Višňové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o Městysi na Znojemsku. Další významy jsou uvedeny v článku Višňové (rozcestník).
| Višňové | |
|---|---|
zámek Višňové |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0647 595071 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Znojmo (CZ0647) |
| obec s rozšířenou působností: | Znojmo |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 15,3 km² |
| počet obyvatel: | 1117 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 59′ 13″ s. š., 16° 8′ 54″ v. d. |
| nadmořská výška: | 338 m |
| PSČ: | 671 38 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa úřadu městyse: | Višňové 212 67138 Višňové u Znojma |
| starosta / starostka: | Mgr. Vladimír Korek |
| Oficiální web: http://www.visnove.cz E-mail: obec.visnove@tiscali.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Městys Višňové se nachází v okrese Znojmo, kraj Jihomoravský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1132 obyvatel.
Obsah |
Historie[editovat]
První písemná zmínka o obci s tvrzí, na které sídlili Jan a Matouš z Višňové, pochází z roku 1234. V 15. století byla v majetku vladyků z Petrovce, mezi dalšími majiteli i páni z Lipé či Zahrádečtí ze Zahrádek, z kterých Jan povolal do městečka (povýšení snad 1529-1530) novokřtěnce. [1] Na počátku 18. století postaven zámek na místě tvrze, v blízkosti romantický přírodní park na ploše 15 ha (roste zde nejmohutnější cedr libanonský v Česku). Od roku 1836 v držení rodu Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden, posledním majitelem byl hrabě Felix. [2]
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[3]
Pamětihodnosti[editovat]
- Zámek Višňové
- Kostel svatého Jana Křtitele, původně gotický z přelomu 13.-14. století, 1894-1901 romantické úpravy
- Socha svatého Floriána z první poloviny 18. století
- Socha svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století
- Větrný mlýn z roku 1910, vybudován na popud Ferdinanda hraběte Spiegel-Diesenberg, později doplněno elektromotorem, po válce odstaven
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ DAVID, Vladimír; SOUKUP. Velká turistická encyklopedie. Jihomoravský kraj. Praha : Euromedia Group, k.s., 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7. S. 268. (čeština)
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v Českých zemích. Praha : Mladá Fronta, 1999. 328 s. ISBN 978-80-204-2349-8. (čeština)
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
Literatura[editovat]
- HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s.
