Okres Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Třebíč
Kraj Kraj Vysočina
Sídlo okresu (do r. 2002) Třebíč
zeměpisné souřadnice: 49° 12′ s. š., 15° 54′ v. d.
Rozloha 1 463,07 km²
Počet obyvatel 113 330 (2012)
Hustota zalidnění 77 ob./km²
Počet obcí 167
z toho měst 6, městysů 8
ORP 3
POÚ 6
LAU 1 CZ0634
ISO CZ-634
SPZ do r. 2001 TR
Pozice na mapě
Okres Třebíč – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Přehled obecních znaků okresu Třebíč I.část
Přehled obecních znaků okresu Třebíč II.část
Bývalý okresní úřad v Třebíči.

Okres Třebíč je okresem v kraji Vysočina, celý okres leží na Moravě. Jeho sídlem je město Třebíč.

Okres Třebíč jako správní jednotka vznikl v roce 1855, později, roku 1868 byl v Třebíči zřízen okresní úřad. Poslední reorganizace okresu byly v letech 1948 a 1960. Od té doby se od okresu oddělilo pouze několik málo obcí na západě, severu a východě.

Podnebí je suchozemské, drsnější a vlhčí ve vyšších polohách severní a severozápadní části okresu, sušší a teplejší na východě a jihovýchodě. Dlouhodobý teplotní průměr okresu je asi 7,2-7,9 stupňů Celsia a srážkový průměr kolem 500 mm (z toho ve vegetačním období asi 375 mm), výši srážek negativně ovlivňuje srážkový stín Jihlavských vrchů.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Jihlava a na severu s okresem Žďár nad Sázavou. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Brno-venkov a Znojmo Jihomoravského kraje a na jihozápadě s okresem Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.

Obsah

Historie[editovat]

Po roce 1849 vznikly kraje a tehdejší soudní okres Třebíč se stal částí politického okresu Jihlava, soudní okres Náměšť nad Oslavou byl tvořen 19 obcemi a stal se součástí politického okresu Moravský Krumlov. Třebíčský soudní okres byl tvořen 39 obcemi, v roce 1855 se Třebíč i Náměšť nad Oslavou staly sídly smíšených okresních úřadů pod krajskými městy. Roku 1868 vznikl politický okres Třebíč, který začleňoval soudní okresy Náměšť n. Osl. a Třebíč. Tento okres sousedil s politickými okresy Velké Meziříčí, Jihlava, Dačice, Hranice, Krumlov a Brno.[1] V roce 1925 okresy již měly v důsledku slučování a odlučování obcí 66 obcí (p. o. Třebíč) resp. 37 obcí (p. o. Náměšť nad Oslavou). Během druhé světové války zůstala struktura okresu stejná a v roce 1945 vznikl v Třebíči okresní národní výbor. Po reformách v roce 1949 byl soudní okres Náměšť nad Oslavou zrušen a většina jeho obcí byla začleněna do politického okresu Velká Bíteš, dvě obce do nového politického okresu Rosice, čtyři obce do politického okresu Třebíč. Do politického okresu Třebíč bylo začleněno i 11 obcí z politického okresu Hrotovice, tři obce z okresu Jihlava a jedna obec z okresu Moravské Budějovice.[1]

Politický okres Moravské Budějovice (jež byl při reformách v roce 1960 sloučen s okresem Třebíč) vznikl v roce 1896 a skládal se ze soudního okresu Moravské Budějovice a ze soudního okresu Jemnice. Soudní okres Moravské Budějovice byl dříve součástí politického okresu Znojmo a s. o. Jemnice byl dříve součástí p. o. Dačice. K obvodu s. o. Moravské Budějovice v roce 1854 příslušelo 30 obcí, k obvodu s. o. Jemnice příslušelo v tomtéž roku 43 obcí, v roce 1869 již k obvodu s. o. Moravské Budějovice příslušelo 45 obcí a v roce 1908 již 50. K obvodu s. o. Jemnice příslušelo v roce 1869 již 44 obcí, další roky se počet již neměnil. Po vytvoření politického okresu Moravské Budějovice měl tak okres 93 obcí, v roce 1938 již měl okres jen 90 obcí. V důsledku mnichovské dohody však bylo odtrženo 15 obcí (připojeny k župě Dolní Dunaj v Rakousku a připojeno 30 obcí z bývalého politického okresu Znojmo 30 obcí, z bývalého politického okresu Krumlov bylo připojeno dalších 52 obcí (z hlediska práva až v roce 1942). Politický okres Moravské Budějovice tak měl mezi lety 1938 a 1942 celkem 157 obcí. Po druhé světové válce byly obce navráceny původním okresům a okresy byly opět reorganizovány, politický okres Moravské Budějovice měl tak 88 obcí. K roku 1960 byl okres připojen k okresu Třebíč, některé obce však byly připojeny k okresu Znojmo a některé k okresu Jindřichův Hradec.[2]

