Červená Lhota (okres Třebíč)
| Červená Lhota | |
|---|---|
Červená Lhota s kostelem sv. Vavřince |
|
|
vlajka |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0634 590461 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Třebíč (CZ0634) |
| obec s rozšířenou působností: | Třebíč |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 7,40 km² |
| počet obyvatel: | 186 (2009) |
| zeměpisná šířka: | 49° 17' 6" s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 48' 21" v. d. |
| nadmořská výška: | 498 m |
| PSČ: | 675 07 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Červená Lhota Červená Lhota č. p. 30 675 07 Čechtín |
| starosta / starostka: | Eva Onderková |
| Oficiální web: http://cervenalhota.obec.cz Ofic. web OÚ: http://mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=2070 E-mail: cervenalhota@tiscali.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Červená Lhota (
Červená Lhota, něm. Roth Lhotta[1], nebo Rot Lhota (1939), odvozeno od podstatného jména lhůta, přívlastek červená vznikl později, dle barvy vnějšího a vnitřního nátěru zdejšího kostela a vnějšího nátěru bývalé tvrze.[2]) je obec nacházející se na západě Moravy, ve střední části okresu Třebíč, v kraji Vysočina. Červená Lhota leží v údolí Leštinského potoka 9, 3 km severozápadně od bývalého okresního města Třebíče a 9, 5 km jihovýchodně od města Brtnice. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 495 m n. m. (náves) a 566 m n. m. (blízký vrch).
Červená Lhota má k roku 2010 185 obyvatel.[3] Počátky obce souvisí s působením nedalekého třebíčského kláštera, který kolonizoval celé okolí dnešního města Třebíče. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1436.[4]
Rozloha Červené Lhoty dnes činí 7,41 km2[4] a obec je dnes členěna pouze na jednu místní část.[5] V jejích dějinách však byly jejími osadami také dnešní obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. Všechny se však roku 1867 osamostatnily.[6]
Obsah |
[editovat] Dějiny
Červená Lhota byla založena třebíčským klášterem snad již ve 12. století, případně začátkem 13. století. Benediktini tehdy ve vesnici založili kostel a faru.[7] Jejich stáří je odvozeno podle starého románského portálu kostela.[7] První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1436.[6]
Vzhledem k tomu, že byla obec v majetku třebíčského kláštera, působili zde manové. Man byl osobou, která byla zavázána třebíčskému klášteru svou poslušností. V případě nouze bývali manové povoláváni, aby přišli bránit klášter. Součástí jeho funkce mohla být i správa klášterního majetku v dané vesnici. V Červené Lhotě žili roku 1556 dokonce tři manové.[7] Jedno manství držel Jan Zarubský, druhé jistý Kuba, celé jeho jméno však není známo. Třetí pak spravovali dohromady Martin Vakunda a Martin Múdrý.[7] Ve vesnici žil v té době rovněž jeden dvořák jménem Jan Vacule. Ten byl povinen o svátcích svatého Václava a svatého Jiří odvádět za klášterní pozemky poplatek šestnáct grošů.[7] Dále je v Červené Lhotě tehdy uváděno 7 celoláníků, 1 podsedník, 3 čtvrtláníci a jeden mlynář jménem Jan Nachystal, který za robotu tehdy odváděl klášteru 15 grošů.[7]
Nezávislost na klášteru získala Červená Lhota patrně někdy v 15. století, kdy se dostala do rukou vladyků.[7] Roku 1436 tak měla v obci žít jistá Skonka z Červené Lhoty, která je tehdy zmiňována v souvislosti s tím, že měla spor s Janem z Meziříče a roku 1446 s Benešem z Boskovic.[7]
V 16. století pak patřila Červená Lhota rodině Zarubských, která se zde dokonce vystavěla zámeček a začala se psát jako Zarubští ze Červené Lhoty. Roku 1556 tak spravoval majetek Jan Zarubský, roku 1573 pak pánové Šťastný a Ctibor Zarubští. V kostele v nedalekém městě Brtnici se nachází náhrobek, na kterém je uveden ještě jistý Jindřich Zarubský, který měl zemřít roku 1571. Na náhrobku je uveden konkrétně nápis: „Tuto leží urozený pán Jindřich Zarubský Hofeřic a na Červený Lhotě, který život svůj dokonal v sobotu po všech svatých Léta Páně MDLXXI.“[7] Dle výpočtu podle dne v týdnu a data měl pan Jindřich Zarubský zemřít v sobotu 6. listopadu 1571.[p 1] O pochovaném Jindřichu Zarubském je ještě známo, že vdova po něm se jmenovala Markyta, zemřela roku 1584 a má náhrobek v kostele v Řeznovicích.[7]
Roku 1591 zakoupil Červenou Lhotu od bratrů Šťastného a Smila ze Zarubic Smil Osovský z Doubravice, který se začal psávat Smil Osovský z Dubravice na Třebíči a Červené Lhotě. Rodině Osovských z Dobravic tehdy patřilo třebíčské panství se zámkem v Třebíči, vesnice se tedy vlastně vrátila opět do rukou třebíčských pánů, kteří vystřídali klášter a byli jeho následovníky.[8]
Osadami Červené Lhoty byly do roku 1867 obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. V roce 1850 měla i s připojenými osadami 1274 obyvatel. V roce 1991 měla 221 obyvatel. Do obce patřily dva mlýny a dvě pily. Záložna zde byla zřízena v roce 1899 a pak po druhé světové válce.
