Štěměchy
| Štěměchy | |
|---|---|
 Jižní pohled na Štěměchy | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′36″ s. š., 15°42′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 301 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,96 km²[2] |
| Katastrální území | Štěměchy |
| Nadmořská výška | 621 m n. m. |
| PSČ | 675 27 |
| Počet domů | 133 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Štěměchy 43 675 27 Předín ou.stemechy@tiscali.cz |
| Starostka | Zuzana Svobodová |
| Oficiální web: www | |
  Štěměchy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591815 |
| Kód části obce | 163317 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Štěměchy (německy Stienmiech, Stiemiech[4], dříve též Cziemichy, Styemyechy, Dsstiemyechy, Stzimiegy, Stiemniechy a Stěměchy[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, necelých 13 km západně od Třebíče. Žije zde 301[1] obyvatel. K obci patří též osada Dašov. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky. Obcí prochází silnice první třídy I/23.
Sousedními obcemi sídla jsou Chlístov, Želetava, Cidlina, Rokytnice nad Rokytnou, Předín, Římov a Lesná.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno Štěměchy se, podle historika L. Hosáka, vyvinulo ze staršího Dščiměchy (z roku 1464 doložena podoba Dštiměchy). Původní podoba Dščiměši (složená s dštíti - "pršet" a měch - "pytel") byla posměšnou přezdívkou jejích obyvatel. Podobná posměšná jména s -měchy ve druhé části jsou známa i z Čech (Strměchy, Trpoměchy) a Polska (Facimiechy, Paśmiechy, Parzymiechy).[6] Protože však v pozdějších zápisech již čteme podobu Strměchy i Střeměchy, odkazující k terénnímu reliéfu, lze se domnívat, že Hosákova úvaha nemusí být o mnoho přesnější, než tvar Dščiměchy, zapsaný do kroniky někým neznalým českého jazyka.[zdroj?]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy je uváděn Cuzkraj ze Štěměch, ten se majitelem vsi stal pravděpodobně jako sudí ze Znojma. V polovině 14. století pak byl majitelem vesnice Přibek a v roce 1368 byli majiteli vesnice Jindřich a Hugo ze Štěměch. V roce 1378 byl majitelem vsi Adam ze Štěměch, v tomto roce je také poprvé zmíněna tvrz ve Štěměchách. V roce 1386 pak vesnici koupil Petr Hecht z Rosic, Hechtové z Rosic vesnici vlastnili i roku 1408, kdy byla tvrz pobořena a vesnice zabrána Hynkem z Valdštejna. Vznata Hecht z Rosic se však bránil u soudu a vesnici tak dostal zpět do svého majetku. V roce 1450 Hechtové z Rosic vymřeli a jejich majetky pak zastavil Jiří z Poděbrad těšínskému knížeti Přemkovi, který pak roku 1464 prodal vesnici Oldřichu Mládenci z Miličína, ten v roce 1466 získal i již pustou blízkou vesnici Dašovice. Později od Jiřího z Poděbrad dostal i zbylé vesnice heraltického panství. V roce 1486 Vladislav Jagellonský potvrdil Přibíkovi Mládenci z Miličína právo na majetky v panství.[5]
V roce 1505 Oldřich z Miličína prodal Štěměchy, Předín, část Zašovic, část Bransouz, část Hvězdoňovic a pusté vesnice Petrůvky, Březová, Bezděkov, Dašovice, Svojkovice, Jenišov a Čížov[7] Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna a ty se tak staly součástí brtnického panství. V roce 1585 pak přešly Štěměchy do majetku Zdenka, který zdědil sádecké panství a tak se staly součástí sádeckého panství. Panství však bylo konfiskováno a roku 1622 je získal Thomas Cerboni. V roce 1678 zadlužené panství zakoupil Bohumír Antonín Walldorf. Mezi lety 1771 a 1772 došlo k velké neúrodě a hladomoru, který se dotknul i Štěměch. V roce 1796 vymřel rod Walldorfů a panství zdědil František Kajetán Chorynský z Ledské. V roce 1858 byl nedaleko vesnice založen železný důl Hubert. V roce 1864 byla postavena školní budova ve Štěměchách, hned v roce 1888 byla škola přestavěna na dvojtřídní. V roce 1931 byla školní budova zásadně rekonstruována. Po druhé světové válce odešlo mnoho občanů do pohraničí a škola byla změněna v jednotřídku. V roce 1970 pak byla školní budova generálně rekonstruována, ale již roku 1976 byla škola zrušena.[5]