Další zvětšení území okresu nastalo při reformách v roce 1960, okres Třebíč měl tehdy 196 obcí. Bylo k němu přičleněno 60 obcí z okresu Moravské Budějovice, 32 obcí z okresu Velká Bíteš, 12 obcí z okresu Velké Meziříčí, 10 obcí z okresu Dačice, pět obcí z okresu Moravský Krumlov a jedna obec z okresu Třešť.[1] V tomto roce byl okres začleněn do Jihomoravského kraje[3] a v roce 2000 se stal součástí tehdejšího Jihlavského kraje,[4] který byl v roce 2001 přejmenován na kraj Vysočina.[5]

Geografie[editovat]

Téměř na celém území okresu se rozkládá Českomoravská vrchovina, většinu bývalého soudního okresu Třebíč pokrývá Jaroměřická kotlina a její část nazývaná Třebíčská kotlina. Bývalý soudní okres Náměšť nad Oslavou pokrývá z větší části Znojemská pahorkatina. Ze severu a západu zasahuje do území okresu ještě Brtnická vrchovina, ve které se nachází i nejvyšší vrchol v okresu Třebíč – 711 metrů vysoká hora Mařenka (v literatuře se uvádí i 710 metrů[6] ). Severně od Náměště nad Oslavou se nachází i určitá část Bítešské vrchoviny. Všechny tyto geomorfoloické prvky jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny.[1] Dalšími významnými vrcholy na území okresu Třebíč a zároveň v tzv. Jihlavské části (tj. jihozápad tehdejšího třebíčského hejtmanství[6]) českomoravské vrchoviny jsou Kobylí Hlava u Heraltic (686 metrů),[6] Zadní Hora u Starče (633 metrů[6]), Pekelný kopec u Slavic (563 metrů),[6] Strážná Hora v Třebíči (479 metrů)[6] a Klučovská Hora (594 metrů)[6] s televizním vysílačem pro oblast okolo Třebíče. Vrcholy, jež leží na tzv. Žďárské vrchovině (tj. zbytek třebíčského hejtmanství) jsou: Smrček u Svatoslavi (671 metrů),[6] Číhalský kopec u Račerovic (585 metrů),[6] Jelení Hlava u Věstoňovic (616 metrů),[6] Křemel u Hostákova (491 metrů),[6] Vlčí kopec u Kladerub (420 metrů),[6] Zelený kopec u Mohelna (491 metrů, s rozhlednou Babylon)[6] a Biskupský kopec u Lhánic (398 metrů).[6] Ve východní části hejtmanství je jediným výrazným kopcem Rapotický kopec u Rapotic (513 metrů).[6]

Bývalý politický okres Moravské Budějovice je také pokryt útvary Českomoravské vrchoviny, tyto útvary jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny. V bývalém s. o. Moravské Budějovice je převážně kotlina Jaroměřická, v bývalém s. o. Jemnice je dělena na kotlinu Jemnickou. Do východní části s. o. Moravské Budějovice zasahuje i Znojemská pahorkatina, jihozápadní část s. o. Moravské Budějovice a jihovýchodní část Jemnického s. o. pokrývá Bítovská pahorkatina. Severní část jemnického s. o. přísluší pod Brtnickou vrchovinu. V této části leží i nejvyšší vrchol bývalého politického okresu Moravské Budějovice a jeden z nejvyšších vrcholů nynějšího okresu Třebíč – vrchol Maková (683 metrů).[2]

