Josef Hlouch

Prof. ThDr. Josef Hlouch
Mons. Josef Hlouch, biskup českobudějovický
Narození	26. března 1902 Lipník, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. června 1972 (69 let) České Budějovice, Československo Československo
Citát
Per Mariam ad Jesum (Skrze Marii k Ježíši)

Příbuzenstvo

synovec	Václav Hlouch

Prof. ThDr. Josef Hlouch (26. března 1902, Lipník – 10. června 1972, České Budějovice) byl římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog a v letech 1947-1972 devátý biskup českobudějovický.

Životopis

Narodil se v chudé rolnické rodině v Lipníku v okrese Třebíč. Základní školu navštěvoval v Hrotovicích. Středoškolská studia absolvoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V kněžském semináři v Olomouci se připravoval na službu duchovního a kněžské svěcení přijal 5. července 1926. Mezi lety 1926 a 1928 působil jako kaplan postupně ve farnostech: Spálov, Kladky u Prostějova, Jesenec u Konice, Brantice u Krnova. V září 1928 byl ustanoven správcem farnosti Hodolany na olomouckém předměstí. Mladý schopný kněz měl pomoci s dostavbou zdejšího kostela. V místech svého působení se projevoval jako dobrý kazatel. Zároveň pokračoval ve studiu teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci. V roce 1934 zde habilitoval, v roce 1945 se stal profesorem pastorální teologie.

Jmenování biskupem

Erb biskupa Josefa Hloucha

25. června 1947 byl jmenován v pořadí devátým biskupem českobudějovickým. (konsekrace 15. srpna v Olomouci, intronizace 7. září, obé téhož roku). Po komunistickém puči v únoru 1948 byla novým režimem zahájená proticírkevní kampaň s cílem oddělit Katolickou církev v Československu od Svatého stolce. Biskup Hlouch proti této politice veřejně vystoupil. Dne 19. června 1949 o Slavnosti Božího Těla u katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích před shromážděnými davem věřících odsoudil postup státu. Od toho okamžiku Státní bezpečnost monitorovala každý jeho krok. Na biskupskou konzistoř byl dosazen vládní zmocněnec, čímž byl de facto biskupovi znemožněn výkon jeho úřadu.

Konflikt s totalitní mocí

Od konce dubna 1950 se ocitl v úplné izolaci. Konzistoř vedl komunisty dosazený generální vikář. Vrátnici biskupství střežili dva příslušníci StB a znemožnili biskupovi jakýkoliv kontakt s veřejností. Všechny návštěvy byly z nařízení Státního úřadu pro věci církevní zakázány, biskup nesměl svou rezidenci opustit. I při procházkách po zahradě ho doprovázel člen StB.

V roce 1951 odmítl složit slib věrnosti republice a podepsat jmenování nových vikářů loajálních režimu. StB ho vyhodnotila jako nebezpečného třídního nepřítele a začala pracovat na jeho odstranění z konzistoře. V trestním oznámení Komise Národního výboru v Českých Budějovicích z 29. března 1952 stojí, že se Hlouch pokusil mařit opatření, která učinil Státní úřad pro věci církevní, čímž projevil nepřátelský postoj vůči lidově demokratickému zřízení. Uvedeným trestním oznámením mu byla vyměřena pokuta 50.000,– Kčs a ministerstvem vnitra určen nucený pobyt mimo konzistoř.

Nucená internace

Prvním místem nucené internace byl bývalý františkánský klášter v Kadani. V září 1952 převezen do Růžodolu u Liberce, kde se setkal s arcibiskupem Beranem zadržovaným od roku 1951. Oba vězni byli ubytováni v osamělé vile. V přísném režimu měli povolenu denně pouze jednohodinovou vycházku na zahradu. Pošta byla kontrolována a případné návštěvy byly umožněny jen v budově ministerstva vnitra. Dne 17. dubna 1953 byli Hlouch a Beran přemístěni do zámečku v Myštěvsi u Nového Bydžova. Zde zastihli další biskupy ve stejné situaci – brněnského Karla Skoupého a Roberta Pobožného ze slovenské Rožňavy. Režim zde byl mírnější, avšak trpěli nedostatkem vody a jídla. Zdravotní stav biskupa Hloucha se začal zhoršovat. V roce 1954 byl převezen na léčení do Prahy. Po uzdravení byl převezen do Šebetova u Boskovic do budovy místního zámku. Zde byl od roku 1953 umístěn ústav pro hluchoněmé ženy v péči školských sester de Notre Dame. Podmínky internace zde byly volnější a umožnily Hlouchovy vrátit se k literární činnosti. V roce 1957 zde sepsal životopis své žačky Anny Marie Zelíkové a rozpracoval soubor duchovních úvah s názvem Minutěnka. Začalo přibývat návštěv z jeho diecéze, poněvadž místo jeho pobytu se dostalo na veřejnost. Následoval převoz do přísněji střežených prostor Viktorovy vily v Paběnicích a znovu se ocitl ve společnosti spoluvězňů biskupů Josefa Berana a Karla Skoupého.

