Moravská zemská knihovna
Moravská zemská knihovna je univerzální vědeckou knihovnou v Brně, vykonává také funkci krajské knihovny pro Jihomoravský kraj. Ve svých sbírkách má přes 4 miliony knih, její služby využívá ročně přes 30 000 čtenářů. Plní i některé funkce s celomoravskou nebo celostátní působností. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR.
Obsah |
Historie[editovat]
Vznik[editovat]
Počátky Moravské zemské knihovny nejsou spojeny s některou z veřejných institucí, jako je tomu u většiny našich velkých knihoven, ale se soukromou knihovnou Moravsko-slezské hospodářské společnosti pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy. Příruční knihovna byla součástí inventáře pravděpodobně už od vzniku tohoto spolku roku 1770, písemné doklady o vlastnictví knih máme však až z počátku 19. století. Jako data založení bývají uváděna léta 1806 (doklad, že společnost byla odběratelkou řady časopisů) a 1808 (první dochovaný inventář knihovny).
Muzejní knihovna[editovat]
Knihovna se vzhledem k zaměření spolku zpočátku soustřeďovala na pořizování zemědělské literatury. Už z této doby však pocházejí první snahy o přeměnu soukromé příručky ve veřejnou knihovnu. Jediným ústavem tohoto typu byla na Moravě knihovna olomoucké univerzity; v Brně se nacházely pouze knihovny klášterní nebo soukromé šlechtické a měšťanské. Brzy začaly spolkové sbírky rozmnožovat dary soukromých osob, především samotných členů hospodářské společnosti. Po zřízení Františkova muzea roku 1817 se stala knihovna jeho součástí. Byla však nadále k dispozici pouze členům hospodářské společnosti, jako zřizovateli muzea. Přes dlouhodobé snahy o její otevření se Brňané dočkali přeměny muzejní knihovny ve veřejnou zásluhou Christiana d'Elverta až roku 1883. Tato změna jí také zajistila pravidelné finanční dotace od moravského zemského sněmu.
Veřejná knihovna[editovat]
Rozmach knihovny jako veřejné instituce je spojen s osobou Wilhelma Schrama. Roku 1900 došlo k převzetí už tak z veřejných prostředků financovaného Františkova muzea i s knihovnou zemskými úřady. Jako správkyně byla zemským sněmem zřízena Moravská muzejní společnost, nástupnice zaniklé hospodářské společnosti. Muzejní knihovna začala vystupovat pod samostatným názvem Zemská knihovna moravská a její vztah k museu se začal rozvolňovat. Roku 1907 získala po letech provizorií důstojné prostory v Zemském domě (dnešní budova jihomoravského krajského úřadu) na dnešním Žerotínově náměstí. Čtenářům začaly sloužit půjčovna, čítárna, v novostavbě našly místo i nové sklady a výstavní sál.
Univerzitní knihovna[editovat]
Roku 1923 přešla knihovna ze zemské správy do rukou státu a začala plnit funkci univerzitní knihovny pro nově zřízenou Masarykovu univerzitu (1919). Z tohoto období pocházejí také první plány na stavbu nové budovy, v architektonické soutěži zvítězil projekt známého brněnského funkcionalisty Bohuslava Fuchse. V důsledku hospodářské krize ve 30. letech však z realizace sešlo. Knihovna se tedy rozšiřovala pouze do sousední budovy přistavěné k původnímu zemského domu, do tzv. Zemského domu – III na rohu dnešní Kounicovy ulice a Moravského náměstí. Útěchou pro knihovnu se nakonec po letech neúspěšných žádostí stalo přiznání práva povinného výtisk roku 1935.
Státní vědecká knihovna[editovat]
Pod společným názvem Státní vědecká knihovna Brno byly roku 1958 sloučeny dosud samostatně působící Univerzitní knihovna, Státní pedagogická knihovna a Státní technická knihovna. Státní pedagogická knihovna vznikla roku 1921 sloučením knihoven brněnských učitelských spolků a od roku 1934 sídlila na Solniční ulici jako Ústřední pedagogická knihovna. Státní technická knihovna byla původně knihovnou brněnské české techniky (dnešní Vysoké učení technické), z níž byla vyčleněna jako samostatná instituce roku 1945. Její sídlo bylo na ulici Veveří. Všechny tři administrativně sloučené knihovny působily nadále na svých původních místech. Podle nového statutu z roku 1976 začala Státní vědecká knihovna plnit funkci metodické koordinátorky jihomoravských knihoven. Počátek 90. let přinesl výrazné změny v dosavadním fungování knihovny, začal být používán automatizovaný systém pro zpracování knihovnických záznamů ALEPH, ve spolupráci Národní knihovnou ČR, Slovenskou národní knihovnou (sk:Slovenská národná knižnica) a Univerzitní knihovnou v Bratislavě (sk:Univerzitná knižnica v Bratislave) začal být vytvářen souborný katalog CASLIN.
