Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Excelence
Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan
Diecéze litoměřická

VIII. litoměřický
sídelní
biskup

Arcidiecéze pražská
XXIII. pražský
arcibiskup

Václav Leopold Chlumcanský z Přestavlk
na portrétu z roku 1867
Církev římskokatolická
Provincie česká
Období služby 1801-1814 Litoměřice;
1814-1830 Praha
Předchůdce Vilém Florentin Salm-Salm Arcidiecéze pražská
Nástupce Alois Josef Krakovský z Kolovrat - Arcidiecéze pražská
Znak EBChlumcansky Vaclav LeopoldCOA.jpg
Osobní údaje
Datum narození 15. listopadu 1749
Místo narození Hoštice
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí 14. června 1830 (ve věku 80 let)
Místo úmrtí Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Příbuzenstvo
prasynovec Leopold Lažanský z Bukové

Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan (15. listopadu 1749 Hoštice[1]14. červen 1830 Praha) byl arcibiskup pražský.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze starobylého vladyckého rodu Chlumčanských z Chlumčan, který je znám již od 13. století. Jako první se připomínají Purkart z Přestavlk a jeho syn Zdislav v roce 1241 na Plzeňsku. Rod později dostal nové jméno podle sídla, kde Chlumčanští měli svou tvrz (bývalý okres Přeštice). Antonín Josef rytíř Chlumčanský koupil v roce 1742 malý statek Hoštice u Volyně a roku 1751 přikoupil ještě statek Veselíčko u Milevska. Tam žil se svou manželkou Josefou Obyteckou z Obytce a početnou rodinou až do své smrti. Někteří synové se stali duchovními, světskými i řeholními. Mezi nimi záhy vynikl Václav Leopold – budoucí biskup.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 15. listopadu 1749 na zámku v Hošticích. Na studium byl poslán do premonstrátského gymnázia v Německém Brodě (dnes Havlíčkově). V roce 1765 přešel do jezuitského semináře sv. Václava v Praze, kde roku 1768 dostudoval povinnou filozofii; pak pokračoval ve studiu na teologii. Titul bakaláře získal v roce 1771 a 13. prosince 1772 ho pražský arcibiskup Příchovský vysvětil na kněze. Prvním působištěm Chlumčanského se stal Klášterec nad Ohří (tehdy pražská, nyní litoměřická diecéze), kde působil jako kaplan. Brzy nabyl pověsti bezúhonného, dobročinného kněze a výtečného kazatele. V roce 1777 byl poslán do Skorotic na Ústecku, ale tam pracoval jen dva roky. Roku 1779 byl přeložen do Děčína a jmenován děkanem. Téhož roku se stal kanovníkem svatovítské kapituly, kde potvrdil své kazatelské umění v katedrále sv. Víta. Stal se i poradcem arcibiskupa Příchovského, který ho jmenoval arcijáhnem kapituly. Rytíř Chlumčanský měl vždy blízko k členům rodiny; roku 1784 dokonce odkoupil od bratra Vojtěcha zámek a statek Hoštice, které mu patřily do roku 1799.

Biskupská hodnost[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. dubna 1793 zemřel arcibiskup Příchovský a nahradil ho Vilém Florentin, kníže Salm-Salmu. Ten Václava Leopolda v roce 1795 na den sv. Václava vysvětil na titulárního biskupa kananejského. Již za rok, 19. září 1796, byl Chlumčanský jmenován pražským generálním vikářem, což svědčí o ocenění jeho schopností. V této funkci získal dokonalé znalosti církevní správy, neboť pět let doprovázel arcibiskupa Salma při vizitach. Ten ho cenil jako jednoho z nejlepších svých poradců. Když v Litoměřicích zemřel 25. května 1801 biskup Ferdinand Kindermann, bylo po neblahých zkušenostech rozhodnuto, že litoměřický biskup nebude spojovat svou hodnost s hodností probošta vyšehradské kapituly. Mezi navržené kandidáty na funkci biskupa v Litoměřicích patřili dva světící biskupové, olomoucký Alois Josef Krakovský z Kolovrat a pražský Václav Leopold Chlumčanský, a kapitulní vikář Josef František Hurdálek.

