Páni z Kunštátu a Poděbrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Páni z Kunštátu a Poděbrad
Páni z Kunštátu.gif
Znak pánů z Kunštátu z pergamenových přebalů nejstarších Knih zemských trhových
Země České království
Zakladatel Gerhard ze Zbraslavi
Rok založení Před rokem 1240
Vymření po meči 1647
Vymření po přeslici 1686
Větve rodu Jevišovická, stařechovicko-skalská, líšnická, kunštátská, poděbradská, lysická, boleradicko-loučská

Páni z Kunštátu a Poděbrad byli původně moravským šlechtickým rodem, za jehož prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi († kolem 1240), který bývá v literatuře často mylně zaměňován se svým vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Rozrodem tohoto významného rodu vzniklo několik větví, které spojoval erb vrchních pruhů. Jejich příslušníci zastávali celou řadu vysokých zemských úřadů a působili i ve funkcích provinciálních správců a královských purkrabí. Nejznámějším představitelem rodu byl v 15. století český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První předci jsou uváděni už na začátku 13. století. Zakladatelem rodu byl Gerhard ze Zbraslavi (či Heralt), který se uvádí v listinách v letech 12221240. Jeho synové založili čtyři větve a později přibyly další tři. Nejstarší linií se stala buzovská, která vlastnila Napajedla či Moravskou Třebovou a která vymřela v 15. století. Jeho syn Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Syn Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným šlechtickým fundátorem. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem města Kunštát, po kterém rod nesl jméno, a kunštátské linie. A další Gerhardův syn Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (1261-1291), který založil v blízkosti Brna hrad Obřany.

Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu měl syna Bočka z Jevišovic (1277-1314), který založil jevišovickou větev, která měl statky jak v Čechách, tak i na Moravě, dále syny Bohuše a Kunu. Jejich potomci pokračovali v dalším rozrodu rodu. Jan z Kunštátu (1373) založil stařechovicko-skalskou větev, Boček z Líšnice (1348-1353) založil líšnickou větev a Gerhard z Kunštátu a jeho syn Smil z Kunštátu (1349-1353) pokračovali v kunštátské větvi. Další Gerhardův syn Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350-1373) založil poděbradskou větev, syn Kuna z Kunštátu a Lysic (1351-1365) lysickou větev, které z počátku měla statky především na Moravě jako Blansko či Rájec a později v Čechách (Častolovice, Kostomlaty), a Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350-1371) boleradicko-loučskou větev, která vlastnila Boleradice i Vizovice.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století se však došlo k počátku rozpadu kunštátského majetku. Již před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve – lysická a boleradicko-loučská, do konce 15. století další dvě a v 16. století dožíval rod pouze ve dvou rodových větvích. Jejich osud se naplnil koncem 16. století a celý rozrod vyhasl až knížetem Karlem Bedřichem z Minsterberka v roce 1647. Jeho dcera Eliška Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černé pruhy.

Známí představitelé rodu[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Kuny z Kunštátu - rok 1286
Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad
Pečeť Jana Kuny z Kunštátu, pozdějšího zemského hejtmana

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či Pernštejny.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]