Současnost[editovat]
Moravská zemská knihovna[editovat]
Roku 1993 byl přijat nový statut knihovny, která se vrátila k historickému názvu Moravská zemská knihovna. Na přelomu století došel konečně realizace záměr z 30. let na stavbu nové budovy. Omezená kapacita studoven i velké množství mimobrněnských depozitářů zabraňovalo řádnému fungování knihovny. Ve veřejné architektonické soutěži zvítězil návrh firmy ONEX Praha, generálním dodavatel byl UNISTAV, a.s. Novostavba na Kounicově ulici, asi 1 km od původní budovy, byla otevřena 2. dubna 2001. Byly do ní umístěny nyní sloučené fondy Univerzitní, Pedagogické i Technické knihovny. V budově na Solniční ulici byly umístěny nově zřízené knihovny Rakouská, Německá a Hudební knihovna, v roce 2002 k nim přibyla Anglická knihovna.
Nová budova[editovat]
Budova byla postavena v místě, které ji bylo vyhrazeno už v původních plánech ze 30. let. Nachází se v blízkosti 5 fakult brněnských vysokých škol, nevýhodou je však relativní vzdálenost zastávek veřejné dopravy. Trojkřídlá stavba kolem otevřeného nádvoří se stala jednou z dominant Kounicovy ulice, kterou citlivým způsobem dotváří. Ve třech podzemních a devíti nadzemních podlažích jsou v jednotlivých křídlech umístěny depozitáře, prostory pro zpracování fondů a veřejně přístupné studovny. Uliční průčelí je tvořeno proskleným mostkem mezi jednotlivými křídly a rozměrnou plastikou na stěně podle Komenského Labyrintu.
Ve volně přístupném přízemí se kromě půjčovny nacházejí přednáškový sál, kavárna, knihkupectví a kopírovací služby. V dalších podlažích potom 3 základní studovny – humanitních věd, biologických věd a technické a ekonomické literatury a další specializované studovny - firemních a obchodních informací, vázaných novin, rukopisů a starých tisků, elektronických médií, Americká knihovna (Info USA Brno). K dispozici je volný výběr z nových publikací.
Knihovně chybí výstavní prostory, jejichž roli supluje vstupní atrium. Novostavba také definitivně nevyřešila problém mimobrněnských depozitářů, i když byl jejich počet výrazně snížen. Některé publikace jsou proto čtenářům předkládány po až 10 dnech. Knihovna nemá automatizovaný systém dodávání knih z depozitáře; knihy uložené v budově jsou přinášeny do 3 hodin. V budově nebylo také počítáno se samoobslužným půjčováním knih.
Služby[editovat]
Výpůjčky[editovat]
Žádosti o absenční i prezenční výpůjčky jsou zpravidla vyřizovány do 1 hodiny, publikace z mimobrněnských depozitářů do 10 dnů.
Katalogy a databáze[editovat]
Přírůstky od roku 1994 jsou zaznamenávány v elektronickém katalogu ALEPH. Starší záznamy dostupné na digitalizovaných katalogizačních lístcích jsou postupně převáděny do elektronické podoby. Jsou přístupné z webových stránek MZK.
Z počítačů ve studovnách MZK jsou volně dostupné vybrané české i zahraniční licencované online databáze a informační portály, další báze jsou k dispozici na CD/DVD. Samozřejmostí je přístup k internetu.
V prostorách knihovny je pro registrované čtenáře k dispozici bezdrátové připojení k internetu (Wi-Fi).
Speciální služby[editovat]
Moravská zemská knihovna zprostředkovává meziknihovní výpůjčky nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí (pro Jihomoravský kraj). Tato služba je zpoplatněna, není zahrnuta do čtenářského poplatku.
Pracovníci knihovny na požádání vyhotovují odborné rešerše a poskytují individuální konzultace.
Moravská zemská knihovna vytváří celorepublikovou bázi českých a moravských periodik.
Vzdělávací funkce[editovat]
Moravská zemská knihovna pořádá výukové kurzy počítačové gramotnosti, kurzy pro uživatele knihovnického programu ALEPH a speciální školení pro knihovníky.
V prostorách knihovny jsou pořádány i veřejné přednášky, vstupní prostory slouží pro drobné výstavy.
Regionální funkce[editovat]
Moravská zemská knihovna vykonává poradenskou a konzultační činnost pro knihovny Jihomoravského kraje, vypracovává metodické plány, vede statistiku knihovnických činností. Zajišťuje vzdělávání knihovníků, servis automatizovaného knihovního systému.
Knihovna vydává časopis DUHA, určený knihovnám v Jihomoravském kraji.
- Pověřené regionální knihovny v Jihomoravském kraji
- Knihovna Jiřího Mahena v Brně [1]
- Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově [2]
- Městská knihovna Blansko [3]
- Městská knihovna Boskovice [4]
- Městská knihovna Břeclav [5]
- Městská knihovna Hodonín [6]
- Městská knihovna Kuřim [7]
- Městská knihovna Znojmo [8]
Česká knihovna[editovat]
Z pověření Ministerstva kultury vyhlašuje Moravská zemská knihovna každoročně projekt Česká knihovna. Jeho účelem je podpora nákupu nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury a děl literární vědy a kritiky pro veřejné a vybrané vysokoškolské knihovny.
Literatura[editovat]
Státní vědecká knihovna v Brně. Jubilejní sborník 1808 – 1883 – 1958 - 1983. Edd. Jiránová, Olga – Kubíček, Jaromír, Brno 1983.
