Antonín Petr Příchovský z Příchovic
| Jeho knížecí Milost Antonín Petr Příchovský z Příchovic | |
|---|---|
| 21. arcibiskup pražský 9. primas český | |
 Antonín Petr Příchovský kolem roku 1780 | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Metropole | Praha |
| Arcidiecéze | pražská |
| Jmenování | 1763 |
| Předchůdce | Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu |
| Nástupce | Vilém Florentin Salm-Salm |
| Znak |  |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 28. srpna 1707 |
| Místo narození | Svojšín  České království |
| Datum úmrtí | 14. dubna 1793 (ve věku 85 let) |
| Místo úmrtí | Praha České království |
| Rodiče | otec: Antonín Ferdinand, matka: Terezie Judita Sekerková ze Sedčic |
| Blízká osoba | bratři: Jan Václav Josef (* 20. 9. 1705), Josef Ladislav Vojtěch (* 18. 2. 1709), Felix Ladislav Karel (* 10. 6. 1712); sestry: Anna Eleonora Antonie (* 1. 11. 1704), Marie Josefa Johana (* 21. 2. 1711) |
| Povolání |  |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Petr Příchovský z Příchovic (celým jménem Antonín Petr Filip Augustin Josef hrabě Příchovský z Příchovic, 28. srpna 1707, Svojšín[1] – 14. dubna 1793, Praha[2]) byl český šlechtic a římskokatolický duchovní, biskup královéhradecký (1754–1763) a arcibiskup pražský a primas český (1763–1793).
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého českého vladyckého rodu Příchovských z Příchovic, podle Příchovic v západních Čechách. Po studiích v Římě a v Praze byl roku 1731 vysvěcen na kněze a získal titul doktora teologie na Karlově univerzitě. 19. listopadu 1752 byl jmenován biskupským koadjutorem a nástupcem, pražským světícím biskupem a tituláním biskupem hemeské diecéze. V letech 1754-1763 byl také biskupem v Hradci Králové.
Dne 12. listopadu 1755 byl svatovítskou kapitulou zvolen za jejího probošta.[3] Po smrti arcibiskupa Jana Mořice Gustava z Manderscheid-Blankenheimu byl 26. října 1763 zvolen novým pražským arcibiskupem.
Za jeho episkopátu proběhla rozsáhlá přestavba pražského Arcibiskupského paláce v rokokovém stylu, při které získal svou dnešní podobu.
V roce 1770 vyšel jím aktualizovaný a rozšířený Koniášův index nebezpečných knih pod názvem Index librorum prohibitorum et corrigendorum.[4] Arcibiskup Antonín Petr Příchovský z Příchovic zemřel v Praze den 14. dubna 1793 a byl pochován v katedrále sv. Víta.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Svojšín 02 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Matriční zápis úmrtí [online]. Praha, Matrika Mrtuorum s. Vitum: 1793. Dostupné online. (německy)
- ↑ FELÍŘ, František Vácslav. Letopis 1723–1756. Praha: Argo, 2011. S. 371.
- ↑ LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih: index římský a indexy české, knížka pro každého českého člověka. Praha: nákladem vydavatelstva Volné Myšlenky, 1911. 57 s. Dostupné online. S. 27.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Petr Příchovský z Příchovic na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Petr Příchovský z Příchovic
- Záznam o křtu ve svojšínské matrice ze Státního archivu v Plzni
- Záznam o úmrtí v matrice na stránkách Archivu Hlavního města Prahy
- Města a obce Stříbrského regionu
| Předchůdce: Carlo Maielli |
.svg){kind=small}
|
titulární biskup hemeský 1752–1754 |
|
Nástupce: Innocenzo Gorgoni, O.S.B. |
| Předchůdce: Jan Josef Vratislav z Mitrovic |
|
10. biskup královéhradecký 1754–1763 |
|
Nástupce: Heřman Hannibal Blümegen |
| Předchůdce: Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu |
|
21. arcibiskup pražský a 9. primas český 1763–1793 |
|
Nástupce: Vilém Florentin Salm-Salm |
