Mezinárodní sdružení katolických esperantistů

Mezinárodní sdružení katolických esperantistů
Vznik	1910
Sídlo	Řím, Itálie
Lídr	Austin Richardson (1910–1913), Patrick Parker (1913–1920), Lambert Poell (od 1920), Paulus Antonius Schendeler (1921–1924), Francisko de Paul Meštan (1922–1927), Joan Font i Giralt (1927–1935), Marie Larrocheová (1934–1935), Petrus Heilker (1935–1950), Alfons Beckers (1950–1966), Jacques Tuinder (1966–1971), Ferdinando Longoni (1971–1975), Czesław Biedulski (1976–1979), Duilio Magnani (1979–1995), Antonio De Salvo (1995–2003), Miloslav Šváček (2003–2012) a Giovanni Daminelli (2012–2019)
Oficiální web	www.ikue.org
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní sdružení katolických esperantistů (v esperantu IKUE: Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista) je organizace katolických uživatelů esperanta. Byla založena roku 1910 v Paříži a nyní sídlí v Římě. Současným předsedou je Ital Giovanni Daminelli, před kterým v letech 2003–2012 organizaci řídil Čech Miloslav Šváček.

Jazyk
Esperanto


Akademie esperanta Gramatika Slovníky Esperantologie Abeceda Číslovky Fundamento lernu! Letní škola esperanta

Organizace

UEA TEJO E@I EEU SAT Český esperantský svaz Česká esperantská mládež Esperantské kluby Katolíci

Dějiny

Ludvík Lazar Zamenhof Časová osa Buloňská deklarace Ido-schizma Krize ata/ita Neutrální Moresnet Interhelpo Pražský manifest Bona Espero Esperantské město

Kultura

Esperantská setkání Pasporta Servo Hudba Rozhlas Finvenkismus Homaranismus Kabei Politika La Espero Stelo Symboly UK IJK Esperantista Rodilí mluvčí Zamenhofův den

Literatura

Autoři Esperantské časopisy Esperantské slovníky PIV Wikipedie KAEST

Úhly pohledu

Propedeutická hodnota Srovnání s idem Srovnání s interlinguou Reformy Odpor vůči esperantu

Činnost[editovat | editovat zdroj]

IKUE pořádá mše svaté během esperantských setkání a každoročně také svůj vlastní týden trvající sjezd. Svazy a místní skupiny katolických esperantistů také nabízejí různá další setkání (biblické víkendy, mládežnické tábory apod.)

IKUE vydává křesťanskou literaturu v esperantu, jako je např. v roce 2001 vydaná ekumenická kniha modliteb a písní ADORU o 1 472 stranách nebo esperantský překlad papežské encykliky Deus caritas est z roku 2006. Nepřetržitě od roku 1903 také vychází časopis Espero Katolika (Katolická naděje), který je nejdéle vycházejícím esperantským časopisem.

Uznání Vatikánem[editovat | editovat zdroj]

Všichni papežové počínaje Piem X. měli vstřícný a podpůrný postoj vůči esperantskému hnutí.

V roce 1977 začal Vatikánský rozhlas vysílat pravidelné rozhlasové pořady v esperantu (od roku 1998 třikrát týdně). V roce 1990 přijala vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti esperantský překlad modliteb mešního řádu a uznala esperanto za liturgický jazyk. Esperantský Misál a lekcionář pro neděle a svátky byl vydán v roce 1995. V roce 1994 zahrnul papež Jan Pavel II. esperanto poprvé mezi jazyky svých každoročních velikonočních a vánočních pozdravů při příležitosti požehnání Urbi et orbi; od Velikonoc roku 2006 pokračuje v této tradici i jeho nástupce papež Benedikt XVI.

Členem IKUE byl ve svém mládí i Miloslav kardinál Vlk, někdejší arcibiskup pražský, který se v roce 1995 přijal záštitu nad světovým kongresem katolických esperantistů v Olomouci, kde také v esperantu sloužil slavnostní mši.