Řád premonstrátských řeholních kanovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sv. Augustin předává sv. Norbertovi svou Řeholi, kolem 1140

Premonstráti (Candidus et Canonicus Ordo PraemonstratensisŘád premonstrátských řeholních kanovníků, norbertini, zkratka OPraem) jsou duchovní řád řeholních kanovníků (tedy nikoli mnišský řád). Má také svou ženskou větev (řeholní kanovnice premonstrátského řádu) a součástí premonstrátské rodiny je i Kongregace sester premonstrátek.

Počátky řádu[editovat | editovat zdroj]

Název premonstráti vznikl podle jejich mateřského kláštera ve francouzském Prémontré, který založil v lesním údolí poblíž burgundského Laonu roku 1121 Norbert z Xantenu (působil nejprve jako kanovník, později jako putující kazatel). Jako samostatný řád potvrdil premonstráty roku 1126 papež Honorius II. (zpočátku se nazývali norbertini).

Mezi hlavní zásady jejich řehole patřil asketický život (ovšem ne tak přísný jako u cisterciáků), konání kněžských povinností mezi věřícími (kázání, zpovídání), charita, rozvíjení vzdělání a vědy. Roku 1126 se Norbert stal arcibiskupem v Magdeburgu, který byl misijním arcibiskupstvím pro východní Evropu. Premonstráti poté působili jako misionáři mezi Polabskými Slovany, Prusy, Zemgalove a Litevci. Určitou roli hráli také při kolonizaci.

První premonstrátský klášter v Čechách byl založen roku 1142 na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, který premonstráty přivedl do našich zemí. Ve stejném roce byl založen i první cisterciácký klášter Sedlec.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Premonstrátský řád se stejně jako cisterciáci rychle šířil po Evropě. Oba řády vytvořily pevné a vlivné organizace, řízené z jediného centra – z původních klášterů. Jejich představitelé významně zasahovali i do politického života.

Premonstráti se řídí řeholí sv. Augustina. Hlavní činností řádu je kazatelství, práce v duchovní správě, vědě a školství. Bratři premonstráti mají bílý řeholní oděv, skládající se z bílé tuniky, škapulíře, biretu a také cingula. Proto byli v minulosti nazývání „bílí bratři“. Po vstupu do kláštera dostane každý bratr své řeholní jméno. Premonstrátským heslem je „Ad omne opus bonum parati“, které v češtině znamená „Připraveni ke každému dobrému dílu“. Znakem bratří jsou dvě zkřížené zlaté nebo stříbrné pastýřské hole (opatské berle) na modrém štítu posetém zlatými či stříbřitými liliemi.

Hlavním centrem premonstrátů v Čechách je dosud Strahovský klášter. Pod jeho pravomoc spadá klášter Milevsko. V čele strahovské kanonie stojí v současné době opat Michael Josef Pojezdný. Dále jsou v České republice premonstrátské kláštery Teplá, Nová Říše a Želiv. Premonstráti působí ve farnostech po celé České republice, strahovští například na Svatém Kopečku u Olomouce, v Praze, Jihlavě, Bechyni, Holíči, Louckém klášteře u Znojma, Říčanech, nebo v Doksanech, kde byl v roce 1998 obnoven klášter premonstrátek, jímž premonstrátští kněží ze Strahova obstarávají duchovní správu.

V roce 1990 měl řád 73 klášterů s 1349 členy, z nichž mělo 979 kněžské svěcení.

Někteří významní členové řádu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hlaváček, Ivan: Die Anfänge der Prämonstratenser im hochmittelalterlichen böhmischen Staat im Kontext der damaligen Ordensgeistlichkeit, in: Studien zum Prämonstratenserorden, Irene Crusius (Hg.), Göttingen 2003, s. 297 an. ISBN 3-525-35183-6
  • Lawrence, Hugh: Dějiny středověkého mnišství, Praha 2001, s. 166–169, ISBN 80-85959-88-7
  • Foltýn, Dušan (ed.): Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005, s. 107–108, ISBN 80-7277-026-8
  • Grassl, Wolfgang: Culture of Place: An Intellectual Profile of the Premonstratensian Order, Nordhausen: Bautz, 2012,ISBN 978-3-88309-691-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]