Antonín Brus z Mohelnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brusova hospoda a Brusův šenk v Mohelnici, připomínají arcibiskupovu osobnost v jeho rodném městě.

Antonín Brus z Mohelnice (13. února 1518 Mohelnice – asi 15. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (15521580), biskup vídeňský (15581562) a 8. arcibiskup pražský (15611580).

Život[editovat | editovat zdroj]

Brus pocházel z Mohelnice a studoval v Praze a Krakově. V roce 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou. V následujících letech byl vojenským kazatelem u oddílů Jindřicha Meziříčského z Lomnice bojujících v Uhrách s Turky, poté nějakou dobu působil v Chebu. V roce 1552 se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem Ferdinanda I. V roce 1558 se stal biskupem ve Vídni a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil.

Téhož léta 23. dne měsíce prosince arcibiskupství pražské z vůle císaře Ferdinanda a s dovolením nejvyššího biskupa vyhlášením za arcibiskupa pražského vší poctivosti hodného pána, pana Antonína z Muglic, vídeňského biskupa a na koncilium tridentském legáta císařského, jest obnoveno. Stalo se v soudné světnici na Hradě pražském v přítomnosti Jeho Milosti císařské Ferdinanda jakožto krále českého a stavův téhož království. Kdež i administrátorové a konsistoř pražská, též i preláti kostela Hradu pražského obesláni byli. A tu vyhlášen jest předepsaný pán, pan Antonín, rodem z Mohelnice v markrabství moravském, za arcibiskupa pražského etc.
— Marek Bydžovský z Florentina[1]

Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce 1425 definitivně zbaven úřadu prohusitský Konrád z Vechty (exkomunikován byl již v roce 1421). Utrakvisté sice zvolili za arcibiskupa Jana Rokycanu, ten ale nedostal potřebné papežské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních Tridentského koncilu.

S podporou panovníka a zejména svého řádu (který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let) začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách, obnovu a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupně rekatolizaci jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.

Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BYDŽOVSKÝ Z FLORENTINA, Marek. Svět za tří českých králů. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha : Svoboda, 1987. 293 s. S. 91.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Klement Borový: Antonín Brus z Mohelnice, Praha 1873
  • J. Crček: Antonín Brus z Mohelnice, Praha 1896
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha : Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 234–235.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou
Předchůdce:
Václav z Hradešína
15521580
Antonín Brus z Mohelnice
Nástupce:
Martin Medek z Mohelnice
Biskup vídeňský
Předchůdce:
Christoph Wertwein
15581562
Antonín Brus z Mohelnice
Nástupce:
Johann Caspar Neubeck
8. arcibiskup pražský
Předchůdce:
stolec přes 100 let neobsazen
15611580
Antonín Brus z Mohelnice
Nástupce:
Martin Medek z Mohelnice