Litoměřický biskup[editovat | editovat zdroj]

Biskupský litoměřický znak Václava Leopolda Chlumčanského

Dne 16. října 1801 jmenoval císař litoměřickým biskupem Václava Leopolda. Papež Pius VII. ho 29. března 1802 potvrdil a 30. června 1802 se konala intronizace nového biskupa ve Svatoštěpánské katedrále v Litoměřicích. Biskup Chlumčanský si vybral za poradce kanovníka Hirnleho a praesse Františka Pillera. Nový biskup se začal ihned zajímat o situaci v diecézi. Během častých vizitací se zajímal o sociální situaci a charitativní pomoc chudým. Proto se mu začalo říkat „otec chudých“. Toto přízvisko se objevilo i v dekretu, kterým císař v roce 1808 jmenoval Chlumčanského tajným radou. Biskupovo sociální cítění a láska k chudým se projevila zvláště v roce 1811, kdy do diecéze vtrhla napoleonská armáda. V bitvě u Chlumce z 29. na 30. srpna utrpěla porážku a Chlumčanský se osobně staral o raněné vojáky jak po stránce tělesné, tak duševní bez ohledu na to, do které armády patřili. Za tuto pomoc mu císař udělil zlatý civilní čestný kříž (toto vyznamenání bylo uděleno jen 35 krát). Biskup měl též na zřeteli dostatek duchovních. Proto se postaral o 25 chudých seminaristů a věnoval jim 10 tisíc zlatých. Svou pozornost rovněž věnoval litoměřickému semináři, který z kapacitních důvodů již nedostačoval. Protože se dominikáni u kostela sv. Michala v Litoměřicích v rámci josefínských reforem přestěhovali do zrušeného kláštera minoritů u kostela sv. Jakuba v Litoměřicích, přeložil biskup seminář do bývalého dominikánského kláštera. Nato vyzval bohoslovce studující v Praze, aby přešli do Litoměřic. Ti však museli být již umístěni v soukromých bytech; dozíral na ně určený prefekt. Seminář se proto po čase přestěhoval do ještě větších prostor bývalé jezuitské koleje. V nové budově učili pouze čtyři profesoři na plný úvazek.

Vzdělávání duchovenstva a vedení diecéze[editovat | editovat zdroj]

Chlumčanský roku 1805 vysvětil na kněze Bernarda Bolzana a na jaře 1810 pozdějšího litoměřického biskupa Hilleho. Přestože Chlumčanský i Hurdálek byli upřímnými vlastenci, rozděloval je ideový vztah k Bolzanovi a josefinismu. Vlastenectví Chlumčanského se projevovalo nejen jeho velkým zájmem o české dějiny, ale sám se počítal mezi obrozence. Za vikářem Hurdálkem do Litoměřic jezdil od roku 1795 Josef Dobrovský, který od roku 1790 bydlel na zámku B. Nostitze v Trmicích. Seznámil se tak i s Chlumčanským a brzy se stal přáteli. Chlumčanský na doporučení Dobrovského poslal do litoměřického semináře právě vysvěceného M.J. Fessla, který brzy stanul v čele zdejších bolzanistů. Byl to právě Chlumčanský, kdo u nás od roku 1806 zavedl vyučování češtiny. Vyzval Josefa Jungmanna, aby začal učit češtinu i v semináři. A tak se vůbec poprvé začalo vyučovat českému jazyku a gymnáziu i v semináři právě v Litoměřicích. Dva roky podporoval biskup Jungmanna při práci na proslulém česko-německém slovníku. Když se Chlumčanský stal pražským arcibiskupem, odešel s ním do Prahy i Jungmann. Chlumčanský ale podporoval i další česky píšící spisovatele jako Karla Vinařického atd. Na biskupův podnět sepsal jeho synovec František Josef Bretfeld-Chlumčanský dějiny litoměřické diecéze včetně studie o genealogii rodu Chlumčanských. Roku 1811 je pak vydal (v němčině); jsou to prvním tiskem vydané dějiny litoměřické diecéze. Biskup Chlumčanský stál u zrodu vůbec prvního českého katolického časopisu „Časopis pro katolické duchovenstvo“, který rovněž finančně podporoval. Svou pozornost nadále věnoval školství. Na svých panstvích postavil devět nových škol a obnovil ústav pro vdovy a sirotky učitelů. Za jeho episkopátu byl roku 1812 zrušen konvent bosých augustiniánů v Lysé nad Labem. Chlumčanský též prosadil zvětšení příjmů litoměřickým kanovníkům na 200 zlatých ročně a dal opravit kanovnické domy. Značné finance věnoval na opravy škol a kostelů, zvláště tam, kde litoměřické biskupství bylo patronem. Na značně zchátralém biskupském panství Stvolínky dal opravit hospodářské budovy a následně zámek. Z vlastních prostředků pak nechal roku 1811 postavit i nový kostel.

