Gerard Manley Hopkins
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gerard Manley Hopkins (28. června 1844 Londýn – 8. července 1889 Dublin) byl anglický jezuitský kněz, teolog, filolog a básník. Narodil se v Londýně ve středostavovské rodině. Studoval Balliolskou kolej v Oxfordu, roku 1866 konvertoval ke katolicismu a později se stal jezuitou a knězem. Působil jako učitel, později jako profesor klasické filologie na University College v Dublinu. Zemřel na tyfus v Dublinu.
Za svého života žádné básně nepublikoval, jeho básnické dílo bylo vydáno posmrtně až roku 1918 jeho přítelem Robertem Bridgesem. Skutečně proslulým autorem se stal až po roce 1945.[1] Dnes je Hopkins považován za jednoho z nejvýznamnějších viktoriánských básníků jak pro své prozodické experimenty, tak pro imaginativní sílu svých veršů.
Obsah |
Literatura[editovat]
- G. M. Hopkins, Zánik Eurydiky. Praha: Torst 1995
- G. M. Hopkins, Svíce uvnitř. Velehrad: Refugium 2002
Audio[editovat]
- Maria Hoffman, Jan Hrubý, Gerard Manley Hopkins: The Habit Of Perfection, Indies Scope 2006
Reference[editovat]
- ↑ Branislav Michalka: Gerard Manley Hopkins, Te Deum 2/2009, str. 48-49
Externí odkazy[editovat]
- Branislav Michalka: Gerard Manley Hopkins, Te Deum 2/2009, str. 48-49
- Gerard Manley Hopkins: God's Grandeur / Boží velikost