V letech 2006-2010 působil jako starosta Miroslav Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Eva Onderková.
[editovat] Geografie
Červená Lhota je vesnice ležící v České republice. Podle historického rozdělení náleží Moravu, administrativně je řazena do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Nejbližším městem s rozšířenou působností je bývalé okresní město Třebíč ležící 9,3 km jihovýchodně od Červené Lhoty. Druhým nejbližším městem je Brtnice, která se nachází 9,5 km severozápadně od vesnice a leží již v okrese Jihlava. Sousedními obcemi jsou bývalé osady Červené Lhoty Čechtín a Číhalín. Červená Lhota leží v jedné třetině cesty mezi nimi.
[editovat] Demografie
| Červená Lhota Vývoj počtu obyvatel |
|||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok sčítání | Počet obyvatel | ||||||||||||
| 1869 | 375 | ||||||||||||
| 1880 | 337 | ||||||||||||
| 1890 | 309 | ||||||||||||
| 1900 | 343 | ||||||||||||
| 1910 | 339 | ||||||||||||
| 1921 | 326 | ||||||||||||
| 1930 | 323 | ||||||||||||
| 1950 | 257 | ||||||||||||
| 1961 | 259 | ||||||||||||
| 1970 | 232 | ||||||||||||
| 1980 | 221 | ||||||||||||
| 1991 | 207 | ||||||||||||
| 2001 | 188 | ||||||||||||
| 2006 | 188 | ||||||||||||
| 2007 | 185 | ||||||||||||
| 2008 | 184 | ||||||||||||
| 2009 | 186 | ||||||||||||
| Zdroj: Český statistický úřad[9] | |||||||||||||
Obec Červená Lhota měla roku 1869 celkem 375 obyvatel. Od té doby počet obyvatel dlouhodobě klesal, roku 2001 dosáhl počtu 188 obyvatel. Stejný počet obyvatel měla vesnice ještě roku 2006.[10] O dva roky později počet obyvatel poklesl až na spodní hranici k 184 obyvatelům.[11] V roce 2009 měla obec 186 obyvatel.[12] V současné době jich zde žije ještě o dva více, 349. Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 188 obyvatel, což tehdy byl nejnižší stav od roku 1869, z toho 86 žen a 102 mužů.[13] Nejvíce obyvatel pak bylo ve věku 20–29 let.[13] Národnostní složení obyvatel vesnice bylo poměrně homogenní – 151 obyvatel se hlásilo k národnosti české, 14 k národnosti moravské a ostatní národnosti nebyly zastoupeny vůbec.[13]
[editovat] Náboženství
Fara byla v Červené Lhotě již od založení tamního kostela.[8] Ten byl založen patrně již někdy ve 13. století. Písemná zmínka o existenci fary v Červené Lhotě je z roku 1400, kdy biskup Jan Mráz poukázal jistému knězi Zikmundovi, který byl oltářníkem Máří Magdaleny u svatého Jakuba v Brně, že má jakousi ztrátu jedna a půl kopy na faře v Červené Lhotě.[8] Dále poukázal také na ztráty na farách v Kamenici, v Lukách, ve Zhoři u Polné a v Koněšíně. Roku 1421 pak měl dle záznamů spravovat faru provisor benediktinek v Pustiměři jménem Jan.[8]
V 16. století nebyla fara pod katolickou správou. Tehdy i mnoho občanů nedalekého města Třebíče byly hojně protestantského vyznání. Důležité však je, že tehdy udělila faře patronát Kateřina z Valdštejna, manželka Smila Osovského z Doubravice a později zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, kterýžto sám byl velkým patronem protestantů na Moravě.[8]
Aby nad tím nadáním ocharnnou ruku drželi a při tom při všem vyživení, kteréž na ten čas služebníkům církevním v dotyčných místech vyměřeno jest, jak s desátku, platu, tak i z důchodu panství třebického, kterýž obzvláště k faře lhotské vychází, nyní i na časi budoucí zanechali.– Kateřina z Valdštejna, udělení patronátu faře v Červené Lhotě[8]
Dále jsou udáváni zde jako kazatel Jan Novokolínský roku 1609, roku 1624 pak Jakub Petroselius, syn pastora třebíčského. Ještě v době po Bitvě na Bílé hoře však na čas byla fara nekatolickou. Tehdy obsluhovali farníci z Červené Lhoty i fary v Beneticích a Chlumu.[8] Po vydání Obnoveného zřízení zemského však byly nekatolíci v celé monarchii stíháni a i z Červené Lhoty byly nekatolíci vyhnáni pokud nepřešli na víru katolickou. Fara byla následně zrušena a vesnice přifařena k Třebíči.[8] Kaplan tehdy měl dojíždět z Třebíče do vesnice jednou za dva týdny v neděli. V roce 1670 pak byla fara přidělena do Kamenice a roku 1673 opět přifařena k Třebíči.[8] Pod třebíčskou správou zůstaa ož do roku 1785, kdy byla po předchozí přestávce opět obnovena, farníkem se tehdy stal P. Josef Scheiner.[8] Téhož roku byly založeny také obecní matriky.
