Bítov (okres Znojmo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bítov
ulice Bítova si dosud ponechaly svůj původní ráz

ulice Bítova si dosud ponechaly svůj původní ráz

znak obce Bítovvlajka obce Bítovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0647 593753
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Znojmo (CZ0647)
obec s rozšířenou působností: Znojmo
pověřená obec: Vranov nad Dyjí
historická země: Morava
katastrální výměra: 6,06 km²
počet obyvatel: 152 (29. 4. 2011)
nadmořská výška: 428 m
PSČ: 671 10
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Bítov 3
67110 Uherčice
starosta / starostka: René Jelínek
Oficiální web: http://www.obec-bitov.cz
E-mail: obec@obec-bitov.cz

Bítov
Red pog.png
Bítov
Bítov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bítov (německy Vöttau)[1] je obec okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, zhruba 25 km severozápadně od Znojma. V roce 2011 zde žilo 152 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o Bítově pocházejí z roku 1056. Na místě, kde již od dob Velké Moravy stávalo dřevěné hradiště, byl vybudován i Hrad Bítov. V roce 1085 je Bítov vzpomínán jako zeměpanský hrad spravující provincii bítovskou. V roce 1233 dobyl bítovský hrad rakouský vévoda Fridrich Bojovný, který zde nechal postavit břitovou útočištnou věž (nejstarší část dnešního hradu). Ve stejném roce však hrad kapituloval markraběti Přemyslovi. Roku 1277 se Bítov počítá mezi královské hrady. V roce 1298 (dědičně pak od roku 1307) získává bítovské panství rod Bítovských z Lichtemburka. Roku 1572 vymírají Lichtemburkové po meči – Bítovské panství kupují Streinové ze Švarcenavy, kteří zde však dlouho nevydrží a po 25 letech užívání jej prodávají Jankovským z Vlašimě. Když v roce 1734 vymírá rod Jankovských z Vlašimě, přechází panství po dlouhých jednáních do držení hrabat z Daunu. Roku 1755 vypukla na bítovských državách selská vzpoura. Po vymření Daunů v roce 1904 se zde krátce po sobě vystřídají Haugvicové z Náměště nad Oslavou a polské rody Zamoiských a Radzivillů. Až roku 1912 kupuje bítovské panství Jiří Haas z Haasenfelsu. Poslední soukromý majitel, Jiří baron Haas umírá v roce 1945. Po jeho smrti přechází hrad do držení státu.

Starobylý význam Bítova se v církevních kruzích udržel ještě velmi dlouho potom, kdy ve světském světě ztrácel na důležitosti. Například faráři Lukáš Laetus a Jiří Lurentiades se nazývali děkany bítovskými. Bývalá fara zanikla za třicetileté války, ale v roce 1653 byla znovu obnovena. Dodnes se však dochovala pouze hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie a farní kostel Svatého Václava. Kaple Svaté trojice a původní kostel jsou dnes pod hladinou nově vzniklé Vranovské přehrady.

Jak se mohla stát vesnice z významného poddanského městečka není zcela jasné. Nejvíce tomu přispěla postupná ztráta významu celého panství, požár v roce 1790 a konečně vybudování Vranovské přehrady roku 1932, kvůli které se musely zatopit historické objekty starého Bítova. Nový Bítov byl vybudován v místě bývalé obory.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Richard Georg Plaschka (1925-2011), rakouský historik, narozen v Bítově

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 176.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu