Alexandrijská knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandrijská knihovna

Alexandrijská knihovna byla největší a nejslavnější knihovna starověku. Byla součástí věhlasného múseia v Alexandrii, vybudovaného z podnětu Ptolemaia I. Byla považována za hlavní centrum vzdělanosti od 3. století př. n. l. až do roku 48 př. n. l., kdy za války mezi Caesarem a Pompeiem zčásti vyhořela. Starověké zdroje o ničení knihovny, o tom, kdo je zodpovědný za ničení a kdy k němu došlo se liší. V roce 30 př. n. l., kdy Egypt dobyli Římané její význam poklesl, přesto za vlády Julia Caesara přechovávala na 700 tisíc rukopisů na pergamenových svitcích,[1] které shrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství a historie. Opisovači tyto rukopisy rozmnožovali na prodej či na výměnu. Roku 220 po útoku Aureliana byla poničená znovu a v roce 389 za náboženských bouří byla zbořena zcela, když ji z podnětu alexandrijského patriarchy Theofila zničilo vojsko římského císaře Theodosia I. Záhy byla znovuvybudována a ve své vědecké činnosti pokračovala až do roku 643, kdy byla Alexandrie dobyta Araby.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠTVERÁK, Vladimír. Stručné dějiny pedagogiky. Praha : SNP, 1983. S. 45.  
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.