Okresem protéká řeka Jihlava, jež tvořila i přirozenou hranici na jihovýchodě okresu, další významnějšími řekami protékajícími okresem jsou Rokytná (jež pramení ještě jako Rokytka na západě okresu[2]), Oslava, Jevišovka či Želetavka. Na většině území se průměrné teploty v průběhu roku pohybují od 4 do 7 stupňů Celsia a roční srážkový průměr dosahuje cca 600 mm.[1] Do výstavby vodní nádrže Dalešice mezi lety 1970 a 1978 nad řekou čnělo ostré údolí s vysokými skálami, nedaleko Hartvíkovic měl být sráz o výšce 100 metrů nad hladinou řeky a u Senorad měla být Malá skála, jež čněla 150 metrů nad hladinou řeky.[6] Průměrná výška tehdejšího hejtmanství je kolem 450–500 metrů nad mořem, nejvyšším místem má být vrchol hory Mařenky a nejnižším místem okresu je údolí řeky Oslavy v místech hranice okresů Třebíč a Znojmo.[6]

V roce 1900 měl politický okres Třebíč celkovou plochu 720,1 km², podobnou velikost měl až do reforem v roce 1949, kdy se z okresu stal již pouze okres Třebíč a ten měl plochu 618,78 km².[1] Politický okres Moravské Budějovice měl k roku 1900 705,3 km², v roce 1950 po dalších reformách již měl 657,04 km².[2] Ke konci roku 2003 měl okres celkovou plochu 1 518,61 km², z toho bylo 64,15 % zemědělských pozemků (z 87,35 % jsou tvořeny ornou půdou) a 35,85 % plochy tvořily ostatní pozemky (z toho bylo 75,67 % lesů).[7]

Doprava[editovat]

Nejdůležitější dopravní tepnou jsou silnice vedoucí ze západu na východ (otevřena v roce 1749 a vedoucí od Jihlavy přes Brtnici, Okříšky, Třebíč, Vladislav, Náměšť nad Oslavou do Brna), na začátku 21. století je přebudovávána i silnice vedoucí z jihu na sever. Okres Třebíč má i přímé napojení na dálnici D1 a to přes silnici z Náměště nad Oslavou přes Jinošov a také severojižní silnicí přes Velké Meziříčí. V roce 1886 byla dostavěna železniční trať vedoucí z Okříšek do Brna s odbočkou na Vídeň a v roce 1909 byla (spolu s železniční tratí vedoucí z Okříšek do Znojma) odkoupena státem. Již v roce 1919 měla Třebíč telefonický úřad a v Třebíči i Náměšti nad Oslavou byl i úřad telegrafický.[8]

Demografické údaje[editovat]

V roce 1900 v politickém okresu žilo asi 75 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Nám. n. O. žilo 59 ob./km², v s. o. Třebíč žilo 85 ob./km². V roce 1930 žilo na okrese 83 ob./km² (s. o. Náměšť n. O. 66 ob./km² a s. o. Třebíč 93 ob./km²) a v roce 1950 žilo v tehdejším okresu Třebíč 82 ob./km².[1] V roce 2005 žilo 53,24 procenta obyvatel ve městech a hustota zalidnění byla 77 ob./km².[7] V politickém okresu či následném okresu žila do roku 1918 většina obyvatel české národnosti, jen menší procento bylo národnosti německé a minimální procento bylo národnosti cizí. Po roce 1918 již ubylo i německé národnosti a většinu tvořili Češi. V roce 1930 ještě žilo v okresu 177 obyvatel židovské národnosti.[1] V oblasti náboženské měla v okresu většinovou podporu církev katolická, v roce 1880 ještě žilo v okresu 1132 občanů židovského vyznání, toto číslo postupně klesalo, naopak narůstal podíl občanů hlásících se k církve evangelické a po roce 1920 i hlásících se k československé církvi. Po roce 1920 narostlo i číslo občanů označujících sama sebe jako bez vyznání.[1]

V roce 1900 žilo v politickém okresu Moravské Budějovice asi 59,4 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Moravské Budějovice žilo 64,1 ob./km², v s. o. Jemnice žilo 52,9 ob./km². V roce 1930 se počet obyvatel na kilometr čtvereční zvýšil v celém p. o. na 61, v roce 1950 poklesla na 51,8 ob. na km². Politický okres byl převážně český, stejně jako třebíčský p. o., jen na jihu jemnického s. o. byly obce, kde i třetina obyvatel byla německého původu. Z jiných národností žili v p. o. ještě rusíni, poláci a hlavně židé. V oblasti náboženské byl okres prakticky po celou dobu své existence převážně katolický, pouze minoritní procenta obyvatel byla židovského vyznání či příslušníci církve československé nebo evangelické.[2]

