Třesov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třesov
Centrum Třesova
Centrum Třesova
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel100 (2023)[1]
Rozloha4,30 km²[2]
Katastrální územíTřesov
Nadmořská výška451 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřesov 6
675 02 Koněšín
obectresov@volny.cz
StarostaKarel Krčál
Oficiální web: www.tresov.cz
Třesov
Třesov
Další údaje
Kód obce550311
Kód části obce37460
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třesov (dříve též Střesov[4], německy Trzesow, Tresow[5]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina, 20 km na východ od Třebíče. Žije zde 100[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Okarec, Kozlany, Studenec a Třebenice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nabízí se několik možností výkladu jména vesnice. Jeho základem mohlo být osobní jméno Třěs (totožné s obecným třěs - "třesení") nebo jméno Třěš (domácká podoba některého jména začínajícího na Třěbo-, např. Třěbohost) a pak by místní jméno znamenalo "Třěsův/Třěšův majetek". Nebo za jméno vsi mohla být vzata jmenná podoba přídavného jména třěsový a jméno vesnice by pak označovalo místo, kde se třese půda. Poslední možnost je nejpravděpodobnější, ale kvůli nedostatku starých písemných dokladů nelze rozhodnout s jistotou.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.[5] Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova.[7] V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem,[8] přikoupen Oldřichem z Lomnice[9] do náměšťského panství.[8] Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[10]

V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[5]

Roku 1897 se Třesov odtrhl od Hartvíkovic. V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple sv. Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.[7]

Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[11]

Vývoj počtu obyvatel Třesova[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 169 153 179 185 157 166 193 160 179 151 119 109 98

Politika[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Třesov
2006[13] 2010[14] 2013[15] 2017[16] 2021[17]
1. ODS (28.07 %) TOP 09 (21.56 %) ČSSD (25.0 %) ANO (50.98 %) ANO (40.74 %)
2. KSČM (26.31 %) ČSSD (19.6 %) KSČM (25.0 %) KDU-ČSL (17.64 %) Piráti+STAN (16.66 %)
3. ČSSD (24.56 %) VV (17.64 %) ANO 2011 (17.3 %) ČSSD (7.84 %) SPOLU (14.81 %)
účast 70.37 % (57 z 81) 69.86 % (51 z 73) 71.23 % (52 z 73) 71.83 % (51 z 71) 69.62 % (55 z 79)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Třesov
2008[18] 2012[19] 2016[20] 2020[21]
1. SNK ED (26.66 %) KSČM (23.07 %) ANO 2011 (38.46 %) ANO (27.58 %)
2. ČSSD (26.66 %) ČSSD (20.51 %) STAN+SNK ED (17.94 %) KDU-ČSL (20.68 %)
3. KSČM (17.77 %) Pro Vysočinu (20.51 %) KDU-ČSL (12.82 %) Piráti (13.79 %)
účast 60.00 % (45 z 75) 54.05 % (40 z 74) 56.52 % (39 z 69) 40.26 % (31 z 77)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71.23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73.97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76.06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80.56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 66.23 %, tj. 51 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 74.67 %, tj. 56 ze 75 oprávněných voličů.[24]

Pamětihodnosti a kultura[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857,[5] socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938[25]) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.

Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  5. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 110. 
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 616, 617.
  7. a b Historie obce Třesov [online]. Třesov: Obec Třesov [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  8. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 314–317. 
  9. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 144. 
  10. Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  11. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 317. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  25. CHŇOUPEK, Petr. Tak trochu tajemné jméno na pomníku. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]