Knihovna (instituce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Univerzitní knihovna v San Diegu

Knihovna (řidčeji bibliotéka[1]) je instituce sloužící primárně ke zpřístupnění knihovních jednotek veřejnosti. Moderní knihovny přitom svému návštěvníkovi (čtenáři) neposkytují pouze služby spojené s knihami či periodiky (novinami a časopisy neboli seriály), ale nabízejí také další datové nosiče (MC kazety, CD disky, nejnověji i čtečky e-knih) a přístup na internet, někdy včetně přístupu do některých placených databází (např. Městská knihovna v Praze, MKP). Tatáž knihovna (MKP) disponuje i mobilními pobočkami (bibliobusy). Na ulici stojící volně přístupné knihovničky se někdy označují jako knihobudky (na ulici stojící skříně s knihami, ptačí budka-like skříňky[2] nebo bývalé telefonní budky[3]), v současnosti je jich v Praze sedm v rámci projektu KnihoBudka a další nezávisle na tomto projektu,[4] další jsou např. v Kaplici a Chrášťanech v jižních Čechách.[5]. Knihovny mohou být umístěny v různých netradičních prostorech, jako např. v historické rotundě (MFF UK v Praze na Malé Straně), bývalé zbrojnici (UP Olomouc), synagoze (Uherské Hradiště) nebo kině (Kroměříž).

'Artotéka je označení pro pobočku MKP, která půjčuje kopie výtvarných uměleckých děl (obrazy). Skenováním a zpřístupňováním knih, u nichž už vypršela autorskoprávní ochrana, na internetu, se knihovny zabývají v rámci Projektu Kramerius.

Počátky knihoven lze vysledovat už ve starověku, mezi nejznámější starověké knihovny patří knihovna Alexandrijská. Ve středověku knihovnickou funkci převzaly křesťanské kláštery. První taková klášterní knihovna na území České republiky vznikla v břevnovském klášteře na konci 10. století. V období vrcholného středověku vznikají v klášterech skriptoria, písařské dílny sloužící k rozmnožování literárních děl. V roce 1348 v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy je založena též první světská knihovna v českých zemích. Knihy zejména ve středověku byly v knihovnách řazeny pomocí pultovního systému.

Po vynálezu knihtisku dochází v 16. století k vytváření velkého množství knihoven patřících různým šlechtickým a měšťanským rodinám. Na konci 18. století nastává období rušení významného množství klášterů a jejich knihoven, místo toho vznikají knihovny veřejné.

Vyhledávání a orientaci v knihovnách usnadňuje knihovní katalog, který může mít formu jmennou, předmětovou, systematickou, digitalizovanou či digitální.

Veřejné knihovnické a informační služby (VKIS) je standard vymezený metodickým pokynem Ministerstva kultury, který určuje, které veřejné knihovnické a informační služby mají být poskytovány knihovnami zřizovanými nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

podle přístupnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Soukromé (osobní, rodinné)
  • Veřejné (často je však míra veřejnosti omezena, např. pouze pro registrované uživatele), zpřístupňují širokému okruhu čtenářů především beletrii a populárně-naučnou literaturu

podle regionální působnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Národní - provozuje je stát, jejich hlavním úkolem je shromažďování a uchovávání knižní produkce, která na daném území vyšla
  • Krajské - provozují je kraje
  • Místní - provozovány obcemi

podle zaměření[editovat | editovat zdroj]

Systém knihoven v České republice podle knihovního zákona (zákon č. 257/2001 Sb.)[6][editovat | editovat zdroj]

K 1. prosince 2008 se v České republice nacházelo 6 170 knihoven.[7]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Jedna knihovna může být zařazena ve více kategoriích (například Městská knihovna v Praze je jak knihovnou krajskou, tak knihovnou základní).

Významné české knihovny[editovat | editovat zdroj]

Významné zahraniční knihovny[editovat | editovat zdroj]

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

V knihovnách se můžeme snadno orientovat pomocí třídění podle: a) písmen, kterým začíná jméno autora, b) druhu a zaměření knih. Už v dávných dobách byly založené knihovny, ale mnoho z nich zaniklo. Knihovny dělíme podle: PŘÍSTUPNOSTI, REGIONÁLNÍ PŮSOBNOSTI, ZAMĚŘENÍ. Mezi významné české knihovny patří např. Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Vědecká knihovna v Olomouci a knihovna K.E. Macana. Mezi známé zahraniční knihovny patří např. Knihovna kongresu ve Washingtonu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=bibliot%C3%A9ka&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no
  2. http://jihocesky-kraj.5plus2.cz/jihoceske-obce-zrizuji-knihovnicky-v-budkach-fnv-/ceske-budejovice.aspx?c=A140612_124815_ppd-ceske-budejovice_p2tse
  3. http://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktuality/91-praha-6-ma-poulicni-knihovnu/
  4. http://knihobudka.cz/mapa/
  5. http://jihocesky-kraj.5plus2.cz/jihoceske-obce-zrizuji-knihovnicky-v-budkach-fnv-/ceske-budejovice.aspx?c=A140612_124815_ppd-ceske-budejovice_p2tse
  6. Knihovní zákon
  7. Systém knihoven v ČR - Kabinet informační studií a knihovnictví FF MU

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]