Arcibiskup pražský[editovat | editovat zdroj]

Biskupský znak pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského

V roce 1814 nabídl císař Chlumčanskému uprázdněný stolec arcibiskupa ve Lvově v Haliči. Své odmítnutí zdůvodnil neznalostí polštiny. Ještě téhož roku ho však císař jmenoval pražským arcibiskupem, protože od roku 1810 nebyl tento stolec obsazený (tzv. sedisvakance). Dnes 3. května 1814 císař Chlumčanského jmenoval a již druhý den byl slavnostně intronizován. Po převzetí arcibiskupství rozdal arcibiskup Chlumčanský 16 tisíc zlatých pro pražskou chudinu. V roce 1817 věnoval arcidiecézi 20 tisíc zlatých, aby pomohly v místech se zvláště velkou nouzí. Po rozdělení tohoto daru mu bylo vráceno 8 tisíc zlatých, které si však neponechal, ale daroval je jako svůj příspěvek na založení Národního muzea (tehdy Zemské muzeum). Této instituci pak podle závěti přenechal poměrně velký počet soukromých rukopisů a vzácných prvotisků, mezi mimiž byla i díla bratrské provenience a jednotlivě i esoterické či hermetické spisy z rudolfinské doby (Magistr Kelly). V arcidiecézním semináři jmenoval třetího představeného a sám ho až do roku 1823 platil. Jelikož si dobře uvědomoval soudobý rozvoj nejen vědy a techniky, ale i potřebu znalosti cizích jazyků, založil první reálky jako nový typ škol v Čechách; německou v Liberci a českou v Rakovníku. Od roku 1826 obnovil též ranní mše o Vánocích. Financoval rovněž stavbu Řetězového mostu přes Vltavu a stipendia pro nemajetné studenty. Chlumčanský se dožil poměrně vysokého věku 81 let. Zemřel po těžké nemoci 14. června 1830. Pochován je ve Svatovítské katedrále v kapli hrabat Kinských vedle arcibiskupa Příchovského. Na jeho náhrobku je umístěn na hlavu obrácený rodový erb na znamení, že byl poslední ve svém starobylém rodě.

Apoštolská posloupnost
Hlavní světitel:[2] Vilém Florentin Salm-Salm
Datum svěcení 28. září 1795
osobně vysvětil na
biskupa:
(ve funkci)
den svěcení:
Franze George Locka
(Hlavního světitele)
1. listopadu 1801
Josefa Františeka Hurdálka
(Hlavního světitele)
18. února 1816
Arnošta Konstantina Růžičku
(Hlavního světitele)
25. srpna 1816
Františka de Paula Pištěka
(Hlavního světitele)
14. listopadu 1824
8. litoměřický biskup
Předchůdce:
Ferdinand Kindermann
18021815
Václav Leopold Chlumčanský
z Přestavlk a Chlumčan
Nástupce:
Josef František Hurdálek
23. pražský arcibiskup
Předchůdce:
Vilém Florentin Salm-Salm
18151830
Václav Leopold Chlumčanský
z Přestavlk a Chlumčan
Nástupce:
Alois Josef Krakovský
z Kolovrat

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Katolická hierarchie

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]