Obyvatelstvo[editovat]

Rok p. o. Třebíč
(později okres Třebíč)		 s. o. Třebíč s. o. Náměšť n. Osl.
1869[1] 45 631 14 432 31 199
1880 48 718 15 130 33 588
1900 54 328 15 406 38 922
1910 56 543 15 711 40 832
1921 58 327 16 246 42 081
1930 59 991 17 186 42 805
1950 – – 50 656
2005[7] 114 028 – –
Rok p. o. Moravské Budějovice
(později okres Třebíč)		 s. o. Moravské Budějovice s. o. Jemnice
1869[2] – 22 512 15 263
1880 – 24 354 15 494
1900 41 784 25 551 16 233
1910 39 548 25 839 13 709
1921 40 876 26 594 14 282
1930 40 308 26 140 14 168
1950 34 011 – –

Sociologické dělení[editovat]

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 114 028 57 743 56 285
průměrný věk 38,9 40,2 37,6

Zaměstnanost[editovat]

V roce 1900 bylo celkem aktivně pracujících (zaměstnaných) obyvatel v tehdejším politickém okrese Třebíč 26 249, nezaměstnaných (tj. bez povolání) bylo tehdy 27334 a v domácích službách byl zaměstnáno 745 osob. Celkový počet obyvatel v tehdejším p. o. byl 54 328. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 28 007 osob (v s. o. Náměšť n. O. 8 111 osob a v s. o. Třebíč 19 896 osob), zaměstnaných v celém okrese bylo 26 180 osob (v s. o. Náměšť n. O. 7 109 osob a v s. o. Třebíč 19 071 osob). Domácích zaměstnanců a pomáhajících členů rodin bylo v celém okrese dohromady 5 804. Nejvíce pracujících pracovalo jako dělníci, druhé nejpočetnější postavení v zaměstnání bylo "samostatní".[1] V tehdejším politickém okrese Moravské Budějovice bylo v r. 1900 celkem 17 580 nezaměstnaných, v domácích službách bylo celkem 474 osob. Celkový počet obyvatel byl v tomto roce 41 784. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 17 802 obyvatel, z toho 11 879 v s. o. Mor. Budějovice a 5 923 v s. o. Jemnice. Na rozdíl od p. o. Třebíč bylo nejvíce pracujících v kategorii "samostatní", druhé nejpočetnější povolání bylo "dělníci".[2]

V roce 2003 byl průměrný plat v okrese Třebíč 13 778 korun Českých, počet stabilně zaměstnaných na okrese byl 23 207, počet nezaměstnaných byl 8 258. To znamenalo míru nezaměstnanosti ve výši 14 %.[7]

Školství[editovat]

Nejvýznamnější střední školou na tehdejším politickém okrese bylo Třebíčské gymnázium a po roce 1918 měly být zřizovány další střední školy.[1] V samotné Třebíči bylo v roce 1930 zaměstnáno ve školství 122 osob (z toho 113 učitelů) a několik českých i německých obecných i měšťanských škol. Další školy byly i v Náměšti nad Oslavou i v jednotlivých obcích. V roce 1919 bylo v třebíčském hejtmanství 83 obecných škol, z toho 2 německé. Mezi těmito školami bylo 7 pětitřídních, 5 čtyřtřídních (z toho 1 německá), 7 trojtřídních (z toho jedna německá), 24 dvojtřídních a 38 jednotřídních. V hejtmanství byly i 4 měšťanské školy (všechny v Třebíči), 5 pokračovacích škol, 2 zimní hospodářské školy, obchodní škola v Třebíči a gymnázium v Třebíči.[6] Další školské středisko (a jediné významnější v tehdejším p. o. Mor. Budějovice) bylo ve městě Moravské Budějovice, další méně významné školy byly i v Jemnici a Jaroměřicích nad Rokytnou.[2]

Rok 2003[editovat]

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 74
Základní školy 63
Gymnázia 3
Střední školy průmyslové školy 8
Střední odborná učiliště 7
Vyšší odborné školy 1
Vysoké školy 1

