Příchovští z Příchovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Příchovští z Příchovic (též psáno Przichowskzy z Przichowitz, Przychowsky z Przychowicz) jsou starý český vladycký rod, pocházející z Příchovic nedaleko západočeských Přeštic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky pocházejí ze 14. století (Dluhomil a jeho synové Vilém, Stojmír z Trubec, Zdebor a Slavibor).[1] Stojmírovi synové jsou Stojmír z Tupadel, Vilém z Příchovic a Martin Rochce z Otova. Od roku 1401 se začal Vilém psát Příchovský podle tvrze a vsi Příchovice. Jeho syn Vilém "Rohovec" má syna Stojmíra Příchovského. Jeho syn Jan Rohovec Příchovský má syna Zdebora, který má syny Markvarta, Jindřicha, Kryštofa, Viléma, Lvíka, Václava a Jana. Koncem 15. století se rozdělili na dvě větve, podle statků Skočec a Svojšín.

Lvík Příchovský z Příchovic krátce vlastní Přeštice. Roku 1613 v Přešticích probodl Karel Příchovický z Příchovic Jana Markvarta Lukavského z Řeneč.[2]

Skočecká větev se rozmnožila do mnoha odnoží. Jan Karel v roce 1651 povýšil do panského stavu, do kterého povýšili i Jan Vilém a Antonín Leopold, kterým se této cti dostalo v roce 1723. Přesto toto polepšení větev chudla.

Markvart z Příchovic na Skočicích vystavěl roku 1583 v Lužanech zámek, který byl sídlem do roku 1721.

Svojšínské větvi se dařilo lépe. V roce 1759 povýšili Jan Václav, Antonín Petr a Šťastný Ladislav do hraběcího stavu. Antonín Petr Příchovský (1707-1793) vystudoval u jezuitů, působil jako kaplan v Sobotce. Stal se biskupem v Hradci Králové. V roce 1763 byl jmenován pražským arcibiskupem. Zasloužil se o levná vydání překladu Bible, držel si v Praze módní salón. Na jeho příkaz vystavěli pozdně barokní arcibiskupský palác, jehož průčelí ozdobil svým znakem.

Během pražských korunovačních slavností Leopolda II. oslnila svou krásou Marie Aloisie hraběnka Příchovská.

V roce 1816 svojšínská linie vymřela (František Vojtěch Příchovský).

Erb[editovat | editovat zdroj]

V erbu nosili tři spojené labutí krky v bílé barvě se zlatými zobáky na červeném podkladu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. http://patricus.info/Rodokmeny/Prichovsky.txt - Rodokmen
  2. http://www.mistopisy.cz/historie_prestice_5692.html - Přeštice - Historie obce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Příchovští z Příchovic, s. 119-121.