8. červenec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Červenec | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | ||||
| 2013 | ||||||
8. červenec je 189. den roku podle gregoriánského kalendáře (190. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 176 dní. Z astrologického hlediska náleží tento den ke znamení raka.
Obsah |
Události [editovat]
Česko
- 1337 – Král Jan Lucemburský se (již na jedno oko osleplý) vydal na požádání francouzského krále Filipa VI. pomoci Francii ve válce s Anglií. Království jako kancléř spravoval Pertolt z Lipé.
- 1443 – V Kutné Hoře proběhlo „hádání“, tzn. synoda mezi táborskými a stranou Jana Rokycany o sporných církevních otázkách.
- 1547 – Pražané po porážce stavovského povstání kapitulovali, na šest set měšťanů bylo odsouzeno ke konfiskaci majetku a ztrátě privilegií.
- 1844 – Před Poříčskou branou v Praze vypukly srážky mezi dělníky a vojskem, způsobené nespokojeností se mzdami. Následovaly výtržnosti v centru a útoky na Židy a rabování jejich obchodů.
- 1866 – Po bitvě u Hradce Králové vjelo do Prahy pruské vojsko.
- 1876 – Na zámku v Zákupech u České Lípy se setkali ruský car Alexandr II. Nikolajevič a císař František Josef I. Výsledkem byla dohoda o společném postupu ohledně protitureckého povstání v Bosně a Hercegovině (začalo roku 1875).
- 1919 – Jmenována nová vláda v čele s Vlastimilem Tusarem, tzv. rudozelená koalice, se skládala ze sociálních demokratů, socialistů a agrárníků.
- 1973 – Státní tajemník USA W. Rogers zahájil návštěvu ČSSR; při ní byla podepsána konzulární úmluva a byla zahájena jednání o majetkoprávních vztazích.
- 1992 – Zahájeno druhé kolo první vlny kupónové privatizace.
- 1997 – NATO pozvala Česko, Maďarsko a Polsko ke vstupu do aliance v roce 1999.
Svět
- 776 př. n. l. – zahájeny první řecké Olympijské hry (počátek řeckého kalendáře).
- 1497 – Vasco da Gama vyplul na první přímou evropskou výpravu do Indie.
- 1709 – Bitva u Poltavy: Ruský car Petr I. poráží švédského krále Karla XII..
- 1889 – Vyšlo první číslo novin Wall Street Journal.
- 2003 – Wikipedie se rozšiřuje o hebrejskou a maďarskou verzi.
- 2011 – Poslední let raketoplánů (Atlantis) a po přistání ukončení vesmírného programu Space Shuttle
Narození [editovat]
František Křižík (* 1847)
Česko
- 1313 – Markéta Lucemburská, bavorská vévodkyně, nejstarší dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny († 11. července 1341)
- 1514 – Cyprián Karásek Lvovický, český astronom, matematik a astrolog († 1574)
- 1824 – Karel III. Schwarzenberg, rakouský voják a český politik († 1904)
- 1834 – Antonín Randa, právník, rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, politik († 6. října 1914)
- 1840 – Richard Jahn, průmyslník († 30. listopadu 1918)
- 1847 – František Křižík, vynálezce a podnikatel († 22. ledna 1941)
- 1851 – František Šulc, papežský komoří († 24. března 1921)
- 1868 – Karel Viškovský, politik († 20. listopadu 1932)
- 1884 – Josef Gruss, český sportovec, lékař, sportovní funkcionář a organizátor, vysokoškolský pedagog a publicista († 28. května 1968)
- 1891 – Josef Hora, spisovatel a překladatel († 21. června 1945)
- 1925 – Jiří Ruml, politik a novinář († 20. února 2004)
- 1938 – Karel Sklenář, český archeolog a historik
- 1959 – Petr Kotvald, český zpěvák
- 1975 – Tereza Bebarová, česká herečka
Ferdinand von Zeppelin (* 1838)
Svět
- 1545 – Karel Španělský, nejstarší syn španělského krále Filipa II. († 24. července 1568)
- 1593 – Artemisia Gentileschiová, italská barokní malířka († 1653)
- 1621 – Jean de La Fontaine, francouzský bajkář († 1695)
- 1648 – Frances Stewartová, anglická aristokratka, pověstná svou krásou († 15. října 1702)
- 1724 – Johann Nepomuk Karel z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže († 22. prosince 1748)
- 1760 – Christian Kramp, francouzský matematik († 13. května 1826)
- 1766 – Dominique Jean Larrey, francouzský vojenský lékař a chirurg († 25. července 1842)
