Jan Bedřich z Valdštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Excelence
Jan Bedřich z Valdštejna
Diecéze královéhradecká

II. královéhradecký
biskup

Arcidiecéze pražská

-

XVI. pražský
arcibiskup
Církev římskokatolická
Provincie česká
Arcidiecéze pražská
Období služby 16751694
Předchůdce Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka - Arcidiecéze pražská
Nástupce Jan Josef Breuner Arcidiedcéze pražská
Znak COA archbishop CZ Waldstein Johannes Friedrich.png
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 1644
Místo narození Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí 25. června 1694
Místo úmrtí Duchcov
České královstvíČeské království České království
Pochován Katedrála sv. Víta, Václava a VojtěchaPraze
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní

Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech

Říšský hrabě Jan Bedřich z Valdštejna (něm. Johann Friedrich Reichsgraf von Waldstein; 1644 ve Vídni – 3. června 1694 v Duchcově) byl katolický duchovní, 2. biskup královéhradecký (16681675), 16. arcibiskup pražský (16751694) a 31. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (16681694). Byl posledním z pražských arcibiskupů, který spojoval v jedněch rukou obě hodnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Duchcově jako mladší syn Maxmiliána hraběte z Valdštejna (+ 1654) a jeho manželky Polyxeny, hraběnky z Talmberka. Po smrti rodičů byl jeho poručníkem Ferdinand Arnošt z Valdštejna. 14. září 1661 jej král prohlásil zletilým. Rozhodl se pro duchovní stav a studoval v Římě; pražský arcibiskup kardinál Harrach byl jeho strýc. V roce 1664 převzal správu svých statků. Ještě před kněžským svěcením v roce 1665 jej papež Alexandr VII. jmenoval prelátem. Získal také místa kanovníka v Olomouci a ve Vratislavi. Pražští křižovníci s červenou hvězdou ho zvolili v roce 1668 za svého velmistra.

Biskup[editovat | editovat zdroj]

Valdštejnův arcibiskupský erb

Biskupem královéhradeckým byl zvolen v roce 1668, v roce 1675 byl jmenován pražským arcibiskupem; úřadu se slavnostně ujal 14. března 1676. V roce 1677 vyšla jeho předchůdcem připravovaná česká bible, o dva roky později vydal Instrukci pro kněze. Vytisknout nechal proprium Bohemiae a rituale Romano-Pragense, které sjednotily liturgickou praxi v diecesi. Podporoval vznik nových farností, usazování nových řeholí v Čechách a zakládání nových klášterů. Jeho pomocný biskup Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi zřídil v Praze Na Zderazi dům pro vysloužilé kněze. Za jeho vlády položil Leopold I. v roce 1673 základní kámen k barokní dostavbě pražské katedrály.

Církevní soudy ztratily v roce 1688 pravomoc trestat zločiny duchovních. Spor s vládou o desátek, který používala na válečné výdaje a požadavek českého sněmu na přímé zdanění duchovenstva, vyvrcholil vyloučením arcibiskupa ze sněmu v roce 1693.

Mecenáš[editovat | editovat zdroj]

Jan Bedřich byl pilný stavebník. V římském atelieru malíře Claude Lorraina, jehož obrazy sbíral, se seznámil i s Janem Mattheyem, který jej následoval do Čech jako jeho dvorní architekt. V třiadvaceti letech byl jedním z nejmladších mecenášů tehdejšího Říma.

