Pozďatín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pozďatín
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce PozďatínVlajka obce Pozďatín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°14′9″ s. š., 16°2′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel159 (2023)[1]
Rozloha5,72 km²[2]
Katastrální územíPozďatín
Nadmořská výška464 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů76 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPozďatín 20
675 03 Budišov u Třebíče
fdundel@cbox.cz
StarostaIng. František Dundel
Oficiální web: www.pozdatin.cz
Pozďatín
Pozďatín
Další údaje
Kód obce591416
Kód části obce126845
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozďatín (česky do roku 1918 Pozdětín; německy Pozdiatin, Posdiatin[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 159[1] obyvatel.

Pozďatín se nachází asi 10 km severozápadně od Náměště nad Oslavou, vesnicí prochází silnice z Kojatína do Pozďatína, Smrku do Pozďatína a z Pyšele do Pozďatína. Na území obce se nachází několik rybníků.[5]

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Budišov, Kojatín, Pyšel a Studenec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Je pravděpodobné, že obec existovala už ve 12. či 13. století, avšak první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1358.[6] V roce 1358 již existovala ve vsi tvrz, na které sídlili Chřapek a Vojslav z Pozďatína. V roce 1378 zakoupil ves Michek ze Sedlce, ten pak roku 1387 prodal vesnici Ondřejovi z Pozďatína. V roce 1418 zakoupil vesnici Jan z Bohušic, ten pak zemřel v roce 1447 zadlužen a po jeho smrti byla vesnice prodána Mikulášovi Něprovi z Vojslavic, Mikuláš spojil Pozďatín s Vlčatínem, Hroznatínem a Bochovicemi. V roce 1497 pak pánové z Vojslavic prodali vesnice Zikmundovi Valeckému z Mírova, po něm je zdědil jeho bratr Markvart Valecký z Mírova. V roce 1556 získal Pozďatín a okolní vesnice Burian Osovský z Doubravice, který téhož roku prodal vesnici Oldřichovi z Lomnice a tím se stal Pozďatín součástí náměšťského panství.[7][5]

Později byl majitelem panství Karel starší ze Žerotína, jeho vychovával Pavel Novodvorský z Pozďatína, na počátku 17. století zakoupil náměšťské panství Albrecht z Valdštejna, posléze pak byli majiteli panství pánové z Verdenberka. V roce 1738 získala polovinu panství Marie Františka provdaná Kufštejnová, v roce 1752 však koupili panství Haugwitzové.[8][9] V roce 1888 byla ve vsi založena škola, ale již kolem roku 1840 působil ve vsi učitel, který učil po domech.[5] V roce 1900 vznikl v obci pěvecko-čtenářský spolek, v roce 1906 sbor dobrovolných hasičů a v roce 1924 byla v obci založena Domovina.[4]

Na počátku první světové války odešlo do bojů 47 občanů, celkem jich ve válce zemřelo 10. V roce 1921 byl na návsi odhalen pomník padlých občanů z Pozďatína.[9] V roce 1928 byla odvodněna velká část obce a v témže roce byla vybudována kanalizace ve vsi. V roce 1929 byla vesnice elektrifikována. Během druhé světové války bylo několik občanů totálně nasazeno na nucené práce, mezi popravenými občany byli členové organizací Maffie a Nemo Stanislav Dufek nebo pilot Karel Rybníček, který zahynul při letecké nehodě na konci války.[9]

Po skončení druhé světové války bylo roku 1956 ve vsi založeno JZD, v roce 1971 bylo sloučeno s JZD Pyšel a později s JZD Vladislav. V roce 1974 byly cesty ve vsi vyasfaltovány, v roce 1976 byla vybudována požární nádrž a roku 1984 byla postavena budova Jednoty. Mezi lety 1974 a 1976 byl přestavěn kulturní dům.[9]

Mezi lety 1980 a 1990 byl Pozďatín součástí obce Pyšel a po osamostatnění byla v roce 1992 postavena nová železniční zastávka na trati mezi Křižanovem a Studencem. Obec byla plynofikována a mezi lety 2001 a 2002 byla vybudována čistička odpadních vod a rozvedena kanalizace. V roce 2013 byla provedena revitalizace vesnice, kdy byly vybudovány nové asfaltové cesty a chodníky. V roce 2019 byly připraveny parcely pro stavbu rodinných domů, které byly v roce 2021 prodány koncovým zájemcům.[10]