Z 188 obyvatel bylo v roce 2001 136 věřících, z toho 130 se hlásilo k Římskokatolické církvi a dva obyvatelé k Českobratské církvi evangelické.[13] V obci se náchází farní kostel z první třetiny 13. století.
[editovat] Doprava
Do vsi vedou tři cesty. Z Číhalína a Čechtína vede silnice třetí třídy III/35111. Do Červené Lhoty se pak lze dostat ještě po silnici vedoucí přímo z hlavní silnice II/351. Silnice II/351 spojuje města Hrotovice, Třebíč, městys Kamenice a město Česká Bělá. Vesnice se nachází na mírném svahu klesajícícm od této silnice, proto je z ní vidět až u Čechtína.
S bývalým okresním městem Třebíčí je obec spojena autobusovou dopravou provozovanou společností TRADO-BUS,[14] která je součástí koncernu ICOM. Spoje jedou přes Okříšky,[14] Přibyslavice,[14] nebo Račerovice.[15]
V roce 2010 byla zprovozněna také cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs, která vede rovněž přes Červenou Lhotu.
[editovat] Památky a zajímavosti
Nejvýznamnější památkou v Červené Lhotě je farní kostel svatého Vavřince. Jádro stavby bylo postaveno v první třetině 13. století v románském slohu. Následně bylo zřejmě prodlouženo gotickou i renesanční přístavbou. Během úprav roku 1751 byl zvýšen západní přístavek o zvonicové patro a bylo vybudováno točité schodiště. Roku 1899 proběhly další stavební úpravy, při kterých byl stržen závěr kostela s apsidou, prodloužena loď, po obou stranách přistavěny kaple a následně zakončena novou apsidou. Ve věži jsou umístěny dva zvony z let 1505 a 1552. Mladší pochází ze zaniklé obce Stará Voda ve vojenském újezdě u města Libavá.
[editovat] Další památky
- Plastika sv. Rocha z 18. století
- Obecná škola z roku 1848, později jednotřídní
- Pošta z roku 1885, nyní už zrušená
- Historický kamenný můstek poblíž Fretychova Mlýna
[editovat] Lidé
- Jan Machoň – spisovatel a novinář
- Zdeněk Řezníček – básník, malíř a publicista
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ Odvozeno dle data bitvy u Lepanta, která proběhla 7. října 1571. Dle „Pětatřicátníci Plzeň. Událost [online]. petatricatnici.eu, 2010, [cit. 2010-10-02]. Dostupné online. “ tento den byl pátek, z čehož vyplývá, že první sobota po 1. listopadu (Svátek Všech svatých) vychází na den 6. listopadu 1571.
[editovat] Reference
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55.
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Červená Lhota, s. 218.
- ↑ Ministerstvo vnitra, odbor informatizace veřejné správy, oddělení analýz, projekce a programování. Počty obyvatel v obcích [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2010-01-01, [cit. 2010-09-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Města, obce a vesnice v ČR. Červená Lhota [online]. obce-mesta.info, [cit. 2010-10-03]. Dostupné online.
- ↑ MVČR. Adresy v České republice [online]. mvcr.cz, [cit. 2010-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Třebíčsko. Příprava vydání Radovan Zejda, Vladimír Brauner, Barbora Zejdová, Vlastimil Toman. Třebíč : Nakladatelství SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-9. S. 48.
- ↑ a b c d e f g h i j Třebický okres. s. 220
- ↑ a b c d e f g h i j Třebický okres. s. 221
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2006 [XLS]. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, 2006-01-01, [cit. 2009-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2008 [XLS]. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, 2008-01-01, [cit. 2009-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2009 [XLS]. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, 2009-01-01, [cit. 2009-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Praha : Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-08-24, [cit. 2009-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c server IDOS.cz a TRADO-BUS. Detail spojení - Třebíč,aut.nádr. » Červená Lhota [online]. Praha : IDOS.cz, 2009-01-01, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.
- ↑ server IDOS.cz a TRADO-BUS. Detail spojení - Třebíč,aut.nádr. » Červená Lhota [online]. Praha : IDOS.cz, 2009-01-01, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.
[editovat] Literatura
- ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. Příprava vydání Radovan Zejda, Vladimír Brauner, Barbora Zejdová, Vlastimil Toman. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Červená Lhota, s. 48–49.
- DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Červená Lhota, s. 218–222.
[editovat] Externí odkazy
 |
Bransouze | Kouty | Čechtín | |
| Číchov |  |
|||
 Červená Lhota  |
||||
 |
||||
| Přibyslavice | Číhalín | Okřešice |