Valdštejnova universitní these od Škréty, 1661

Spolu s bratrem Karlem Ferdinandem stavěl Valdštejn od roku 1667 rodinný palác na Malé Straně (dnešní Buquoyský, sídlo francouzského velvyslanectví). Vzal na sebe náklad na stavbu jedné z 44 kapliček Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Začaly se stavět v roce 1674, v horních rozích byl namalován znak a jméno stavebníka. Od roku 1675 stavěl jako křižovnický velmistr kostel sv. Františka v Praze, který jako arcibiskup v roce 1688 posvětil. Arcibiskupskou tvrz v Louňovicích pod Blaníkem upravil na zámek. Na vstupní bráně je dodnes jeho znak a letopočet 1675. Zcela v letech 1676 až 1694 přestavěl arcibiskupský palác na Hradčanech. Matheyovo dílo je základem dnešního vzhledu paláce včetně balkonu z červeného sliveneckého mramoru s nápisem Johannes Fridericus archiepiscopus Pragensis. Povznesl válkou a morem zničený Týn nad Vltavou na arcibiskupském panství. Obnovil zde děkanský chrám sv. Jakuba a na novém hřbitově za městem, založeném při morové epidemii, vystavěl hřbitovní kostelík sv. Víta. Sídlo hejtmana v přilehlých Hněvkovicích přestavěl na barokní zámeček obklopený zdí se dvěma branami. Jeho znak a letopočet 1685 je nad zámeckým vchodem. V Červené Řečici upravil arcibiskupský zámek.

V letech 1675 až 1685 přestavěl rodinný zámek v Duchcově, včetně kostela. Architekt Matthey mu pak v letech 1685-1694 postavil ve valdštejnském Litvínově kostel sv. Michala.

Na duchcovském zámku umístil svou rozsáhlou knihovnu, do které získal i část knihovny a rukopisů dějepisce Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680), původně odkázaných klášteru v Obořišti. Jsou to především rukopisy z knihovny pánů z Lípy, darované Pešinovi Čeňkem Hovorou z Lípy, mezi nimiž jsou i rukopisy Kroniky pražské Bartoše Písaře, Historie církevní Pavla Skály, z husitské polemické literatury skládání Václav, Havel a Tábor, rozličné městské kroniky i rukopisy samého Pešiny. Měl zde i bohatě ilustrované dílo o Číně Athanasia Kirchnera, vydané v Amsterdamu v roce 1667. Arcibiskupova knihovna je dnes na zámku v Mnichově Hradišti, ve správě Národního muzea.

Z rodinného majeteku vytvořil v roce 1667 svěřenství, se zajímavým ustanovením, že po otci nemá dědit nejstarší, ale nejzasloužilejší syn. Tento majetek odkázal svému prasynovci, Janu Josefovi z Valdštejna.

Zemřel 3. června 1694 v Duchcově a pochován je ve valdštejnské kapli katedrály sv. Víta.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • BARTŮNĚK, Václav. Pražský arcibiskup Jan Bedřich Valdštejn. Litoměřice : [s.n.], 1979.  
  • DUNOT, Antiditus. Relatio mortis archiepiscopi Pragensis Iohannis Friderici e comitibus a Waldstein. [s.l.] : [s.n.].  
  • Lubomìr Slavìček, „Conte savio“. Jan Bedřich z Valdštejna – mecenáš a podporovatel uměnì, Dějiny a současnost XV, 1993, č. 1, s. 13–16
  • Arkadiusz Wojtyla, „Cardinale langravio“ i „Conte savio“ – dygnitarze Rzecy w barokowym Rzymie, Quart. Kwartalnik Instytutu Historii Sztuki Universytetu Wrocławskiego Nr. 2 (4), 2007, s. 27–39
  • Jiří M. Havlík, Spor českého duchovenstva o imunity církve. K politickým aktivitám pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, Český časopis historický roč. 107, č. 4, 2009, s. 769-796
2. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka
16681675
Jan Bedřich z Valdštejna
Nástupce:
Jan František Kryštof z Talmberka
16. arcibiskup pražský
Předchůdce:
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka
16751694
Jan Bedřich z Valdštejna
Nástupce:
Jan Josef Breuner
31. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou
Předchůdce:
Arnošt Vojtěch z Harrachu
16681694
Jan Bedřich z Valdštejna
Nástupce:
Jiří Ignác Pospíchal