Miloslav Vlk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O českém politikovi a poslanci ČNR pojednává článek Miloslav Vlk (politik).
Miloslav kardinál Vlk
Miloslav kardinál Vlk
Miloslav kardinál Vlk
Narození 17. května 1932
(81 let a 9 dní)
Československo Líšnice
znak Kardinála M. Vlka

PhDr. Miloslav kardinál Vlk (* 17. května 1932 Líšnice u Milevska) je český katolický duchovní a teolog, který mezi lety 1991 a 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český, v letech 1990–1991 byl krátce 10. biskupem českobudějovickým. Jeho biskupské heslo zní: „Aby všichni byli jedno“.

Od roku 1991 do roku 2010 byl z titulu pražského arcibiskupa primasem českým, t. j. hlavou římskokatolické církve v Čechách. Krom toho byl i předsedou nejprve Československé (1991 až 1993) a později České biskupské konference (1993 až 2000),[1] tuto funkci však v roce 2000 převzal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V letech 1993 až 2001 byl Miloslav Vlk prezidentem Rady evropských biskupských konferencí.[2] Od roku 1994 je moderátorem Hnutí Fokoláre.[3]

V dobách pronásledování katolické církve v Československu komunistickým režimem působil částečně v oficiální, státem kontrolované části církve a částečně v neoficiální „skryté církvi“. Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a vedl zatím neúspěšný boj za navrácení církevního majetku, o který totalitní režim církev připravil. Ve funkci arcibiskupa řešil například kauzu krize katolické teologické fakulty UK, v době jeho působení jednal Vatikán s českou církví také o řešení tajně vysvěcených kněží a biskupů, z nichž někteří byli či jsou ženatí.

Obsah

Životopis [editovat]

Rožmitál pod Třemšínem, kde Miloslav Vlk působil v letech 1972 až 1978

Mládí [editovat]

Po maturitě na Jirsíkově gymnáziu v roce 1952 pracoval krátce jako dělník, následně nastoupil na základní vojenskou službu.[4] 1955–1960 studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor archivnictví. Poté nějakou dobu pracoval jako archivář, v roce 1964 odešel studovat na CMBF do Litoměřic.

Kněz [editovat]

23. června 1968 byl vysvěcen na kněze[5] a jmenován sekretářem českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. V roce 1971 však musel toto místo z rozhodnutí komunistických úřadů opustit a odejít spravovat malé farnosti (Lažiště a Záblatí, posléze Rožmitál pod Třemšínem). V roce 1978 mu byl odebrán státní souhlas. V letech 1978–1988 pracoval jako umývač oken a posléze archivář v Praze, kde zároveň tajně vykonával své kněžské povolání. 1. ledna 1989 obdržel státní souhlas zpět a působil nejprve na Klatovsku, později na Šumavě.

Biskup českobudějovický [editovat]

Biskupský znak Miloslava Vlka jako biskupa českobudějovického

14. února 1990 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen a intronizován 31. března 1990). Pustil se do obnovy diecézních struktur zdevastovaných komunistickou diktaturou a 18 let dlouhou sedisvakancí, snažil se o obnovu církevního školství a řeholního života v diecézi. Mimo jiné v roce 1990 založil Biskupské gymnázium J. N. Neumanna a zahájil přípravy na zřízení Jihočeské univerzity s katolickou Teologickou fakultou (k čemuž došlo až za jeho nástupce). Založil farnost sv. Vojtěcha a její správu svěřil salesiánům. Řadu jím zahájených projektů dokončil až jeho nástupce Antonín Liška.

Arcibiskup pražský [editovat]

27. března 1991 byl jmenován pražským arcibiskupem. I zde se pustil do obnovy komunistickou diktaturou zdevastované arcidiecéze. Snažil se o obnovu církevního školství (založil mimo jiné Arcibiskupské gymnázium v Praze, CSZŠ Jana Pavla II. a VOŠP Svatojánská kolej, založil Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu a vrátil do Prahy Arcibiskupský kněžský seminář), charitativní činnosti (v roce 1993 založil Arcidiecézní charitu) i řeholního života v diecézi. 26. listopadu 1994 byl jmenován kardinálem titulu Santa Croce in Gerusalemme.

