Jan Lohelius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Excelence
Jan III. Lohelius
Arcidiecéze pražská
XII. pražský
arcibiskup

Johan Lohelius, arcibiskup pražský (1612–1622)
Církev římskokatolická
Předchůdce Karel z Lamberka
Nástupce Arnošt Vojtěch z Harrachu
Znak COA archbishop DE Lohel Johannes.png
Zasvěcený život
Institut premonstráti
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 1546
Datum úmrtí 2. listopadu 1622
Vyznání římskokatolické
Povolání římskokatolický duchovní

Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech

Jan III. Lohelius (resp. Jan Lohel; 15492. listopadu 1622) byl katolický duchovní, premonstrát, opat Strahovského kláštera (1582-1612), 12. arcibiskup pražský a 27. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (obojí 16121622).

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Lohel byl synem čeledína. Ve třinácti letech nastoupil jako pacholek do služeb premonstrátského kláštera v Teplé a v roce 1573 vstoupil do tohoto řádu. Po studiích na univerzitě v Praze se vrátil do Teplé, kde se stal v roce kazatelem a subpriorem.[1] V roce 1578 se přesunul do Strahovského kláštera, kde se stal nejdříve převorem a posléze (1582) opatem. Jeho kariéra prudce stoupala, v roce 1587 se stal generálním vikářem premonstrátského řádu pro celou Svatou říši římskou a Polsko. V roce 1602 se stal pražským světícím biskupem. Vzhledem k nemoci arcibiskupa Karla z Lamberka byl fakticky on správcem arcidiecéze a 14. května 1612 jej papež Pavel V. jmenoval arcibiskupem koadjutorem s právem nástupnictví. Po smrti svého předchůdce (18. září téhož roku) se tak stal 12. arcibiskupem pražským. Jeho nástupcem na postu opata Strahovského kláštera se stal Kašpar z Questenberka (1571 Kolín nad Rýnem – 28. června 1640 Praha).[2]

Jako arcibiskup pracoval na postupném potlačování protestantismu a utrakvismu. V roce 1617 nechal zbořit kostel v Hrobě, který si protestanté postavili bez dovolení na pozemku, který patřil cisterciáckému klášteru v Oseku.[3] Po propuknutí Českého stavovského povstání byl vypovězen z Čech, do Prahy se vrátil až po bitvě na Bílé hoře. V roce 1622 zakázal na území Českomoravské provincie podávat přijímání podobojí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DLABACZ, Gottfried Johan. Leben des frommen prager Erzbischofs Johann Lohelius ehemaligen strahöwer Abtes. Prag : [s.n.]. Dostupné online. (německy) 
  2. LEINSLE, Ulrich G. Questenberg, Kaspar von. In BAUTZ, Friedrich Wilhelm; BAUTZ, Traugott. Biografische-Bibliographisches Kirchenlexikon. Herzberg : Verlag Traugott Bautz, 1994. Část hesla bezplatně dostupná online. Dostupné online. ISBN 3-88309-048-4. Svazek VII, s. 1107–1109. (německy)
  3. viz NEUMANN, Augustin Alois, OSA: Ožehavé kapitoly z českých dějin církevních. Myšlenky a život sv. 4. Vyšehrad, Praha 1937

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLUBÁŘ, Gotthard. Jan Lohel, arcibiskup Pražský. Blahověst : katolické hlasy pro kněžstvo i lid jazyka českoslovanského. Praha: 24. listopad 1855, díl II, svazek 1, s. 17–22. Dostupné online.  
  • ONDRÁČEK, Vilém. Bl. Jan Lohel. Vítězové : měsíčník věnovaný hagiografie a katolické biografie. Olomouc: 1938, roč. V, čís. 6.  
12. arcibiskup pražský
Předchůdce:
Karel z Lamberka
16121622
Jan Lohelius
Nástupce:
Arnošt Vojtěch z Harrachu
27. velmistr křižovníků s červenou hvězdou
Předchůdce:
Karel z Lamberka
16121622
Jan Lohelius
Nástupce:
Arnošt Vojtěch z Harrachu