Karel Václav Rais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Václav Rais
Karel Vaclav Rais 1896.png
Karel Václav Rais (Jan Mulač, 1896)
Narození 4. ledna 1859
Lázně Bělohrad Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. července 1926
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
Národnost česká
Státní příslušnost Rakouské císařství
Období tvorby realismus
Témata venkovská próza
Významná díla Výminkáři,
Kalibův zločin,
Západ,
Zapadlí vlastenci
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Wikisource-logo.svg původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Karel Václav Rais (4. ledna 1859 Bělohrad8. července 1926 Praha) byl český spisovatel s regionálním zaměřením na Podkrkonoší, představitel realismu a tzv. venkovské prózy, který svým dílem navazoval na Němcovou, Hálka a Světlou.

Narodil se v Bělohradě (v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad), pocházel z chudé rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Učil v Železných horách, v Hlinsku a Trhové Kamenici. Později (1894) se stal ředitelem měšťanských škol v Praze na Vinohradech.

Zakladatel beletristického časopisu Zvon.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Počáteční práce psal pro mládež, tyto práce souvisejí s jeho učitelským povoláním, jejich cílem bylo vychovávat mládež.

Později (zhruba od r. 1890) ho začali zajímat horalé, výminkářská otázka a především generační problémy. V jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou velmi slabé.

Téměř všechna díla vycházejí z podkrkonošského venkova, jeho rodiště, které vášnivě miloval, a zabývají se sociální problematikou. Problémy neřeší, ale pouze je popisuje. Charakteristiku tvoří pomocí dialogu.

Například dílo Západ se ale odehrává na Českomoravské vysočině, ve vesničce Studenec.

Nejvíce se zajímal o osudy těch, kteří se nemohli bránit, tj. starých lidí a dětí.

Hrob K.V.Raise na Vinohradském hřbitově v Praze

Pro mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Povídky starého zbrojnoše
  • Karlštejnský havran
  • Povídky ze starých hradů
  • Poslední léto
  • Listy z české kroniky
  • České pohádky o Kristu Pánu
  • Nová sbírka slovanských pohádek a pověstí
  • Dárek maličkým – určeno malým dětem
  • Když slunce svítí – určeno malým dětem

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Doma
  • Obrázky od nás
  • Cesta k domovu

Drobná próza[editovat | editovat zdroj]

Ve většině případů zde řeší otázky vztahů (nejčastěji rodičů s dětmi).

  • Výminkáři – kniha povídek. Hlavními hrdiny jsou starci a stařenky, kteří pomáhají svým dětem, ale jsou odstrkováni. Otec dá peníze vnučce, a děti s ním proto přestanou mluvit. Syn se po svatbě stane majitelem statku a rodiče odcházejí do vejminku. V tomto díle je patrná kritika touhy mladé generace po majetku. Objevují se zde generační problémy (mladí × staří). Každá generace má jiné názory.
  • Potměchuť – kniha povídek
  • Rodiče a děti
  • Horské kořeny
  • Lopota
  • Půlpáni
  • Vzkazy vlastenecké
  • Po vlasti

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Kalibův zločin (1892) - tragický příběh hodného a lehce naivního Vojty Kaliby, který odolává tlaku pomlouvačné tchyně a své manipulativní manželky, ale v afektu nakonec svou ženu zabije, protože odhalí jejího milence.
  • O ztraceném ševci – líčí rodinu ševce, jemuž zemře žena. Je zde podán národnostní problém Čechů a Němců, ten zde spočívá v nové ševcově manželce, která ho nutí opustit českou společnost a vstoupit do společnosti německé. Hlavní hrdina je slabý člověk, který ve všem ustupuje své ženě a postupně se poněmčuje. Nedělá to z přesvědčení, ale z nedostatku vůle vzdorovat.
  • Západ (1896) - Západem se myslí sklonek života. Zde je hlavní postavou devadesátiletý farář Kalous, který dožívá na faře, kde ho bičuje jedna rána za druhou. Nejprve mu umírá jeho sestra, poté jeho synovec ze zdravotních důvodů odmítá místo faráře na vesnici. Nakonec umírá.
  • Zapadlí vlastenci (1893) – děj se odehrává ve 40. letech 19. století v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských kněží a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim vzdává dík za vykonanou práci.
  • Paničkou – zde konfrontuje život na vesnici a ve městě.
  • Na lepším – osudy členů rodiny sedláka Vorala, kteří se po letech dření přestěhují ze samoty do statečku v lepší vesnici. Řeší se zde problém alkoholismu - pravděpodobně se jedná o první dílo v české literatuře, které popisuje tento problém - a touha muže po jiné ženě.
  • Sirotek
  • Horské kořeny
  • Pantáta Bezoušek – líčí příhody starého venkovana v Praze, který sem přijel navštívit svého syna a jeho rodinu. Tento venkovan je nositelem jeho myšlenek, kritizuje zde život v Praze, protože mu připadá narušený majetkem.
  • Káča
  • Skleník

Díla online[editovat | editovat zdroj]

  • RAIS, Karel Václav. Zapadlí vlastenci. Praha : Albatros, 1974. Román o buditelské činnosti vlasteneckých učitelů a faráře v odlehlé krkonošské končině v polovině 19. stol.. Dostupné online.  
  • RAIS, Karel Václav. Když slunéčko svítí: verše. Praha: Al. Hynek, 1889, 1 sv. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online. [1]
  • RAIS, Karel Václav. Kalibův zločin. Dostupné online. [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]