Do roku 1849 patřil Pozďatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Pozďatín pod Pyšel a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[11] Do roku 1962 byla součástí obce Pozďatín i obec Kojatín,[4]

Vývoj počtu obyvatel Pozďatína[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 193 219 252 225 236 240 228 226 219 222 226 193 191

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Pozďatín
2006[13] 2010[14] 2013[15] 2017[16] 2021[17]
1. ČSSD (44.44 %) ČSSD (32.18 %) ČSSD (25.58 %) ANO (25.28 %) ANO (33.33 %)
2. KSČM (22.22 %) KSČM (18.39 %) KSČM (23.25 %) KSČM (18.39 %) SPOLU (17.28 %)
3. ODS (16.66 %) ODS (12.64 %) ANO 2011 (13.95 %) KDU-ČSL (12.64 %) SPD (14.81 %)
účast 72.00 % (108 z 150) 61.27 % (87 z 142) 63.04 % (87 z 138) 66.92 % (87 z 130) 62.79 % (81 z 129)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Pozďatín
2008[18] 2012[19] 2016[20] 2020[21]
1. ČSSD (39.02 %) KSČM (30.0 %) KSČM (17.3 %) KDU-ČSL (18.75 %)
2. KSČM (26.82 %) Pro Vysočinu (30.0 %) ČSSD (15.38 %) ANO (18.75 %)
3. ODS (10.97 %) ČSSD (18.57 %) STAN+SNK ED (15.38 %) STAN+SNK ED (16.66 %)
účast 57.34 % (82 z 143) 53.96 % (70 z 139) 38.52 % (52 z 135) 36.57 % (49 z 134)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 65.31 %, tj. 96 ze 147 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (68 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 70.92 %, tj. 100 ze 141 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (20 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (9 hlasů). Volební účast byla 74.81 %, tj. 101 ze 135 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (71 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů). Volební účast byla 81.06 %, tj. 107 ze 132 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (47 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (29 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 72.99 %, tj. 100 ze 137 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (52 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (47 hlasů). Volební účast byla 73.88 %, tj. 99 ze 134 oprávněných voličů.[24]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička Panny Marie na návsi[4], na jejím místě dříve stávala zvonička z roku 1882[9]
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého z 18. století[9]
  • Tvrz Pozďatín (14.–15. století) – sídlo místních vladyckých rodů, tvrz stávala nejspíše severně od obce v místě, kde stojí současná myslivna (a také novodobá střední škola). Tvrz mohla vzniknout v polovině 14. století, poprvé je však zmíněna až v roce 1458, roku 1556 byla tvrz i vesnice zakoupena Oldřichovi z Lomnice a posléze byla ves připojena k náměšťskému panství a tvrz tak zanikla.[7]
  • Pozďatínská lávka – zábavní, soutěžní akce pořádaná místním sborem dobrovolných hasičů na pozďatínském rybníce,[25] spočívající v přejíždění plovoucí lávky na kolech a v jiných disciplínách a konající se od roku 2003[26][27]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 105. 
  5. ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 280–284. 
  6. ↑ PILAŘ, Milan. Pozďatín na Třebíčsku oslaví výročí. Vysocina-news.cz [online]. 2008-7-30 [cit. 2008-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15. 
  7. ↑ a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 126–127. Dostupné online.
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99. 
  9. ↑ a b c d e f Historie [online]. Pozďatín: Obec Pozďatín [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Současnost [online]. Pozďatín: Obec Pozďatín [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 241. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ HAVLÍČKOVÁ, Veronika. Pozďatínská lávka [online]. [cit. 2009-07-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ NOVOTNÁ, Lenka. U rybníka ležely fošny, tak vznikla Pozďatínská lávka [online]. Třebíč: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. – Třebíčský deník, 2009-07-11 [cit. 2009-07-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  27. ↑ NOVÁK, Petr. Kudy z nudy: Pozďatínská lávka [online]. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism [cit. 2009-07-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pozďatín&oldid=22681823“