V roce 1898 vznikla ve Štěměchách první perleťářská dílna, perleťáři se do vsi dostali z Předína. Roku 1899 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1908 byl založen jubilejní sad na návsi a také započala stavba silnice mezi Dašovem a Štěměchami. V roce 1910 byla v obci založena Omladina. Do první světové války narukovalo 97 občanů vesnice, celkem jich zahynulo 24, v roce 1920 byl odhalen pomník padlým občanům, roku 1926 pak byla na pomník přidána pamětní deska na ty občany, o kterých nebyla známa žádná zpráva. Roku 1923 pak byla obcí odkoupena tvrz a upravena jako školní hřiště, o rok později pak byl založen divadelní spolek Pokrok. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována a v roce 1936 byla přestavěna silnice z Markvartic do Předína, na její stavbě pracovalo mnoho nezaměstnaných dělníků ze Štěměch. Roku 1938 byla upravena nádrž na návsi a přestavěna na koupaliště, v témže roce odešlo do druhé světové války 35 občanů obce. Během války zemřelo 6 občanů vesnice.[5]
V roce 1950 bylo ve vsi založeno JZD, to však bylo zrušeno hned v roce 1953. Znovu založeno bylo v roce 1956, to bylo v roce 1960 sloučeno s JZD v Předíně a Horách pod JZD Horácko se sídlem v Předíně. To pak bylo v roce 1977 sloučeno do JZD Opatov, tam patřily JZD Štěměchy, Hory, Předín, Opatov, Brtnička, Kněžice, Brodce a Hrutov. Mezi lety 1952 a 1955 byla opravena silnice vedoucí přes Štěměchy, byl také upraven tok Římovského potoka a snížen kopec, přes který silnice vede. Roku 1955 byla opravena kaplička, boží muka a kříže v obci a okolí a v roce 1959 byla opravena a upravena tvrz. V šedesátých letech 20. století byla postavena prodejna Jednoty, obec byla kanalizována, byl také postaven kulturní dům. V roce 1960 zasáhl stodolu JZD velký požár. Mezi lety 1986 a 1988 byl v obci postaven sportovní areál a mezi lety 1987 a 1989 byla opět upravena tvrz.[5]
V roce 1996 byl v obci rozveden telefon, v témže roce byl komplexně rekonstruován kulturní dům. Roku 1998 byla rekonstruována kaplička Jana Nepomuckého, v témže roce byla vesnice plynofikována a byl rozveden vodovod. V roce 2001 byl vysazen strom tisíciletí a roku 2006 byla založena Stěměšská divadelní společnost a roku 2004 byl založen spolek Rytíři tvrze Štěměšské.[5] V roce 2010 byla rekultivována skládka na Vrchách, roku 2012 byla vystavěna Rozhledna Mařenka na hoře Mařenka. V letech 2015 a 2016 byla vesnice kanalizována a byla vystavěna čistírna odpadních vod. Roku 2014 byl upraven park Na Humnech, byla upravena náves a upraveny další zelené plochy ve vsi. Roku 2018 byla ve vsi vysazena lípa svobody a v roce 2019 byl obci udělen znak a prapor.[8]
Do roku 1849 patřily Štěměchy do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Štěměchy pod Předín, následně se obec osamostatnila.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 486 | 525 | 533 | 502 | 546 | 536 | 518 | 462 | 486 | 436 | 379 | 319 | 323 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Tvrz ve Štěměchách, od roku 1386 byla uváděna jako majetek Hechtů z Rosic, roku 1408, kdy ji pobořil Hynek z Valdštejna, se uvádí jako pustá.
- V katastru obce leží nejvyšší bod okresu Třebíč – hora Mařenka (711 m), na vrcholu jejímž vrcholu byla na podzim 2012 dokončena turistická rozhledna.
- kříž pod Štěměchami z roku 1878, rekonstruován v roce 2015[8]
- na návrší hory Mařenky se nachází šikmo zapuštěný kámen s nápisem Mariana a rokem 1689, kámen má být spojen s pověstí, že na místě měla být zavražděna mladá dívka[7]
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Každoroční Štěměšské historické slavnosti v podaní Rytířů tvrze štěměšské.[11] Pravidelně se v obci konají divadelní představení, plesy a volejbalový turnaj Štěměšský kačer. V roce 2011 bylo otevřeno muzeum Dašovský mlýn.[8]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Místní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1994 do roku 2002 a znovu od roku 2006 do roku 2014 zastávala funkci starosty Marie Báňová.[8] V letech 2002–2006 působil jako starosta Petr Bobek.[5] Od roku 2014 do roku 2018 vykonával funkci starosty Ing. Václav Křivan, od roku 2018 je starostkou Zuzana Svobodová.
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- František Hobza, 1878–1896
- Antonín Pecka, 1896–1911
- Jan Dokulil, 1911–1919
- František Sochna, 1919–1923
- Josef Dokulil, 1923–1927
- Josef Šabacký, 1927–1938
- Josef Kovář, 1938–1945
- Karel Heinige, 1945
- Josef Fenik, 1945–1950
- Ladislav Svoboda, 1950–1954
- Václav Pařízek, 1954–1976
- Emil Zvěřina, 1976–1980
- Pavel Bobek, 1990–1994
- Marie Báňová, 1994–2002
- Petr Bobek, 2002–2006
- Marie Báňová, 2006–2014
- Václav Křivan, 2014–2018
- Zuzana Svobodová, 2018–
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (39.1 %) | ČSSD (30.48 %) | ČSSD (30.9 %) | KSČM (16.76 %) | SPOLU (24.15 %) |
| 2. | KSČM (20.11 %) | KSČM (20.12 %) | KSČM (30.3 %) | ANO (16.16 %) | ANO (21.91 %) |
| 3. | ODS (13.96 %) | VV (11.58 %) | ANO 2011 (10.3 %) | ČSSD (14.97 %) | Piráti+STAN (14.6 %) |
| účast | 73.36 % (179 z 244) | 67.77 % (164 z 242) | 67.90 % (165 z 243) | 68.44 % (167 z 244) | 74.79 % (178 z 238) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[17] | 2012[18] | 2016[19] | 2020[20] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (44.24 %) | ČSSD (44.11 %) | ČSSD (25.53 %) | ODS+STO (24.52 %) |
| 2. | KSČM (20.35 %) | KSČM (31.37 %) | KSČM (17.02 %) | ANO (17.92 %) |
| 3. | DOHODA pro Vysočinu (10.61 %) | SPOZ (5.88 %) | KDU-ČSL (12.76 %) | Piráti (12.26 %) |
| účast | 47.70 % (114 z 239) | 45.90 % (111 z 244) | 38.93 % (95 z 244) | 43.80 % (106 z 242) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů). Volební účast byla 70.20 %, tj. 172 ze 245 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (151 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 74.39 %, tj. 183 ze 246 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (26 hlasů). Volební účast byla 73.22 %, tj. 175 ze 239 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (64 hlasů). Volební účast byla 73.11 %, tj. 174 ze 238 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (63 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (52 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (28 hlasů). Volební účast byla 69.48 %, tj. 173 ze 249 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (98 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (79 hlasů). Volební účast byla 71.66 %, tj. 177 ze 247 oprávněných voličů.[23]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Centrum obce
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Bedřich Böhm (1933–2018), meteorolog a klimatolog
- Karel Horký (1909–1988), hudební skladatel, používal i pseudonym Karel Studený
- Jan Ondrák (1884–?), legionář
- Bedřich Škrdla (1896–1945), legionář
Čestní občané[editovat | editovat zdroj]
- Karel Horký, jmenován čestným občanem v roce 1974[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 83.
- ↑ a b c d e f g h ŘEPOVÁ, Radka. Štěměchy 1279-2009. 1. vyd. Štěměchy: Obec Štěměchy, 2009. 35 s.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 557, 558.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 449 s. S. 414–419.
- ↑ a b c d Štěměchy 2009-2019. 1. vyd. Štěměchy: Obec Štěměchy, 2019. 40 s.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 305.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Archivovaná kopie. www.shs.shonik.com [online]. [cit. 2008-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-30.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Předín
- Dašovský mlýn s muzeem mlynářství
- Dašovice
- Seznam kulturních památek ve Štěměchách
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěměchy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Štěměchy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Štěměchy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