Zdravotnictví[editovat]

V roce 1930 v s. o. Třebíč pracovalo 223 pracovníků v celkem 58 zařízeních a v s. o. Náměšť n. O. pracovalo 21 pracovníků ve 13 zařízeních,[1] v tomtéž roce v s. o. Moravské Budějovice pracovalo ve zdravotnictví celkem 75 pracovníků ve 26 zařízeních, v s. o. Jemnice pracovalo 21 osob v 11 zařízeních.[2]

(2003)

Lékaři 334
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 57
Lékárny 22

Silniční doprava[editovat]

Okresem prochází silnice I. třídy I/23 a I/38. Silnice II. třídy josu II/112, II/151, II/152, II/349, II/351, II/360, II/361 II/390, II/392, II/393, II/396, II/399, II/400, II/401, II/402, II/403, II/405, II/408, II/410 a II/411.

Seznam obcí a jejich částí[editovat]

Obce v okresu Třebíč

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Babice (Bolíkovice) • Bačice (Udeřice) • Bačkovice • Benetice (Věstoňovice) • Biskupice-Pulkov (Biskupice • Pulkov) • Blatnice • Bohušice • Bochovice (Batouchovice) • Bransouze • Březník • Budišov (Mihoukovice) • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany (Lipňany u Skryjí • Skryje nad Jihlavou) • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou (Boňov • Ohrazenice • Popovice • Příložany • Ratibořice • Vacenovice) • Jasenice • Jemnice (Louka • Panenská) • Jinošov • Jiratice • Kamenná (Klementice) • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice (Velký Újezd) • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou (Horní Lhotice) • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice (Horní Lažany) • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice (Jackov • Lažínky • Vesce • Vranín) • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou (Jedov • Otradice • Zňátky) • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice (Krnčice) • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín (Hory) • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel (Vaneč) • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany (Šemíkovice • Heřmanice u Rouchovan) • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky (Okrašovice • Pozďátky) • Slavíkovice • Smrk • Stařeč (Kracovice • Červená Hospoda) • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice (Chroustov • Plešice) • Třebíč (Borovina • Budíkovice • Horka-Domky • Jejkov • Nové Dvory • Nové Město • Pocoucov • Podklášteří • Ptáčov • Račerovice • Řípov • Slavice • Sokolí • Stařečka • Týn • Vnitřní Město • Zámostí)  • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav (Hostákov • Střížov) • Vlčatín • Výčapy (Štěpánovice) • Zahrádka (Častotice) • Zárubice • Zašovice (Nová Brtnice) • Zvěrkovice • Želetava (Bítovánky • Horky • Šašovice)

Změna hranice okresu[editovat]

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Třebíč také obce:

Řeky[editovat]

Školství[editovat]

Základní školy[editovat]

Zřizované krajem[editovat]

Základní umělecké školy a jazykové školy[editovat]

Školská výchovná a ubytovací zařízení[editovat]

Gymnázia[editovat]

Střední průmyslové školy[editovat]

Střední odborné školy[editovat]

Střední odborná učiliště[editovat]

Vyšší odborné školy[editovat]

Vysoké školy[editovat]

Nemocnice[editovat]

Odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Okres Třebíč

Související články[editovat]

Externí odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 27-28.  
  2. ↑ a b c d e f g h i BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 115-116.  
  3. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. In: Sbírka zákonů. 1960. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  4. ↑ Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů. 1997. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  5. ↑ Ústavní zákon č. 176/2001 Sb., změna ústavního zák. o vytvoření vyšších samosprávných celků. In: Sbírka zákonů. 2001. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r TÁBORSKÝ, František. Hejtmanství třebíčské. 2. opravené a rozmnožené. vyd. Třebíč : František Lorenz, 1919. 40 s. Kapitola Horopis, s. 4-5.  
  7. ↑ a b c d *Český statistický úřad 30. červen 2005
  8. ↑ TÁBORSKÝ, František. Hejtmanství třebíčské. 2. opravené a rozmnožené. vyd. Třebíč : František Lorenz, 1919. 40 s. Kapitola Spojovací prostředky, s. 10-12.  
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Kraj Vysočina
okresy: Vlajka kraje Vysočina
největší města:
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okres_Třebíč&oldid=10408759“