Litovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Litovany
Centrum Litovan s kaplí sv. Pia X.
Centrum Litovan s kaplí sv. Pia X.
Znak obce LitovanyVlajka obce Litovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel127 (2023)[1]
Rozloha6,64 km²[2]
Katastrální územíLitovany
Nadmořská výška413 m n. m.
PSČ675 57
Počet domů94 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLitovany 57
675 57 Rouchovany
obec@litovany.cz
StarostaPavel Franc
Oficiální web: www.litovany.cz
Litovany
Litovany
Další údaje
Kód obce591068
Kód části obce85898
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litovany (dříve Litavany[4], německy Littowan[5]) jsou obec v okrese Třebíč. Žije zde 127[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Litvané odvozené od jména litevské země. Litva byla ve střední Evropě známa díky křížovým výpravám proti Prusům (například výpravě Přemysla Otakara II. z roku 1255). První obyvatelé vesnice snad byli účastníci takového vojenského tažení. Zakončení -ovany bylo převzato ze jmen jiných vesnic, například blízkých Rouchovan nebo Dukovan.[6]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ze západu na východ vede přes území obce silnice z Radkovic u Hrotovic do Přešovic, přes severovýchodní výspu území obce prochází silnice z Přešovic do Rouchovan, na jižním okraji území obce prochází silnice z Přešovic do Újezda a k silnici II/400. Na východním okraji území obce vede severně směrem k Mstěnicím užitková silnice. Podél části severozápadní hranice prochází cyklostezka 401, přes východní část území vede zelená turistická stezka, podél jižního okraje území obce vede v údolí Rokytné žlutá turistická stezka.

Většina území obce je využívána zemědělsky, severní okraj území obce, západní část území obce a oblast Přírodního parku Rokytná na jihu a jihozápadě území obce jsou zalesněné.

Severně od zastavěného území obce pramení Boříkovský potok, ten pak teče severně a západně kolem samoty Boříkovský dvůr a následně teče západně, kde se po cca 3 km toku vlévá u Rouchovan do Rouchovanky. V zastavěném území obce pramení Litovanský potok, který teče jižně a po cca 0,5 km toku ústí do Mazného potoka, do Mazného potoka ústí i nepojmenovaný potok, který pramení západně od zastavěného území obce. Mazný potok pramení západně od hranic území obce a následně tvoří velkou část jihozápadní hranice obce, následně ústí do Rokytné, která pak tvoří velkou část jižní hranic obce.

Většina území obce je rovinatá a nachází se cca v 400 metrech nad mořem, níže se nachází jen údolí Mazného potoka a řeky Rokytné. Ty dosahují nadmořské výšky 350–375 metrů nad mořem. Na jihu obce se v údolí Rokytné nachází i pahorek s nadmořskou výškou 373 m.

Zastavěné území obce se nachází na téměř uprostřed území obce, blíže k východnímu okraji území obce. V severovýchodní výspě území obce se nachází samota Boříkovský dvůr. V údolí Rokytné se nachází na území obce Kašparův mlýn, těsně za hranicemi výše proti proudu Rokytné se nachází Újezdský mlýn.

Jižní část území obce se nachází v Přírodním parku Rokytná.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1338, kdy je uváděn Milota z Litavan.[8][4] Roku 1365 již měl Milota majetku také Mstěnice, ale již v roce 1368 společně s Ctiborem z Litavan prodali část Litovan Přibíkovi z Hudeřic.[4] V roce 1373 je zde uváděna tvrz Litovany, která náležela Ctiborovi z Litovan.[8] V roce 1385 prodal Jan z Litovan tvrz Janu z Vejtmíle. Na konci 14. století prodal Jindřich z Jevišovic dvůr v Litavanech Jílkovi z Litovan. V roce 1406 získal tvrz v Litovanech Vilém Čeněk z Drabolu, ale hned v roce 1412 odprodal tvrz a své majetky v Litovanech Vilémovi z Potštejna.[4]

V první polovině 15. století patřily Litovany Janovi z Litovan, jehož majetek po smrti v roce 1447 připadl jeho věřitelům Beneši z Krhova, Filipu z Lesonic a Mikulášovi Vidunovi z Dobronic a ti obratem prodali tyto majetky Volfovi ze Žerůtek. V roce 1493 patřila většina Litovan Václavovi z Kbelova, který pak odprodal majetky ve vsi Hynku z Bačkovic. Další část Litovan pak odkoupil jeho syn Adam z Bačkovic. V roce 1558 pak větší část Litovan odkoupil Jan Zelený z Říčan a připojil je tak ke krhovskému panství.[4]