Kardinál Miloslav Vlk.

Z titulu svého úřadu musel řešit dlouhodobou a stále sílící krizi na Katolické teologické fakultě, na níž se dostal do tvrdého sporu s jejím děkanem Václavem Wolfem. Konflikt nakonec vygradoval na přelomu 20. a 21. století: v roce 2000 kardinál Vlk vetoval Wolfovo třetí zvolení děkanem a v roce 2002 mu odebral kanonickou misi pro vyučování katolické teologie.

V dubnu 2005 se jako jediný Čech účastnil v Římě konkláve, které zvolilo papeže Benedikta XVI.

Pozval do své diecéze trapistky.[6]

V lednu 2007 si založil osobní webové stránky.[7][8] V témže roce podal u příležitosti svých 75. narozenin rezignaci na arcibiskupský úřad, papež Benedikt XVI. ji ale nepřijal a požádal ho, aby v úřadu setrval ještě dva roky.[9]

Jako formální hlava katolické církve usiloval o majetkové narovnání mezi církví a státem, nicméně tato otázka je dodnes neuzavřena. Obzvláště bolestný pak byl dlouhodobý spor mezi církví a státem o katedrálu sv. Víta. Spory o katedrálu ukončila 24. května 2010 dohoda mezi Vlkovým nástupcem, nově ustanoveným pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a prezidentem Václavem Klausem.[10]

Vzdělání [editovat]

Podpis Miloslava Vlka.

Aktivně hovoří německy a italsky, pasivně ovládá ruštinu, francouzštinu, latinu a esperanto. Je nositelem řady čestných teologických doktorátů v Illinois, Minnesotě (USA), Pasově (Německo), Krakově, Opolí (Polsko) a také řady čestných občanství v zahraničí. V mládí byl členem Mezinárodního sdružení katolických esperantistů, v roce 1995 přijal záštitu nad světovým kongresem katolických esperantistů v Olomouci, kde také v esperantu sloužil slavnostní mši; v roce 2009 přijal čestné členství v České esperantské mládeži a záštitu nad Mezinárodním kongresem esperantské mládeže v Liberci, v jehož rámci také v neděli 19. července o 10. hodině dopolední v libereckém arciděkanském chrámě sv. Antonína Velikého sloužil mši svatou v esperantu.[11][12][13][14][15][16]

Vyznamenání [editovat]

10. biskup českobudějovický
Předchůdce:
Josef Hlouch		 1990–1991
Miloslav Vlk		 Nástupce:
Antonín Liška
35. arcibiskup pražský
Předchůdce:
František Tomášek		 1991-2010
Miloslav Vlk		 Nástupce:
Dominik Duka
1. předseda České biskupské konference
Předchůdce:
---		 1993-2000
Miloslav Vlk		 Nástupce:
Jan Graubner
4. prezident Rady evropských biskupských konferencí
Předchůdce:
Carlo Maria Martini		 1993-2001
Miloslav Vlk		 Nástupce:
Amédée Grab

Publikační činnost [editovat]

Knihy [editovat]

  • (polsky) Czas dojrzewania. Dietlinde Assmus rozmawia z arcybiskupem Pragi, Warszawa, Verbinum, 1995
  • (německy) Reifezeit. Dietlinde Assmus im Gespräch mit dem Erzbischof von Prag, München, Neue Stadt Verlag, 1996
  • (česky) Ve službě evangelia, Praha, Zvon, 1997
  • (česky) Rozhovory s kardinálem Miloslavem Vlkem (Otázky kladl a knižně zpracoval Jiří Zajíc, 1997)[18]
  • (německy) Also Avanti! Dietlidne Assmus im Gespräch mit dem Erzbischof von Prag, Leipzig, St. Benno Verlag, 1999
  • (česky) Kardinál Vlk odpovídá na otázky hledajících a pochybujících / ptala se Blanka Pirnosová, Praha, Portál, 1999
  • (německy) Wird Europa heidnisch? Miloslav Kardinal Vlk im Gespräch mit Rudolf Kučera, Augsburg, St. Ulrich Verlag, 1999
  • (česky) Vítězství Krista, Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství, 2003

