Podobojí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přijímání pod obojí.gif

Podobojí (též pod obojí, nebo „pod obojí způsobou“ – lat. sub utraque species), označuje přijímání eucharistie jak v podobě Hostie, těla Kristova, tak i v podobě mešního vína z kalicha, krve Kristovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Praxe přijímání byla běžná pro laiky i klérus až do 14. století a to jak v katolické církvi, tak v církvi východní, kde je běžné do současnosti. Ve 14. století ale došlo u latinské církve ke změně a přijímání z kalicha bylo vyhrazeno pouze duchovním. Není jasné, kdy a jakým způsobem se tato změna udála, ani jaký právním prostředkem (papežskou bulou,...) byla ošetřena. Existují teorie o příčinách této změny, například snaha zabránit šíření epidemie moru a jiných nemocí v rámci právě ve 14. století probíhající černé smrti.

Husitství[editovat | editovat zdroj]

Obnovení přijímání pod obojí pro laiky se stalo jedním ze základních pojících názorů husitství a celé české reformace, samotný Mistr Jan Hus původně přijímání pod obojí neprosazoval, myšlenka vznikla mezi jeho následovníky v Praze, až když byl na koncilu v Kostnici a vyjádřil se, že principiálně není proti, ale že je nutné pro laické přijímání pod obojí získat souhlas koncilu. K prvnímu obnovenému laickému přijímání došlo na popud Jakoubka ze Stříbra v kostele sv. Martina ve zdi na Starém Městě pražském roku 1414.

Samotné přijímání pod obojí se stalo roku 1420 jedním ze čtyř artikulů pražských, které většina husitů přijala jako svůj program na sněmu v Čáslavi roku 1421. Jako takové bylo laické přijímání pod obojí prosazeno do basilejských kompaktát mezi husity a koncilem v Basileji. Od přijetí kompaktát byli husité, kteří je přijali, označování jako kališníci, nebo polatinštěně utraquisté, tedy ti, co přijímají pod obojí.

Povolení laického přijímání pod obojí českým kališníkům se stalo základní složkou legálního dvojvěří v českých zemích a jako takové bylo znova potvrzeno roku 1485 kutnohorským náboženským mírem mezi českými katolíky a kališníky.

Laické přijímání pod obojí se v českých zemích stalo nelegálním po přijetí Obnoveného zřízení zemského, jež v Čechách vstoupilo v platnost roku 1627 a na Moravě roku 1628.

Laické přijímání pod obojí se stalo v českých zemích znova legálním roku 1781 vydáním Tolerančního patentu císařem Josefem II. a od té doby již nikdy ilegalizováno nebylo.

Reformace[editovat | editovat zdroj]

Přijímání pod obojí se stalo jedním z hlavních bodů náboženské reformace v 16. století.

Aktuální praxe přijímání laiky[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická církev praktikuje laické přijímání pod jednou, při slavnostních příležitostech bývá podáváno pod obojí a to buď namáčením hostie do kalichu (latinsky per intinctionem), a nebo přímo z kalicha (např.: první svaté přijímání)

Pravoslavné církve a Řeckokatolická církev praktikují laické přijímání pod obojí zcela běžně.

Protestantské církve ve většině běžně praktikují laické přijímání pod obojí.

Související články[editovat | editovat zdroj]