Bítov (okres Znojmo)
| Bítov | |
|---|---|
Ulice Bítova si dosud ponechaly svůj původní ráz |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0647 593753 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Znojmo (CZ0647) |
| obec s rozšířenou působností: | Znojmo |
| pověřená obec: | Vranov nad Dyjí |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 6,06 km² |
| počet obyvatel: | 152 (29. 4. 2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 56′ 12″ s. š., 15° 43′ 45″ v. d. |
| nadmořská výška: | 428 m |
| PSČ: | 671 10 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Bítov 3 67110 Uherčice |
| starosta / starostka: | René Jelínek |
| Oficiální web: http://www.obecbitov.estranky.cz/ |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Bítov (německy Vöttau)[1] je obec okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, zhruba 25 km severozápadně od Znojma. V roce 2011 zde žilo 152 obyvatel.
Obsah |
Historie[editovat]
První písemné zmínky o Bítově pocházejí z roku 1056. Na místě, kde již od dob Velké Moravy stávalo dřevěné hradiště, byl vybudován i Hrad Bítov. V roce 1085 je Bítov vzpomínán jako zeměpanský hrad spravující provincii bítovskou. V roce 1233 dobyl bítovský hrad rakouský vévoda Fridrich Bojovný, který zde nechal postavit břitovou útočištnou věž (nejstarší část dnešního hradu). Ve stejném roce však hrad kapituloval markraběti Přemyslovi. Roku 1277 se Bítov počítá mezi královské hrady. V roce 1298 (dědičně pak od roku 1307) získává bítovské panství rod Bítovských z Lichtemburka. Roku 1572 vymírají Lichtemburkové po meči – Bítovské panství kupují Streinové ze Švarcenavy, kteří zde však dlouho nevydrží a po 25 letech užívání jej prodávají Jankovským z Vlašimě. Když v roce 1734 vymírá rod Jankovských z Vlašimě, přechází panství po dlouhých jednáních do držení hrabat z Daunu. Roku 1755 vypukla na bítovských državách selská vzpoura. Po vymření Daunů v roce 1904 se zde krátce po sobě vystřídají Haugvicové z Náměště nad Oslavou a polské rody Zamoiských a Radzivillů. Až roku 1912 kupuje bítovské panství Jiří Haas z Haasenfelsu. Poslední soukromý majitel, Jiří baron Haas umírá v roce 1945. Po jeho smrti přechází hrad do držení státu.
Starobylý význam Bítova se v církevních kruzích udržel ještě velmi dlouho potom, kdy ve světském světě ztrácel na důležitosti. Například faráři Lukáš Laetus a Jiří Lurentiades se nazývali děkany bítovskými. Bývalá fara zanikla za třicetileté války, ale v roce 1653 byla znovu obnovena. Dodnes se však dochovala pouze hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie a farní kostel Svatého Václava. Kaple Svaté trojice a původní kostel jsou dnes pod hladinou nově vzniklé Vranovské přehrady.
Jak se mohla stát vesnice z významného poddanského městečka není zcela jasné. Nejvíce tomu přispěla postupná ztráta významu celého panství, požár v roce 1790 a konečně vybudování Vranovské přehrady roku 1932, kvůli které se musely zatopit historické objekty starého Bítova. Nový Bítov byl vybudován v místě bývalé obory.
Pamětihodnosti[editovat]
- Hrad Cornštejn, zřícenina
- Hrad Bítov
- Přírodní rezervace U doutné skály
Osobnosti[editovat]
- Richard Georg Plaschka (1925-2011), rakouský historik, narozen v Bítově
Externí odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 176.
