Albík z Uničova
Zikmund Albík z Uničova, známý také jako Sigismundus Albicus de Uniczow, či německy Albich von Prag, Albich von Neustadt a Albik von Uničov (asi 1358, Uničov – 23. července 1427, Budín[1] nebo 23. srpna Bratislava[2]), byl český humanistický lékař, právník, probošt vyšehradský a arcibiskup pražský.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se pravděpodobně v roce 1347, 1358[1] nebo 1360.[3] Po ukončení studií medicíny v Praze se přestěhoval do Padovy, kde získal roku 1404 doktorát z práva. Ještě předtím v roce 1399 přijal místo osobního lékaře českého krále Václava IV. a v roce 1411 se stal arcibiskupem, avšak již v roce 1412 se úřadu vzdal. Úřad pražského arcibiskupa vyměnil za hodnost probošta vyšehradského, která byla tradičně spojena s úřadem nejvyššího kancléře království českého a pro jeho osobu s titulem arcibiskupa caesarejského. Věnoval se medicíně a učitelskému působení na univerzitě (stal se kancléřem univerzity). Po smrti Václava IV. se pravděpodobně stal osobním lékařem jeho bratra krále Zikmunda Lucemburského, který ho za zásluhy povýšil do šlechtického stavu. Během husitských válek musel Albík uprchnout ze země a zanechal v Praze většinu svého majetku, kterého nabyl jakožto lékař a arcibiskup.
Na univerzitě se snažil přispět k zvýšení odborné úrovně medicíny (např. zdůrazňoval studium fyziologie) i její společenské prestiže (lékařství nebylo počítáno mezi artes – umění). Předpokladem ke studiu medicíny byla v té době důkladná znalost některých prací Aristotelových, Alberta Velikého a a další filozofů; a naopak: „některé koncepty formulované lékaři nebo jimi získané jednotlivé informace se stávaly součástí filozofických argumentací a někteří lékaři, v Praze například Albík z Uničova, je pokládali za relevantní i pro právníky a teology“ (Dějiny UK I, 1995). Jako přední představitel medicíny a současně znalec filozofie byl Albík z Uničova povolán i za člena smírčí komise pro řešení sporu mezi Janem Husem (a jeho přívrženci) a jeho univerzitními odpůrci (Štěpánem z Pálče a další)
Z jeho literární pozůstalosti jsou nejvýznamnější spisy Compendium medicinae a „populárněji“ koncipované Regimen sanitatis seu Vetularius (Pravidla pro zachování zdraví).
Dílo [editovat]
- Pravidlo pro zachování zdraví (psáno latinsky)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b http://www.medvik.cz/medvik/author_detail.do?id=1508
- ↑ https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/63_1771.html
- ↑ Dle německé wikipedie
Literatura [editovat]
- HUSIČKA, Josef. Magister Sigismund Albicus z Uničova, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 224, 1983, 18–22.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. s. 13–14.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 12.
- F. Šmahel: Mistři a studenti pražské lékařské fakulty do r. 1419, AUC – HUCP 1980
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. s. 54.
Externí odkazy [editovat]
| 6. arcibiskup pražský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Zbyněk Zajíc z Hazmburka |
1411–1412 Albík z Uničova |
Nástupce: Konrád z Vechty |
