 1803 - 29. červenec 1857), Ornitolog1822 Zenaida Karla Julie Bonaparte
  2. Letitia Bonaparte (1. prosinec 1804 - 15. březen 1871)
  3. Jana Bonaparte (* 22. červenec 1807 - 1828)
  4. Pavell Maria Bonaparte (3. listopad 1808 - 5. prosinec 1827)
  5. Ludvík Lucien Bonaparte (4. leden 1813 - 3. listopad 1891)
  6. Petr Napoleon Bonaparte (11. říjen 1815 - 7. duben 1881)
  7. Antonín Bonaparte (31. říjen 1816 - 28. březen 1877) - 1848 člen Národního shromáždění
  8. Alexandra Marie Bonaparte (12. říjen 1818 - 20. srpen 1874)
  9. Konstancie Bonaparte (30. leden 1823 - 5. září 1876) - abatyše v Římě

Marie Anna Toskánská[editovat | editovat zdroj]

180 - 1814 toskánská velkovévodkyně
1797 Félix Baciocchi

  1. Eliška Napoléone Baciocchi ∞ hrabě Filip Camerata-Passionei di Mazzolini

Ludvík Bonaparte[editovat | editovat zdroj]

1806 - 1810 nizozemský král
1802 Hortensie de Beauharnais

  1. Napoleon Karel Bonaparte (10. říjen 1802 - 5. březen 1807)
  2. Napoleon Ludvík Bonaparte (11. říjen 1804 - 17. březen 1831) - 1809 velkovévoda z Clev a Bergu, ∞ 1825 Karla Bonaparte
  3. Karel Ludvík Napoleon Bonaparte (Napoleon III.) (20. duben 1808 - 9. leden 1873), 1852-1870 francouzský císař

Karolína Bonaparte[editovat | editovat zdroj]

1808 - 1815 neapolská královna
1800 Joachim Murat, 1808 neapolský král

  1. Karel Napoleon Achille Murat (21. leden 180112.duben 1847)
  2. Napoleon Lucien Karel Murat (16. květen 1803 - 10. duben 1878) - podporoval Napoleona III.

Jérôme Bonaparte[editovat | editovat zdroj]

1807 - 1813 westfálský král
1803 Alžběta Pattersonová (1785-1879) - sňatek anulován francouzským císařem Napoleonem I.

  1. Jeroným Napoleon Bonaparte-Patterson (7. červenec 1805 - 1. červen 1870)

1807 Kateřina Württemberská (1783-1835), dcera krále Fridricha I. Württemberského

  1. Jeroným Napoleon Karel Bonaparte (24. srpen 1814 - 12. květen 1847) - princ z Montfortu, plukovník württemberské armádě
  2. Matylda Leticie Vilemína Bonaparte (27. květen 1820 - 2. leden 1904) - 1. ∞ Anatol Demidoff di San Donato (1813-1870); 2. ∞ Klaudius Marcel Popelin (1825-1898)
  3. Napoleon Josef Karel Pavel Bonaparte (9. září 1822 - 18. březen 1891), generál Plon-Plon ∞ Marie Savojská (1843-1911), dcera italského krále Viktora Emanuela II.

Hlava rodu v minulosti a dnes[editovat | editovat zdroj]

Hlavou rodu Bonapartů je vždy nejstarší mužský člen rodu. Ten je zároveň rodem a jeho příznivci (tzv. Bonapartovci) považován za následníka francouzského císařského trůnu a je titulován jako princ císařství (princ Imperial). Po smrti císaře Napoleona III. se stal hlavou rodu a následníkem trůnu jeho syn Evžen Ludvík Napoleon Bonaparte (Napoleon IV.), který však předčasně zemřel v roce 1879 a následnictví přešlo na Josefa Karla Napoleona Bonaparta (známý též jako Plon-Plon), který byl synem Jeroma Bonaparta. V této rodové linii se pak následnictví dědí až do současné doby.

V současné době se v rodu Bonapartů vedou spory o následnictví mezi Karlem Napoleonem Bonapartem (*1950) a jeho synem Janem Kryštofem Napoleonem Bonapartem (*1986). Spor spočívá v tom, že Ludvík Leopold Napoleon Bonaparte (*1914 - + 1997) převedl následnictví ze svého syna Karla (*1950) na vnuka Jana Kryštofa (*1986), s čímž se Karel a část rodu odmítá smířit.


Portréty členů rodu Bonapartů[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • William Smith: The Bonapartes : The History of a Dynasty. – Londýn : Hambledon & London, 2005. – ISBN 1-85285-462-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stammliste der Bonaparte na německé Wikipedii a Bonaparte na anglické Wikipedii.