Duchovní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Duchovní je obecně označení osoby, která (religionisticky viděno) je prostředníkem mezi věřícími a Bohem (což ovšem neznamená, že kontakt s Bohem nemohou věřící navázat přímo, prostřednictvím modlitby, stejně jako Bůh je může oslovit jinak než prostřednictvím duchovního). V katolicképravoslavné církvi se duchovním (knězem) může stát pouze pokřtěný muž prostřednictvím kněžského svěcení, v evangelických církvích svěcení neprobíhá a ordinovány bývají i ženy.

Ačkoli se pojem duchovní často chápe jako synonymní k výrazu kněz (tak např. SSČ[1]), duchovní je výraz širší. V katolictví a pravoslaví se duchovním kandidát stává už přijetím nižších svěcení, kdy ještě není knězem (presbyterem)[2] a nemůže tedy např. udělovat svátosti.

Výraz duchovní (jakožto hyperonymum k výrazu kněz) je vhodnější použít také tam, kde by bylo užití termínu kněz neobvyklé – např. je přijatelnější věta Rabín je židovský duchovní než Rabín je židovský kněz, ač v judaismu funkce kněze existovala (jak o tom svědčí mj. StarýNový zákon) a existuje dodnes, nebo u kazatelů evangelických církví, které termínu kněz neužívají.

Křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Katolická církev[editovat | editovat zdroj]

Jako duchovní bývá označován muž, jemuž byl udělen některý stupeň svěcení. Poté, co byla na základě Druhého vatikánského koncilu nižší svěcení (podjáhenství, ostiariát, lektorát, exorcistátakolutát) v roce 1973 zrušena, zůstávají tři svěcení vyšší – diakonát (jáhenství), presbyterát (kněžství) a nejvyšší stupeň kněžství episkopát – úřad biskupa[3] (z řec. episkopos – dohlížitel, myšleno na pořádek v oblasti mu svěřené – diecézi, ev. metropoli [arcidiecézi]).

Klerik[editovat | editovat zdroj]

Klerik (z lat. clerus, a to z řec. kléros povolání, úděl – úděl duchovních: vést lidi k spasení[4]) je muž, jenž přijal některý z tří stupňů kněžského svěcení – diakonát (jáhenství), presbyterát (kněžství) nebo episkopát (biskupské svěcení).[2][3] V praxi může tento výraz označovat:

  • jáhna – kandidáta kněžství;
  • příslušníka katolického duchovního stavu bez ohledu na stupeň dosaženého [5]
  • bohoslovce (studujícího katolické bohoslovecké fakulty)[6]

Klerici (ve smyslu katoličtí duchovní, tj. ti, kteří přijali svěcení jáhenské nebo vyšší) jako celek se označují jako klérus neboli duchovenstvo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník spisovné češtiny, Academia 2006
  2. a b http://www.iencyklopedie.cz/klerus
  3. a b http://www.iencyklopedie.cz/sveceni
  4. J. Holub, S. Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, SPN 1992
  5. Encyklopedie Diderot (přes databázi DEBDict 1.7.10 5:15 24. 5. 2008)
  6. Nový akademický slovník cizích slov, Academia 2006

Související články[editovat | editovat zdroj]