Z iniciativy papeže Jana XXIII. byla v roce 1963 zahájena jednání mezi Svatým Stolcem a ČSSR o propuštění biskupů z internace. V dubnu 1963 se dostal Hlouch na svobodu. Po ozdravném pobytu ve Františkových Lázních odejel do Koclířova u Svitav a přístřeší našel v charitním domě školských sester de Notre Dame. Zde dopsal sbírku duchovních úvah Minutěnka.

Návrat do úřadu

Biskup Hlouch na konci šedesátých let XX.století (po liturgické slavnosti někde ve své diecézi)

Pražské jaro 1968 a s ním spojené uvolnění poměrů umožnilo Hlouchovi návrat do Českobudějovické diecéze. 9. června 1968 se znovu ujal svého úřadu a ihned se pustil do generální opravu katedrály svatého Mikuláše. Lepší časy však neměly dlouhého trvání. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 způsobila návrat totalitní moci se všemi negativními dopady na život společnosti. Nové šikanování nepohodlných církevních představitelů se stalo biskupu Hlouchovi osudným.

Zaviněná smrt

Biskup Josef Hlouch zemřel dne 10. června 1972 poté, co byl předchozí den ztýrán příslušníky StB za aktivní účasti krajského církevního tajemníka (nomenklaturní funkce krajského výboru tehdy vládnoucí KSČ) Leo Drozdka. Je pohřben na hřbitově svaté Otýlie.

Jubilejní rok 2012 byl diecézí vyhlášen jako rok biskupa Josefa Hloucha.

Poznámka

Sekretářem biskupa Hloucha byl Miloslav Vlk, od roku 1994 kardinál a v letech 1991 – 2010 arcibiskup pražský. Synovec biskupa Hloucha Václav Hlouch byl do roku 2005 arciděkanem v městě Mladá Boleslav. Potom na stejném místě působil jako výpomocný duchovní.

Dílo

• Problém odpadu od církve, Matice Cyrilomethodějská, Olomouc, 1937
• Konverse a konvertité, 1939

Odkazy

Literatura

• ČERNÝ, Jiří. Moravské kořeny biskupa Josefa Hloucha. in Setkání. 2012, čís. 9, s. 4-6.  
• Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice : město České Budějovice, 1998. ISBN 80-238-3392-8. s. 144.  
• Josef Hlouch - devátý biskup českobudějovický v obrazech a dokumentech. České Budějovice : ČR - Státní oblastní archiv v Třeboni, 2012. ISBN 978-80-904938-4-1. s. 112.  
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. s. 469.  
• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
• KOLOUCH, Tomáš. Biskupem pod dohledem Státní bezpečnosti. Katolický týdeník. březen 2012, roč. 23, čís. 12, s. IV. ISSN 0862-5557.  
• WEIS, Martin. Minutěnky vzpomínek na pastýře lidu svého. Praha : Panevropa, 1999. ISBN 80-85846-12-8. s. 82. (český) 
• WEIS, Martin. Svědectví dokumentů: Katolická církev v archivních materiálech jihočeských archivů let 1949-1976. České Budějovice : Jih, 2009. ISBN 978-80-85846-12-8. s. 336. (český) 
• WEIS, Martin. Osudy katolické církve na jihu Čech – akce „H". Studia theologica. 2002, roč. IV/1, čís. 7, s. 52–60. ISSN 1212-8570.  
• WEIS, Martin. Osudy katolické církve na jihu Čech – diecéze bez pastýře. Studia theologica. 2002, roč. IV:2, čís. 8, s. 60–66. ISSN 1212-8570.  
• WEIS, Martin. Osudy katolické církve na jihu Čech v letech 1968-1972. Studia theologica. 2003, roč. V:3, čís. 13, s. 69–77. ISSN 1212-8570.  
• WEIS, Martin. Ty ještě věříš, soudruhu?. Studia theologica. 2009, roč. XI:1, čís. 34, s. 60–69. ISSN 1212-8570.  
• WEIS, Martin. Okres na jihu. Sonda do práce okresních církevních tajemníků ve světle archivních dokumentů jihočeského regionu. Studia theologica. 2011, roč. XIII:3, čís. 45, s. 87–102. ISSN 1212-8570.  
• WEIS, Martin. Josef Hlouch: Zeugnis des Märtyrers im Spiegel der Archivdokumente. Theologos. 2012, roč. XIV, čís. 1, s. 55–66. ISSN 1335-5570.  
• WEIS, Martin. Realisierung der Abschlüsse des II. Vatikanischen Konzils durch Josef Hlouch, Bischof von Budweis.. Notitiae historiae ecclesiasticae. 2012, roč. I, čís. 1. ISSN 1338-9572.  

Související články

• Diecéze českobudějovická
• Seznam českobudějovických biskupů
• Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého

9. biskup českobudějovický
Předchůdce: Šimon Bárta	1947–1972 Josef Hlouch	Nástupce: sedisvakance, pak Miloslav Vlk