Jevišovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jevišovice
Starý zámek v Jevišovicích

Starý zámek v Jevišovicích

znak obce Jevišovicevlajka obce Jevišoviceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0647 594202
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Znojmo (CZ0647)
obec s rozšířenou působností: Znojmo
pověřená obec: Znojmo
historická země: Morava
katastrální výměra: 7,86 km²
počet obyvatel: 1 132 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 352 m
PSČ: 671 53
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Jevišovice 56
67153 Jevišovice
starosta / starostka: Mgr. Pavel Málek
Oficiální web: http://www.jevisovice.cz
E-mail: jevisovice@volny.cz

Jevišovice
Red pog.png
Jevišovice
Jevišovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jevišovice (německy Jaispitz)[2] jsou město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 16 km severozápadně od Znojma na řece Jevišovce. V roce 2011 zde žilo přes 1 tisíc obyvatel. Historické jádro města bylo roku 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[3]

V obci sídli AGRO Jevišovice a. s., která obhospodařuje rozsáhlé pozemky v České republice a na Ukrajině.[4] Je jedním z největších českých chovatelů kuřat, jediným českým a evropským chovatelem jatečních krokodýlů (na farmě ve Velkém Karlově)[5] a prostřednictvím dceřiné společnosti ZEVO provozovatel největší bioplynové stanice ve střední a východní Evropě (rovněž ve Velkém Karlově). Od roku 2011 je součástí Agrofert Holding Andreje Babiše.

V Jevišovicích se nachází ZŠ Jevišovice. Do této školy chodí děti i z okolních obcí. Škola má vlastní jídelnu, školní družinu, tělocvičnu. Jsou tam také moderní učebny s PC projektory.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka o tomto městu pochází z roku 1286, kdy město patřilo Bočkovi z Kunštátu. Později se Jevišovice staly centrem husitství na jihozápadní Moravě. Kunštátové sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření tohoto rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíku Raduitovi de Souches, proslulému jako obránce Brna proti Švédům (v regionu známý mj. jako zakladatel poutní kaple v nedalekých Hlubokých Mašůvkách).

Samotné Jevišovice byly vždy moravským městem (roku 1880 zde žilo z 1237 obyvatel 1231 občanů české národnosti, roku 1930 z 1092 obyvatel 1053 občanů české národnosti), kde se dařilo nejrůznějším živnostem, řemeslům (existovalo zde 8 cechů) a spolkům (v roce 1898 došlo například k ustavení Sokola). Zajímavé je historické jádro města s budovami z 18. a 19. století, řada soch, převážně z 18. století a farní kostel sv. Josefa z roku 1830. Nedaleko Jevišovic se nachází přehrada, vystavěná v letech 1894–1897 jako zábrana proti povodním, která patří k nejstarším ve střední Evropě.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jevišovicích.

Starý hrad u Jevišovic[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Starý hrad v Jevišovicích.

Proti dnešnímu Starému zámku v Jevišovicích se na ostrohu na protějším břehu Jevišovky již v katastru obce Střelice nalézá významná archeologická lokalita – výšinné sídliště. Využívané bylo s přestávkami od eneolitu do středověku, kdy byl místní hrad roku 1421 zničen a nahrazen hradem v Jevišovicích. Zdejší výkopy moravského archeologa Jaroslava Palliardiho významně přispěly k poznání chronologie období eneolitu v Česku.[6]

Starý zámek[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na skalnatém ostrohu nad údolím Jevišovky, kde byl vybudován Sezemou z Kunštátu mezi roky 14231426 náhradou za zbořený „Starý hrad“ na protějším břehu. Hrad je připomínaný poprvé roku 1432 a již nedlouho poté, roku 1468 odolal pokusu o dobytí vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Nápis na schodišťové věži z roku 1564 svědčí o tom, že jevišovická větev pánů z Kunštátu přestavěla hrad v 16. století na renesanční zámek. Kunštáti sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíku Raduitovi de Souches. On a jeho potomci realizovali před rokem 1686 raně barokní přestavbu zámku. Její součástí je raně barokní kaple sv. Ludvíka se zachovalým mobiliářem. Stavební úpravy na zámku provedla v 19. století i hrabata Ugarte, v jejichž držení byl zámek v letech 1736–1879. Jeho posledními soukromými majiteli byli Offenheimové z Potexinu, kteří jej drželi od roku 1916.

V současnosti zámek patří Moravskému zemskému muzeu v Brně a je veřejnosti přístupný. Součástí expozic je přístupný depozitář lidového nábytku, prezentace hradní kuchyně či archeologická sbírka Františka Vildomce, významného amatérského archeologa působícího na Znojemsku v 1. polovině 20. století; připravována je expozice historie Jevišovicka. V současné době dokončuje MZM kompletní rekonstrukci a památkovou obnovu zámku.

Nový zámek[editovat | editovat zdroj]

Nachází se jihovýchodně od středu města, kde nechal počátkem 80. let 17. Louis Raduit de Souches století vybudovat dřevěný barokní lovecký zámeček. V roce 1879 nechal na jeho místě Karel Locatelli postavit vídeňskými architekty objekt ve stylu windsorské neogotiky, který se v nezměněné podobě dochoval dodnes. Jeho posledními soukromými majiteli byli Larischové – Mönnichové. Po roce 1948 je zámek využíván jako domov důchodců. V sepětí s celoročně přístupným anglickým parkem a hodnotnými barokními a empírovými sochami pohledově mimořádně působivý.

Kostel svatého Josefa[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Josefa

Farní kostel sv. Josefa, mohutná empírová stavba z roku 1830, tvoří spolu se Starým zámkem pohledovou dominantu městečka. Nahradil zrušený kostel sv. Mikuláše, který stával na dnešním hřbitově. Každou neděli je zde sloužena mše svatá.

Přehrada na řece Jevišovce[editovat | editovat zdroj]

Přehrada na řece Jevišovce je jedna z nejstarších vodních nádrží ve střední Evropě. Byla vystavěna v letech 1894–1897 jako zábrana proti povodním a díky svému technickému řešení byla vyhlášena technickou památkou.

Budova Komenia[editovat | editovat zdroj]

Tuto budovu školy dal zbudovat v roce 1926 majitel panství Vilém Offenheim. Nazývá se Komenium, protože na průčelí budovy je umístěna plastika Jana Amose Komenského.

Další památky[editovat | editovat zdroj]

  • Pohřební kaple hrabat Ugartů – klasicistní na kruhovém půdorysu
  • Socha sv. Floriána – na náměstí Jiřího z Poděbrad, z konce 18. stol.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – na Ugartově náměstí z pol. 18. stol.
  • Socha sv. Aloise a sv. Josefa – před kostelem, z roku 1749 a 1743
  • Boží muka se soškami sv. Rocha, Sv. Šebestiána a Sv. Floriána
  • Kašna na Ugartově náměstí – ze 17. stol.
  • Fara na náměstí Jiřího z Poděbrad
  • Historická sýpka naproti kostelu
  • Pomník na vrchu Žalově – Kalich

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 100.  
  3. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  4. AGRO Jevišovice
  5. AGRO Jevišovice
  6. NPU, Jevišovice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]