- 1767 – Pavel Vasiljevič Čičagov, ruský admirál († 1. září 1849)
- 1803 – Karl Gützlaff, německý sinolog († 9. srpna 1851)
- 1808 – George Robert Gray, anglický zoolog († 6. května 1872)
- 1809 – Ljudevit Gaj, chorvatský politik a spisovatel († 20. dubna 1879)
- 1817 – Andrej Ľudovít Radlinský, slovenský kněz, fyzik, jazykovědec, pedagog († 26. dubna 1879)
- 1826 – Friedrich Chrysander, německý hudební vědec († 3. září 1901)
- 1831 – John Stith Pemberton, lékárník, vynálezce Coca-Coly († 16. srpna 1888)
- 1836 – Joseph Chamberlaine, anglický politik († 1914)
- 1838 – Hrabě Ferdinand von Zeppelin, německý vynálezce a podnikatel († 1917)
- 1839 – John D. Rockefeller, americký průmyslník († 23. května 1937)
- 1840 – Heinrich von Angeli, rakouský malíř († 21. října 1925)
- 1851 – Arthur Evans, britský archeolog († 1941)
- 1880 – Henri Donnedieu de Vabres, francouzský právník a soudce († 1952)
- 1885 – Ernst Bloch, německý filozof († 1977)
- 1894 – Pjotr Leonidovič Kapica sovětský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1978), († 8. dubna 1984)
- 1908 – Nelson A. Rockefeller, americký viceprezident († 1979)
- 1908 – Marco Cé, italský kardinál
- 1935 – Vitalij Sevasťjanov, sovětský konstruktér a kosmonaut († 2010)
- 1938 − Bob Alcivar, americký hudebník, hudební producent a skladatel
- 1951 – Anjelica Hustonová, americká herečka
- 1958 – Kevin Bacon, americký herec
- 1961 – Andy Fletcher, anglický hudebník, člen Depeche Mode
- 1962 – Joan Osborne, americká písničkářka
- 1970 – Beck, americký hudebník a zpěvák
- 1976 – Grettell Valdéz, mexická herečka
- 1977 – Wang Zhizhi, čínský basketbalista
- 1981
- Ashley Blue, americká pornoherečkou
- Anastasia Myskinová, ruská tenistka
- 1985 – Jamie Cook, britský hudebník, člen skupiny Arctic Monkeys
Úmrtí [editovat]
Christiaan Huygens († 1695)
Česko
- 1907 – Antonín Klug, teolog a děkan teologické fakulty v Olomouci (* 24. dubna 1835)
- 1924 – Josef Šlechta, kněz, probošt mělnický (* 13. prosince 1856)
- 1926 – Karel Václav Rais, spisovatel (* 4. ledna 1859)
- 1935 – Ignát Herrmann, spisovatel (* 12. srpna 1854)
- 1958 – Pavel Eisner, překladatel (* 16. ledna 1889)
- 2004 – Jaroslav Huleš, český motocyklový závodník (* 2. července 1974)
Svět
- 975 – Edgar, anglický král (*cca 943)
- 1153 – Evžen III., papež (* ?)
- 1617 – Galigai, maršálka z Ancre, soukojenkyně Marie Medicejské (* 19. května 1568)
- 1623 – Řehoř XV., papež (* 1554)
- 1687 – Johann Franz von Preysing, knížecí biskup z Chiemsee (* 23. února 1615)
- 1695 – Christiaan Huygens, nizozemský vědec (* 14. dubna 1629)
- 1721 – Elihu Yale, mecenáš Yale University (* 5. dubna 1649)
- 1822 – Percy Bysshe Shelley, anglický básník (* 4. srpna 1792)
- 1827 – Robert Surcouf, francouzský korzár (* 12. prosince 1773)
- 1801 – Andreas Everardus van Braam Houckgeest, nizozemský obchodník a diplomat (* 1. listopadu 1739)
- 1859 – Oskar I., švédský a norský král (* 4. července 1799)
- 1863 – Francis Patrick Kenrick, americký katolický arcibiskup (* 3. prosince 1796)
- 1866 – Joseph Hippolyte Guibert, francouzský arcibiskup a kardinál (* 13. prosince 1802)
- 1873 – Franz Xaver Winterhalter, německý malíř (* 20. dubna 1805)
- 1880 – Marie Alexandrovna, ruská carevna (* 8. srpna 1824)
- 1889 – Gerard Manley Hopkins, anglický jezuita, teolog, filolog a básník (* 28. června 1844)
- 1895 – Johann Josef Loschmidt, rakouský chemik a fyzik (* 15. března 1821)
- 1896 – Johann Jakob Weilenmann, švýcarský alpinista (* 24. ledna 1819)
- 1943 – Jean Moulin, francouzský hrdina, vůdce odboje (* 1899)
- 1967 – Vivien Leighová, anglická herečka (* 1913)
- 1979 – Robert B. Woodward, americký chemik, držitel Nobelovy ceny (* 1917)
- 1994 – Kim Ir-sen, severokorejský vládce (* 1912)
- 1998 – Miloslav Kořínek, slovenský hudební skladatel a pedagog českého původu (* 29. ledna 1925)
Svátky [editovat]
Česko
- Nora
- Kilián
- Perikles
Svět