Knihovna (instituce)
Knihovna je instituce sloužící primárně ke zpřístupnění knihovních jednotek veřejnosti. Moderní knihovny přitom svému návštěvníkovi (čtenáři) neposkytují pouze služby spojené s knihami či periodiky, ale nabízejí také další informační media a prostředky, jako jsou různé datové nosiče či počítačové sítě, především pak přístup na Internet.
Počátky knihoven lze vysledovat už ve starověku, mezi nejznámější starověké knihovny patří alexandrijská. Ve středověku knihovnickou funkci převzaly křesťanské kláštery. První taková klášterní knihovna na území České republiky vznikla v břevnovském klášteře na konci 10. století. V období vrcholného středověku vznikají v klášterech skriptoria, písařské dílny sloužící k rozmnožování literárních děl. V roce 1348 v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy je založena též první světská knihovna v českých zemích. Knihy zejména ve středověku byly v knihovnách řazeny pomocí pultovního systému.
Po vynálezu knihtisku dochází v 16. století k vytváření velkého množství knihoven patřících různým šlechtickým a měšťanským rodinám. Na konci 18. století nastává období rušení významného množství klášterů a jejich knihoven, místo toho vznikají knihovny veřejné.
Vyhledávání a orientaci v knihovnách usnadňuje knihovní katalog, který může mít formu jmennou, předmětovou, systematickou, digitalizovanou či digitální.
Veřejné knihovnické a informační služby (VKIS) je standard vymezený metodickým pokynem Ministerstva kultury, který určuje, které veřejné knihovnické a informační služby mají být poskytovány knihovnami zřizovanými nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.
Obsah |
Dělení [editovat]
podle přístupnosti [editovat]
- Soukromé (osobní, rodinné)
- Veřejné (často je však míra veřejnosti omezena, např. pouze pro registrované uživatele), zpřístupňují širokému okruhu čtenářů především beletrii a populárně-naučnou literaturu
podle regionální působnosti [editovat]
- Národní - provozuje je stát, jejich hlavním úkolem je shromažďování a uchovávání knižní produkce, která na daném území vyšla
- Krajské - provozují je kraje
- Místní - provozovány obcemi
podle zaměření [editovat]
- veřejné, všeobecné (Městská knihovna v Praze)
- odborné (speciální)
- polytematické (Národní technická knihovna)
- specializované
- oborově (knihovny vysokých škol)
- druhově (knihovna Úřadu průmyslového vlastnictví)
Systém knihoven v České republice podle knihovního zákona (zákon č. 257/2001 Sb.)[1] [editovat]
K 1. prosince 2008 se v České republice nacházelo 6 170 knihoven.[2]
Dělení [editovat]
Jedna knihovna může být zařazena ve více kategoriích (například Městská knihovna v Praze je jak knihovnou krajskou, tak knihovnou základní).
- knihovny zřizované Ministerstvem kultury ČR (NK, MZK, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana)
- knihovny krajské - zřizované krajem
- knihovny základní (místní) - provozují obce
- knihovny speciální - např. knihovny vysokých škol
Významné české knihovny [editovat]
- Národní knihovna České republiky
- Národní technická knihovna
- Moravská zemská knihovna
- Knihovna Strahovského kláštera
- Knihovna Jiřího Mahena v Brně
- Knihovna AV ČR
- Vědecká knihovna v Olomouci
- Městská knihovna v Praze
- Národní lékařská knihovna
Významné zahraniční knihovny [editovat]
Shrnutí [editovat]
V knihovnách se můžeme snadno orientovat pomocí rotřízení podle: a) písmen, začínajících jménem autora, b) druhů a zaměření daných knih. Moderní knihovny jsou v dnešní době internetové. Už v dávných dobách byly založené knihovny, ale mnoho z nich zaniklo. Knihovny dělíme podle: PŘÍSTUPNOSTI, REGIONÁLNÍ PŮSOBNOSTI, ZAMĚŘENÍ. Mezi významné české knihovny patří např. Moravská zemská knihovna, Městská knihovna v praze a Národní lékařská knihovna. Mezi známé zahraniční knihovny patří např. Knihovna kongresu ve Washingtonu.
Reference [editovat]
Externí odkazy [editovat]