Johana z Rožmitálu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johana z Rožmitálu
Česká královna
Smíchov 729, Johana z Rožmitálu.jpg
Johana z Rožmitálu
Korunovace 1458
Narození cca 1430
Rožmitál pod Třemšínem
Úmrtí 12. listopadu 1475
Mělník
Předchůdce Alžběta Lucemburská
Následník Barbora Braniborská (1464-1515)
Panovník Jiří z Poděbrad
Potomci Hynek z Poděbrad
Rod Lvové z Rožmitálu
Otec Jan z Rožmitálu
Matka Ludmila ze Strakonic

Johana z Rožmitálu (* kolem 1430?12. listopad 1475, Mělník) byla česká královna a manželka Jiřího z Poděbrad. Stejně jako její manžel i Johana byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.

Sňatek s Jiřím z Poděbrad[editovat | editovat zdroj]

Johana se za Jiřího z Poděbrad vdala roku 1450, rok po smrti jeho první manželky Kunhuty (iniciátorem tohoto sňatku byl pravděpodobně Johanin bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu, protože otec jí zemřel už v jejím dětství). Manželství katoličky s husitským magnátem bylo příkladem náboženské snášenlivosti, snad i to byl jeden z důvodů sňatku. Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce se šesti dětmi.

Nedlouho po sňatku, v roce 1452, se obratný Jiří stal českým zemským správcem krále Ladislava Pohrobka. Když Ladislav Pohrobek zemřel v roce 1457 na leukémii, vyvstala otázka, kdo bude po bezdětném Ladislavovi králem. V Čechách a Uhersku se jeho nástupci stali představitelé domácí šlechty - Matyáš Korvín v Uhersku a Jiří z Poděbrad v Českém království. Po boku Jiřího se tak Johana stala v roce 1458 korunovanou královnou.

Královna Johana[editovat | editovat zdroj]

Johanna byla velkou Jiřího oporou také v politice, kdy mu byla nejen rádcem, ale sama se na ní aktivně podílela – účastnila se jeho politických jednání. Získala si ovšem uznání i jako manželka a matka. Ke svým vlastním i nevlastním dětem do králova sídla na Starém Městě v Praze přijala i mladičkého Matyáše Korvína a saskou princeznu.

Johana svému bratrovi Lvovi propůjčila svůj průvodní list na cestu po západní Evropě v letech 1465-7 a prosadila svého synovce Zdeňka Lva za člena zemské rady. Pro manžela dala zhotovit tzv. Modlitební knihu krále Jiřího s krásnými ilustracemi. Když roku 1464 papež Pavel II. prohlásil Jiřího za kacíře a uvrhl Čechy do klatby, vztahovalo se to i na jeho ženu a děti.

V srpnu 1470 svolala královna zemskou hotovost a v jejím čele se vydala proti vojsku Matyáše Korvína. Jako královně-vdově (Jiří zemřel v roce 1471) se jí podařilo prosadit Jiřího záměr, aby se českým králem stal Vladislav Jagellonský. Nový král si byl dobře vědom významu osobnosti královny-vdovy a Johana mu byla velkým pomocníkem.

Roku 1473 Johana zahájila zemský sněm v Benešově, kde stavům připomněla politický odkaz svého manžela a jeho snahu o kompromis mezi katolicismem a utrakvismem. Asi od roku 1473 Johana přesídlila do sídla českých královských vdov, věnného města Mělníka. Zdejší královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla odkázala šest tisíc hřiven stříbrných.

Královna Johana zemřela 12. listopadu 1475. Podle své poslední vůle měla spočinout v mělnickém kostele, jiné prameny však uvádějí, že byla pohřbena v chrámu sv. Víta vedle Jiřího z Poděbrad a pohřbu se zúčastnil i Vladislav Jagellonský.

Zřejmě nejvýznamnější z jejích pěti potomků je Hynek z Poděbrad, představitel literární renesance v českých zemích.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • BENEŠ, František. Johana z Rožmitálu a královna Johana. Vlastivědný sborník Podbrdska 7, Příbram 1978, s. 157-255.
  • MACEK, Josef. Jiří z Poděbrad. Praha, 1967.
  • URBÁNEK, Rudolf. Husitský král. Praha, 1926.
  • URBÁNEK, Rudolf. Věk poděbradský. 4 svazky. Praha, 1915–1962.


Česká královna
Předchůdce:
Alžběta Lucemburská
1458 - 1471
Johana z Rožmitálu
Nástupce:
Barbora Braniborská