Jan Zelený zemřel roku 1563, v roce 1570 pak byla vesnice postoupena Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice a Litovany se tak staly součástí hrotovického panství.[9] Následně pak hrotovické panství i s Litovany patřilo Frydrychovi ze Zahrádek a Jiřímu ze Zahrádek, kterému však bylo panství konfiskováno a následně je získal Jiří z Náchoda, v roce 1651 pak hrotovické panství získal Jiří Widmer, v roce 1672 pak Hrotovice získal Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfu. Pánům z Hirzenau patřilo hrotovické panství až do roku 1826, kdy je prodali Hubertovi z Harnoncourtu, který pak v roce 1845 prodal panství Jiřímu Sinovi, který již vlastnil Myslibořice a Dalešice. V roce 1882 pak zakoupil zadlužené panství Anton Dreher.[10]

Do historie místa se zapsal i obávaný loupežník Vilém Sudlice z Litovan, který se v roce 1408 stal nástupcem loupeživého rytíře Hynka Jevišovického z Kunštátu řečeného Suchý Čert na nedalekém hradě Rabštejn.[11]

Do roku 1849 patřily Litovany do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Litovany pod Biskupice a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Radkovice u Hrotovic, následně se obec osamostatnila.[12]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Litovany se nachází asi 7 km jižně od Hrotovic, protéká jí Litovanský potok, který se pod obcí vlévá do Mazného potoka a následně do Rokytné.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Biskupice-Pulkov, Újezd, Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Rouchovany a Přešovice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 376 414 472 437 379 402 411 337 298 235 213 159 149 130 120
Počet domů 60 64 68 72 72 75 86 90 79 72 66 82 90 91 94

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. května 2007.[15]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Litovany
2006[16] 2010[17] 2013[18] 2017[19] 2021[20]
1. ČSSD (43.82 %) ČSSD (28.43 %) ČSSD (22.22 %) ANO (40.24 %) ANO (40.0 %)
2. KDU-ČSL (20.22 %) KSČM (25.49 %) ANO 2011 (20.0 %) KDU-ČSL (15.85 %) SPOLU (31.42 %)
3. KSČM (19.1 %) KDU-ČSL (12.74 %) KDU-ČSL (17.77 %) KSČM (9.75 %) Piráti+STAN (12.85 %)
účast 77.39 % (89 z 115) 83.61 % (102 z 122) 72.80 % (91 z 125) 69.75 % (83 z 119) 67.31 % (70 z 104)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Litovany
2008[21] 2012[22] 2016[23] 2020[24]
1. ČSSD (40.54 %) KSČM (30.5 %) ANO 2011 (20.0 %) ANO (22.22 %)
2. KDU-ČSL (22.97 %) ČSSD (23.72 %) KSČM (20.0 %) ODS+STO (20.0 %)
3. KSČM (20.27 %) KDU-ČSL (20.33 %) ČSSD (18.18 %) ČSSD (15.55 %)
účast 60.66 % (74 z 122) 59.83 % (69 z 117) 48.28 % (56 z 116) 42.06 % (45 z 107)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (18 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 64.10 %, tj. 75 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 70.34 %, tj. 83 ze 118 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 78.63 %, tj. 92 ze 117 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (19 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 69.44 %, tj. 75 ze 108 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (38 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů). Volební účast byla 70.37 %, tj. 76 ze 108 oprávněných voličů.[27]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází moderní kaple svatého Otce Pia X. postavená v 60. letech minulého století a vysvěcená v roce 1970. Kaple, spadající do farnosti Biskupice, je jedním z mála katolických chrámů, který se podařilo postavit v době komunistické totality díky období tzv. pražského jara.[11]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 166–173. 
  5. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187. 
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 541, 542.
  7. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 8. 3. 2024
  8. a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 123. Dostupné online.
  9. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. OCLC 558971405 S. 140–145. 
  10. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 41–42. 
  11. a b Historie obce [online]. Litovany: Obec Litovany [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  12. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 161. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  15. Udělené symboly – Litovany [online]. 2007-05-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Kaple sv. Pia X. v Litovanech na Moravě. 30 let od posvěcení unikátní svatyně. Mezinárodní Report, 2000, 10 (listopad), s. 42–43.
  • PELÁNOVÁ Jarmila : Dějiny litovanského kostela 1969 – 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]