Audiokazety [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=v&start=21&count=20
  2. ↑ Vocation and beginnings of CCEE, Consilium conferentiarum episcoporum Europae CCEE, 17. 3. 2009 (navštíveno 2. 8. 2008)
  3. ↑ K úmrtí Chiari Lubichové – článek na stránkách kardinála Vlka z 18. března 2008, dostupné: http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=235
  4. ↑ Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 611
  5. ↑ Espero Katolika, Decembro 1968. Romo: Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista, 1968. ISSN 2072-5825. Citace: Ni gratulas al Miloš Kunc, Miloš Vlk kaj Josef Tandara, kiuj sacerdotiĝis la 23-an de junio ĉi-jara en Ĉeĥoslovakujo. (Blahopřejeme Miloši Kuncovi, Miloši Vlkovi a Josefu Tandarovi, kteří přijali kněžské svěcení 23. června tohoto roku v Československu.)
  6. ↑ http://tisk.cirkev.cz/z-domova/v-prazske-arcidiecezi-vznika-novy-trapisticky-klaster.html
  7. ↑ http://zpravy.idnes.cz/kardinal-vlk-spustil-sve-internetove-stranky-f4k-/domaci.asp?c=A070105_144958_domaci_ost
  8. ↑ http://www.kardinal.cz/
  9. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=425682 Zdeněk Mihalco: Vlk je dál hlavou české církve, papež jej nepustí, Aktuálně.cz, 19. května 2007
  10. ↑ http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-43768240-cirkev-se-konecne-dohodla-s-hradem-na-sprave-katedraly-sv-vita
  11. ↑ http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/kardinal-vlk-slouzil-v-liberci-msi-v-esperantu.html
  12. ↑ http://www.apha.cz/kardinal-vlk-bude-slouzit-msi-v-esperantu/
  13. ↑ http://www.tvrtm.cz/esperantiste-se-chteji-v-liberci-dostat-do-knihy-rekordu-id-2972.html
  14. ↑ http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=18055
  15. ↑ http://www.avemaria.cz/news/kardinal-miloslav-vlk-bude-v-liberci-slouzit-msi-v-esperantu/
  16. ↑ http://wp.wpublisher.cz/malenoviny/index.php?ID=4336
  17. ↑ http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=16579
  18. ↑ http://www.apha.cz/miloslav-kardinal-vlk/

Literatura [editovat]

  • (francouzsky) Alain Boudre: Laveur de vitres et archeveque. Biographie de Mgr Miloslav Vlk, Paris, Nouvelle Cité, 1994
  • (italsky) Alain Boudre: Miloslav Vlk a Praga un lavavetri diventa arcivescovo, Roma, Cittá Nuova, Roma, 1994
  • (italsky) Sara Regina: Miloslav Vlk: Da lavavetri a Cardinale, Milano, Ed. San Paolo, 1998
  • (česky) Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. II., N–Ž / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 482 s. ISBN 80-85983-64-8. s. 262–263.  
  • (česky) Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. s. 1083.  
  • (česky) Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. s. 726.  
  • (česky) Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 773.  
  • (česky) Blanka Pirnosová: Koho má za zády? Čtyřicet dramatických let kardinála Miloslava Vlka, Praha, Nové Město, 2002
  • (česky) TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. s. 471.  

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Miloslav Vlk
logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma
Filmové záznamy
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloslav_Vlk&oldid=10325148“