Městská knihovna v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Městská knihovna v Praze
Anglicky The Municipal Library of Prague
Mestska knihovna v Praze.jpg
Ústřední knihovna na Mariánském náměstí
Země Česko
Založena 1891
Zřizovací listina, zákon Úplné znění zřizovací listiny
Poboček 41 poboček a 3 bibliobusy
Knihovní fond
Velikost fondu 2 333 963
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé 205 000
Další informace
Rozpočet 233 mil. Kč (2008)
Ředitel RNDr. Tomáš Řehák
Webové stránky http://www.mlp.cz/ http://www.e-knihovna.cz/
Telefon 222 113 555

Městská knihovna v Praze je největší veřejná knihovna v hlavním městě Praze. Jde o otevřenou instituci, která nabízí přístup k beletrii i k literatuře naučné pro děti a dospělé. Ve fondu má CD s hudbou i mluveným slovem, DVD s českými i zahraničními filmy, dále mapy, noty, MP3, noviny a časopisy, grafiky a reprodukce. Zajišťuje svým čtenářům bezplatný přístup k mezinárodním informačním databázím, ale také umožňuje veřejnosti využívat internet na PC nebo bezplatné připojení k wi-fi. Služby pro veřejnost jsou na světové úrovni. Knihovna kromě informačních a rešeršních služeb pořádá akce pro veřejnost, koncerty, divadelní a taneční představení, besedy s autory, módní přehlídky, diskuze.

Historie Městské knihovny v Praze[editovat | editovat zdroj]

První veřejná knihovna v Praze zahájila činnost 1. července 1891. Na počátku měla 3.370 knih, které byly využívány v půjčovně a čítárně. Od r.1903 nalezla své trvalé umístění na nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě, tedy v místech, kde stojí i její nynější Ústřední budova. V letech 1898–1920 byl ředitelem knihovník a známý básník Antonín Sova, který začal budovat systém katalogů, založil prvních šest poboček a snažil se prosadit, aby knihovna získala „důstojnou budovu ve středu města".

1. ledna 1922 vstoupil v platnost zákon spojující Prahu a dalších 38 měst a obcí. Vzápětí byl schválen návrh na spojení knihoven těchto obcí a na vytvoření jednotné „Knihovny hlavního města Prahy". Knihovní síť tvořila Ústřední knihovna a dalších 40 knihoven na území města. Fond měl asi 260 tis. svazků a ročně se uskutečnilo takřka 700 tis. výpůjček. Došlo ke sjednocení signatur a katalogů a k centralizování nákupu knih. Vznikaly i další knihovny, v roce 1938 byla knihovna na 50 místech v Praze (knihovní fond 640 tis. svazků, počet výpůjček cca 2 mil.). Významnou roli v rozvoji knihovny sehrál dr. Jan Thon, který byl jejím ředitelem v letech 1920–1942 a 1945–1948.

V době německé okupace došlo byly vyřazeny tisíce knih, z nacistického hlediska závadných rasově, politicky a ideologicky, několik pracovníků knihovny bylo uvězněno. Rok 1945 znamenal obnovení normální činnosti a návrat vyřazených knih, ale po únoru 1948 nastala totální ideologizace veškeré činnosti knihovny a značný organizační chaos. Došlo k vyřazování a likvidaci části fondu a také k personálnímu postihu řady kvalifikovaných pracovníků. V druhé polovině 50. let byla postupně obnovována odborná úroveň knihovny, 60. léta přinesla rozvoj knihovnických služeb. V roce 1966 se MKP stala spoluorganizátorem pražského sympozia o velkoměstských knihovnách a jedním z iniciátorů vzniku INTAMEL (Mezinárodní sdružení velkoměstských knihoven). Svým akčním programem se roku 1968 knihovna přihlásila k požadavkům tzv. Pražského jara. Bylo otevřeno 12 nových poboček a zřízena další specializovaná oddělení (např. studovna pragensií). Součástí knihovny se stala i „Lidová univerzita vědy, techniky a umění", zabývající se osvětovou a kulturně vzdělávací činností, která v relativně příznivém ovzduší doby získala knihovně značnou popularitu.

Pobočka Dejvice sídlí v nové budově Národní technické knihovny, která byla otevřena v roce 2009

Takzvaná „normalizace“ 70. let přinesla opět silný ideologický tlak, vytváření nových „libri prohibiti", úplné zmrazení mezinárodní spolupráce a celkovou stagnaci knihovny. Od konce 70. let došlo postupně k vnitřní obnově práce knihovny. Revoluce v roce 1989 znamenala návrat ke standardnímu postavení knihovny v demokratické společnosti.

V roce 2013 provozuje MKP 41 poboček a tři bibliobusy [[1] ] . Největší knihovnou v síti je Ústřední knihovna na Mariánském náměstí.

Ústřední knihovna[editovat | editovat zdroj]

Ústřední knihovna byla postavena díky prostředkům Pražské městské pojišťovny v letech 19251928. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla dimenzována pro širokou škálu nejen knihovnických, ale i koncertních, osvětových a výstavních činností. Rozsáhlé a moderně pojaté skladištní zázemí umožňovalo dynamický růst knihovního fondu. Budovu navrhl František Roith, citlivá rekonstrukce proběhla v letech 19961997 a restaurátoři se snažili budovu uvést do stavu, v jakém vítala první čtenáře před více než stoletím. Ve foyer budovy je od roku 1998 umístěn tzv. Idiom, sloup z 8000 knih, slovenského umělce Mateje Kréna.

Vzácné tisky MKP[editovat | editovat zdroj]

Pobočka Smíchov sídlí v secesní budově bývalé tržnice postavené v letech 1906 - 1908 podle návrhu architekta Aloise Čenského

MKP uchovává vzácné pražské tisky, a to v oddělení pragensií (část fondu je přístupna ve zdigitalizované formě), ale také v oddělení vzácných tisků. Tato kolekce byla v roce 2002 z velké části zničena povodněmi. Restaurátorské práce na velké části fondu byly dokončeny v roce 2012, kdy také byl fond vzácných tisků zpřístupněn odborné veřejnosti v badatelském režimu. Nejstarším svazkem je Pražská Bible vydaná v roce 1488. Tisk je příležitostně vystavován, poslední příležitostí, kdy si veřejnost mohla Pražkou Bibli z fondu MKP prohlédnout, byla výstava "Vylodění ve Smečkách" ke 120. výročí založení Městské knihovny v Praze v pražské Galerii Smečky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Městská knihovna v Praze 1891-1991 : Sborník ke 100. výročí založení Městské knihovny v Praze. Příprava vydání Zdeňka Čermáková. Praha : Městská knihovna v Praze, 1991.  
  • Řád knihovní městské obecní knihovny v Praze. Praha : Obecní důchody královského hlavního města Prahy, 1891. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Městská knihovna v Praze ve Wikimedia Commons