Boskovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boskovice
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí

Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí

znak obce Boskovicevlajka obce Boskoviceznakvlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0641 581372
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Blansko (CZ0641)
obec s rozšířenou působností: Boskovice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 27,83 km²
počet obyvatel: 11 417 (1. 1. 2012[1])
zeměpisné souřadnice: 49° 29′ 16″ s. š., 16° 39′ 36″ v. d.
nadmořská výška: 381 m
PSČ: 680 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Městský úřad Boskovice
Masarykovo nám. 2
680 18 Boskovice
starosta / starostka: Ing. Jaroslav Dohnálek
Oficiální web: http://www.boskovice.cz
E-mail: mu@boskovice.cz

Boskovice
Red pog.png
Boskovice
Boskovice, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Boskovice (německy Boskowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severozápadně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá. V roce 2011 zde žilo přes 11 tisíc obyvatel. Historické jádro města včetně ghetta je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Obsah

Historie[editovat]

Hrad v Boskovicích

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice měli právo užívat od roku 1255.

K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.[2] V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátila jen hrstka.[3]

Do roku 1792 Boskovice patřily do Olomouckého kraje. Změnou však byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 a Boskovice přešly pod okres Blansko.

Majitelé Boskovic[editovat]

Prvními majiteli města i hradu jsou páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrací Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesouvá na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech přebírají panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získává Boskovice rod Ditrichštejnů. Jako posledním majitelem města se stává rod Mensdorff-Pouilly, kteří město převzali v 50. letech 19. století.

Vývoj názvu města[editovat]

Název Boskovic se dle záznamů vyvíjel postupně z Boskoviz v roce 1222 přes Boskowitz (1308), neopevněné městečko Bozkowicz (1632), ex oppido Bosskowicz (1708/12), obec Boskowitz Olomoucký kraj (1751), Boskowitz Brněnský kraj (1848), obec Boskovice okres Boskovice (1850–1950), Boskowitz / Boskovice (1939–45) až po současné (od roku 1961) Boskovice okres Blansko.

Pamětihodnosti[editovat]

Radniční věž a v pozadí kostel sv. Jakuba Staršího
Související informace naleznete v článcích Seznam památek v Boskovicích a Seznam kulturních památek v Boskovicích.

Velká židovská komunita obývala židovské město, z něhož se zachovalo několik domů, synagoga, židovský hřbitov a jedna původní brána.

Rodáci a významní obyvatelé[editovat]

Související informace naleznete v článku Seznam rodáků a obyvatel Boskovic.

V Boskovicích žila či se narodila řada významných osobností, jak pedagogové, tak osoby kulturně či sportovně činné. Jedním z nich byl i například objevitel Věstonické Venuše Karel Absolon, členové místního Musejního spolku a dlouholetí badatelé na 15 km vzdáleném keltském oppidu Staré Hradisko František Lipka a Karel Snětina, malíř František Řehořek (podle nějž byl pojmenován přírodní park Řehořkovo Kořenecko), dále Yvetta Hlaváčová, jež reprezentuje republiku v dálkovém plavání či Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka.

Seznam místních částí[editovat]

Příroda[editovat]

  • Přírodní památka Lebeďák
  • Vodní nádrž Boskovice – vstup je povolen pouze na hráz a je zakázáno koupání.
  • Melkovské údolí – za lesem Doubravou na Melkovském potoce, mezi přehradou a osadou Melkov - výjimečná jarní květena, pole petrklíčů a devětsilů.
  • Pilské údolí – v údolí bývaly tři vodní mlýny, každý s vlastním rybníkem, v současné době jsou zde rybníky dva a jeden dochovaný mlýn.
  • Vratíkovský kras – přírodní rezervace s krasovými jevy rozkládající se východně od Boskovic.

Pravidelné akce[editovat]

  • Kulturní festival Unijazz
  • Pravidelně se koná jarní sraz Velorexů.
  • Sraz Boskovického sedmizubce
  • Festival Boskovice každoročně druhý víkend v červenci
  • Hradhouse
  • Festival dechových orchestrů Josefa Růžičky
  • Husí slavnosti
  • Vánoční jarmark

Partnerská města[editovat]

Přeskrajová spolupráce[editovat]

Fotogalerie[editovat]

  • Hrad Boskovice

  • Vstupní brána Boskovického hradu

  • Zámek Boskovice

  • Stará radnice

  • Kostel sv. Jakuba Staršího

  • Kostel sv. Jakuba Staršího, vnitřek

  • Větší synagoga

  • Židovský hřbitov

  • Muzeum v Boskovicích

Odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Boskovice

Reference[editovat]

  1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. ↑ Židovské město v Boskovicích, Tournavigator.cz
  3. ↑ BRÁNSKÝ, Jaroslav. Boskovice v proměnách času. Brno : Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. S. 14.  

Související články[editovat]

Externí odkazy[editovat]

Město Boskovice

Bačov | Boskovice | Hrádkov | Mladkov | Vratíkov
Města, městyse a obce okresu Blansko
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice u Boskovic • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky
legenda: město, městys .
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boskovice&oldid=10408588“